Související stránky k článku ČAM za květen 2016: Merkur a Slunce
Vzácný přechod Merkuru před Sluncem 9. května 2016 byl doprovázen trošku oblačným, ale stále poměrně příznivým počasím. Malý Merkur a sluneční skvrna AR2542 utvořily během Merkurova "putování" krásnou fotogenickou dvojici. Do redakce dorazilo mnoho fotografií, což nás nesmírně těší, neboť po tomto úkazu nás další opravdu dobře pozorovatelný čeká až v roce 2032, v listopadu. V květnu ještě později, až v roce 2049! Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek
„Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“,
jehož autorem je Jan Beránek.
Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci. Již zjev jasných komet na obloze, s ohonem zakřiveným do tvaru šavle, vedly k otázkám, zda nemohou předpovídat výsledky důležitých bitev. Zde však hrály obojakou roli – jednoho panovníka potěšily, druhého, toho, který prohrál, naopak zklamaly. Dnes již víme o kometách mnohem více než naši předkové, ovšem i tak nám ještě mnohá tajemství skrývají.
Dnes, v pondělí 9. května 2016, se odehraje velmi vzácný úkaz - přechod Merkuru před Sluncem. V Česku byl naposledy pozorovatelný před 13 lety a znovu k němu dojde v roce 2019 a 2032. Neboť je jev pozorovatelný na velké ploše světa, mnoho astronomů i nadšenců se kromě jeho pozorování rozhodlo jej také přenášet živě prostřednictvím internetu. Rozhodně si jev nenechtě ujít na nějaké z hvězdáren, každopádně nemáte-li k tomu možnost, přinášíme vám pohled na úkaz prosřednictvím digitálního vysílání z několika světových míst. Merkur bude před Sluncem přecházet mezi 13:12 a 20:42 SELČ. I proto, že závěrečná fáze úkazu proběhne v Česku pod obzorem, přijdou tyto přenosy jistě vhod. Zároveň bychom Vás rádi upozornili, že v průběhu úkazu a po něm můžete zasílat své fotografie - připravíme čtenářskou galerii.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek
„NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer
Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem hromu, blesku, války, plodnosti země, deště, počasí a také ochraňuje prosté lidi, rovněž tak rolníky. Nalezneme jej v anglickém pojmenování dne čtvrtek – Thursday. Jeho nápojem je údajně pivo.
Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2023
obdržel snímek „Zdánlivý pohyb Slunce na obloze“,
jehož autory jsou Vladimír a Martin Hulkovi
Keltské svátky Alban Arthuan, Alban Eilir, Alban Hefin a Alban Elved, oslavy Svatojánské noci, slovanské dožínky, Zardanův sloup na Vyšehradě i megalitické stavby či kamenné řady od Skotska po Kounice a snad i dále, perské oslavy Nourúzu, křesťanské vánoce, velikonoce (ano, i ty sem patří), astronomické slunovraty a rovnodennosti a též vítězný snímek prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Vladimíra a Martina Hulkových. Všechny spojuje oběh Země kolem Slunce, nu a samozřejmě i zemská rotace. Zejména pro naše předky byl pohled na oblohu, oběh Slunce a Měsíce, případně planet a hvězd velmi důležitý. Pokud se nyní zarazíte nad oběhem Slunce kolem Země, vězte, že to opravdu v dějinách lidstva není moc dlouho, co víme, že je to naopak. Pár stovek let. A někteří lidé tomu nevěří dodnes.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2023
obdržel snímek „Polární záře nad Brněnskou přehradou“,
jehož autorem je Vojtěch Otruba
Téměř přesně před dvaceti lety, 20. listopadu 2003 se nad Českou republikou rozzářila polární záře. A 5. listopadu 2023 pořídil fotograf Vojtěch Otruba obraz polární záře nad Brněnskou přehradou. Ne že by mezitím nebyly u nás pozorovatelné jiné, ostatně předchozí polární záři jsme mohli sledovat 25. září tohoto roku. Důležitých je však těch 20 let.
Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro zájemce o pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční disk 9. května 2016 v odpoledních hodinách speciální program. Kromě vizuálního pozorování pomocí slunečních dalekohledů bude možné v hale hvězdárny sledovat online přenos záběrů probíhajícího úkazu z přístrojů, které slouží pro odborná pozorování. Přenos bude možné shlédnout i prostřednictvím internetu na adrese pozorovanislunce.eu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy, skutečnost je „na hony“ vzdálená. Označení zanesl do astronomie astronom William Herschel, mimochodem objevitel planety Uran, jemuž tyto objekty při pozorování v dalekohledu připomínaly kotouček pozorovaných planet. Ostatně, podobný pocit měli i další astronomové v 18. století. Vlastní podstata planetárních mlhovin čekala na své objasnění ještě přibližně 75 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2023 obdržel snímek
„Kometa C/2023 P1 (Nishimura)“, jehož autorem je Martin Gembec
Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom Hideo Nishimura. Svůj objev, v pořadí již třetí, učinil poměrně jednoduchým vybavením, digitální zrcadlovkou Canon EOS 6D s objektivem s ohniskem 200 mm. Tedy vybavením, které má mnoho lidí doma.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2023 obdržel snímek
„Zbytky supernovy v Plachtách“, jehož autorem je Jakub Korbel
Titul Česká astrofotografie měsíce za júl 2023
získala snímka „Ou4 – Obří oliheň “, ktorej autorom je David Zimák
Júl je typické dovolenkové obdobie, mnohí sa vydávajú do južných krajín nabažiť sa slnečných lúčov, oddychovať na pláži, či objavovať podmorský svet úžasných farebných rýb, koralov, no aj vzácnejších kalmárov (olihní, krakatíc).
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2023
obdržel snímek „Sh2-308 Mlhovina Delfín“, jehož autorem je Jakub Korbel
Již jste viděli delfína? Tak mnozí třeba na dovolené u moře… v televizi nebo na internetu snad všichni. Pokud tedy viděli, tak jistě uznáte, že si tato modrá mlhovina své pojmenování zaslouží.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2023
získal snímek „Polární záře na Islandu“,
jehož autorem je Pavel Pech
Uběhl další měsíc a květnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce je za námi a my vám můžeme představit jeho vítěze. Je jím astrofotograf Pavel Pech se svou fotografií polární záře.
Vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě, jejímž doprovodným jevem na Zemi jsou právě i polární záře, můžeme se jich dočkat v dohledné době i v našich zeměpisných šířkách. Autor tohoto snímku však vsadil na jistotu a vypravil se pozorovat tento jev do míst, kde je jeho výskyt na obloze téměř pravidlem. Vydal se i s fotografickou výbavou směrem severním, na ostrov Island.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023
získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“,
jehož autorem je Jiří Soukup
Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi blízkého, ale i velmi vzdáleného.
Hlavním motivem snímku je samozřejmě kometa C/2022 E3 ZTF. V době pořízení snímku byla od Země vzdálena 83 miliónů kilometrů. Již z jejího názvu zjistíme několik podstatných informací. Z písmenka C zjistíme, že se jedná o kometu dlouhoperiodickou a dále, že byla objevena v roce 2022 jako třetí objevená v první půlce března - to je ten kód E3. Písmenko zde značí vždy polovinu měsíce, v tomto případě tedy 5. polovina měsíce od začátku roku. Přesně to bylo 2. března. Číslo 3 je pak třetí kometa objevená v dané polovině měsíce. A zbývá nám kód, či zkratka ZTF. To značí, že byla objevena v rámci projektu Zwicky Transient Facility, což je širokoúhlá astronomická fotografická přehlídka oblohy, realizovaná na Samuel Oschin Telescope na observatoři na hoře Mt. Palomar v Kalifornii.
Jako již dlouhých osmnáct let, i letos vybrala česko-slovenská porota soutěže Česká astrofotografie měsíce dva astrofotografy roku. Jednoho z kategorie dospělých a druhého z kategorie junior, tedy ve věku do osmnácti let. Tuto cenu na doporučení poroty uděluje Česká astronomická společnost a k jejímu předání dochází většinou na některé významné akci této společnosti. Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii tedy za rok 2022 získal pan Zdeněk Vojč. Cenu Jindřicha Zemana junior získal šestnáctiletý Adam Denko.
Obě ceny byly laureátům předány na 16. dubna 2023 na Velkém setkání složek České astronomické společnosti na Hvězdárně a planetáriu v Brně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2023 získal snímek
„M51 - Whirlpool Galaxy deep field“,
jehož autorem je Libor Richter
Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.