Související stránky k článku 40. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 1. do 8. 1. 2023. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je nejlépe vidět Venuše, Saturn a Jupiter. Později večer má nejlepší viditelnost Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Komety jsou nejlépe vidět před úplňkem nad ránem. Raketový ohňostroj ukončila v minulém týdnu SpaceX už 61. úspěšným startem Falconu 9 během roku, což je dosavadní rekord. Tento týden má startovat i s českou družicí BDSAT-2 typu CubeSat. Před 380 lety se narodil anglický fyzik Isaac Newton a před 50 lety startovala k Měsíci sonda Luna 21 s vozítkem Lunochod 2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 8. do 13. 8. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem a s velkou opatrností je vidět na denní obloze pod kotoučem Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po delší odmlce létala také Ingenuity, která spolu s Perseverance zkoumá bývalou říční deltu. Rover Curiosity slaví 11 let na povrchu Marsu. Raketa Antares 230+ startovala naposledy a k ISS byla vynesena nákladní loď Cygnus NG-19. Indická sonda Chandrayaan-3 se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a bude dále brzdit. Před 45 lety začala mise Pioneer-Venus 2, která zkoumala atmosféru Venuše a neplánovaně i povrch.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Přehled událostí na obloze od 1. 1. do 7. 1. 2018. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, které budou v neděli v těsné konjunkci. Za pokročilejšího svítání lze vidět i Merkur. Z objektů noční oblohy tentokráte doporučíme mlhovinu Opičí hlava. Družice Angosat, která se po vypuštění odmlčela, se nakonec šťastně ozvala, asi po dobití baterií. Úspěšný start zaznamenali i v Číně. SpaceX vyvezla a poprvé vztyčila raketu Falcon Heavy. V týdnu ale čekáme nejprve start Falconu 9 s misí Zuma a pak snad i statický zážeh Falconu Heavy. Tak šťastný rok 2018 nejen ve SpaceX, ale vám všem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 5. do 21. 5. 2023. Měsíc bude v novu. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Ruští kosmonauti dělali další úpravy na modulu Nauka a k čínské stanici dorazila nákladní loď Tianzhou 6. Sonda Juice má již plně rozvinutou anténu radaru RIME. Před 60 lety proběhla mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem, poslední v rámci tohoto pilotovaného programu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 3. do 21. 3. 2021. Měsíc po novu dorůstá na večerní obloze k první čtvrti. Nad jihozápadem je vidět také Mars a níže nad obzorem i Uran. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. 20. března začíná jaro. Starlinků přibývá jak máku, tento týden startovaly hned dvě várky. Situace na obloze je tak pro astronomy čím dál horší. Čína úspěšně otestovala novou raketu CZ-7A. Očekáváme zážeh centrálního stupně SLS. Tento týden si připomínáme narozeniny Jiřího Grygara (85 let), který ovlivnil životy mnoha astronomů. Výročí má i nadaná astronomka Antonia Maury (155 let), první let kapalinové rakety Roberta Goddarda (95 let) a dramatický let Gemini 8 (55 let).
Přehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8. 2018. Měsíc bude v novu. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Kometa 21P/Giacobini-Zinner je opět o něco hezčí. V sobotu má startovat mise Parker Solar Probe. NASA vybrala posádky chystaných soukromých lodí. Falcon 9 provedl statický zážeh před startem plánovaným na úterý. Dragon přistál v Pacifiku. Před 40 lety startovala mise Pioneer-Venus 2 a také International Sun/Earth Explorer 3, známý studiem komet.
Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.
Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Robert Hutchings Goddard (5. 10. 1882 – 10. 8. 1945), od jehož úmrtí právě uplynulo 80 let, byl americký astronom, fyzik, profesor, inženýr a vynálezce. Vynalezl a osobně zkonstruoval první raketu na kapalné palivo na světě.
Evropská centrála Evropské jižní observatoře (ESO) se otevře veřejnosti v sobotu 3.10.2026 (sobota), mezi 10:00 a 17:00, adresa: ESO, středisko výzkumných organizací v Garchingu (Forschungscampus Garching), Garching u Mnichova, Německo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.
Evropská jižní observatoř (ESO) pravidelně organizuje veřejné prohlídky svých observatoří (Paranal, La Silla). Nově zavádí rezervační formulář, vždy na jedno čtvrtletí (momentálně je otevřeno období říjen-prosinec). U některých prohlídek je organizována přeprava z Antofagasty či Taltalu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
Astronomové pozorovali vznik dvou planet v disku kolem mladé hvězdy s názvem WISPIT 2. Poté, co již dříve objevili jednu planetu, skupina nyní využila dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO) k potvrzení existence další. Tato pozorování spolu s jedinečnou strukturou disku kolem hvězdy naznačují, že systém WISPIT 2 by mohl připomínat mladou sluneční soustavu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Společnost AES Andes oznámila, že ustoupí od megaprojektu INNA, který měl být realizován v blízkosti observatoře Paranal Evropské jižní observatoře (ESO). ESO toto oznámení vítá a očekává, že projekt bude brzy stažen z chilské služby pro posuzování vlivů na životní prostředí (SEA), což by formálně potvrdilo, že INNA nebude realizován.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Před několika dny se v chilském Paranalu, kde sídlí Evropská jižní observatoř (ESO), konala slavnostní ceremonie zahájení výstavby jižní části observatoře CTAO, která znamenala začátek výstavby základů dalekohledu. CTAO, neboli Cherenkov Telescope Array Observatory, bude největší a nejvýkonnější observatoří gama záření na světě, která poskytne nové poznatky o vesmíru s vysokou energií. Její jižní pole bude první observatoří gama záření postavenou v Chile.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
