Úvodní  >  Související stránky k článku Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

Související stránky k článku Na Venuši je zřejmě aktivní vulkanismus

František MartinekSluneční soustava

Proč se zvyšuje rychlost větrů na Venuši?

Evropská kosmická sonda Venus ExpressAutor: ESANejpodrobnější údaje o pohybu oblačnosti v atmosféře Venuše byly zaznamenány kosmickou sondou Venus Expres, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Bylo zjištěno, že proudění atmosféry v průběhu uplynulých šesti let neustále zvyšovalo svoji rychlost.

František MartinekSluneční soustava

Nová studie poskytla důkazy, že Venuše byla kdysi obyvatelná

Venuše měla na svém povrchu po dobu 2 až 3 miliard roků podmínky umožňující přítomnost kapalné vody až do doby, kdy dramatická proměna započatá před 700 milióny roků doslova přetvořila zhruba 80 % povrchu planety. Studie, kterou prezentoval na EPSC-DPS Joint Meeting 2019 Michael Way z Goddard Institute for Space Science, poskytla nový pohled na historii klimatu na Venuši a může mít význam i pro obyvatelnost exoplanet na podobných drahách kolem svých mateřských planet.

Martin GembecKosmonautika

Výzkum Venuše – 8. díl

Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Velkým otazníkem ale zůstalo, zda tato geologická aktivita už skončila, nebo v určité míře pokračuje. Vzhledem k velikosti planety je zřejmé, že vnitřního tepla zde bude ještě dost, ale to nejdůležitější, totiž přímý důkaz sopečné činnosti chybí. A nebo ne? Pokusíme se nahlédnout na tuto hádanku podrobněji i díky jedné z posledních misí, která měla tu čest Venuši prozkoumat.

Petr BrožSluneční soustava

Přítomnost podzemního jezera na Marsu dokládá nedávnou sopečnou činnost na rudé planetě

V létě roku 2018 se světem prohnala zpráva, že se za pomoci penetračního radaru umístěného na palubě evropské sondy Mars Express podařilo objevit pod povrchem Marsu oblast s výraznou odrazivostí. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení její přítomnosti se jeví, že se v blízkosti jižní polární čepičky nachází podzemní jezero slané vody. Případná přítomnost podzemního jezera ale vyvolává palčivou otázku. Kde se bere teplo potřebné k udržení vody v kapalném stavu? Odpověď se zdá nabízí nová vědecká studie, jejíž výsledky jsou podobně překvapivé jako objev samotného jezera. Naznačuje totiž, že Mars musel být v nedávné geologické minulosti sopečně aktivní!

František MartinekSluneční soustava

Sonda Akatsuki objevila zvláštní útvary v atmosféře Venuše

Skupina japonských vědců identifikovala obří protáhlou strukturu uprostřed oblaků pokrývajících planetu Venuši, a to na základě pozorování uskutečněných sondou Akatsuki. Astronomové rovněž odhalili původ takovýchto struktur na základě velkoškálových počítačových simulací klimatu Venuše. Vedoucím skupiny byl profesor Hiroki Kashimura (Kobe University, Graduate School of Science); článek o objevu byl publikován 9. 1. 2019 v Nature Communications.

Martin GembecÚkazy

15. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi.

Petr BrožSluneční soustava

Přírodní aerogel vyvrací doklady měsíčního vulkanismu před 100 milióny lety

Mediálním světem nedávno proběhla zpráva, že Měsíc by mohl být ve svém nitru teplejší, než jsme doposud předpokládali. Na základě fotografií měsíčního povrchu pořízených americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter se americko-německému týmu vědců podařilo objevit známky sopečné činnosti mladší než 100 miliónů let. Zdálo se, že nás bude čekat období „přepisování učebnic“ o historii vývoje Měsíce, nicméně možná bychom s tím měli ještě počkat. V loňském roce totiž vyšla nová vědecká studie nabízející vysvětlení, že za zdánlivě mladým vzhledem některých měsíčních sopečných těles může stát jejich zvláštní vnitřní stavba způsobená průběhem sopečné erupce v prostředí vakua.

František MartinekKosmonautika

NASA studovala možnosti výzkumu Venuše ve spolupráci s Ruskem

Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5.

Martin GembecÚkazy

46. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 9. 11. do 15. 11. 2015. Měsíc je kolem novu. Ráno je velmi dobře vidět Jupiter, ale také Venuše a Mars. Meteorický roj Taurid se letos zaskvěl opravdu velkou sbírkou bolidů. Aktivita Slunce je střední i díky aktivnějším skvrnám viditelným na přivrácené polokouli. Pokračuje festival vědy a techniky i s astronomickým programem. Začínají ranní přelety ISS.

Sylvie GorkováSluneční soustava

Dva pekelné týdny na Jupiterově měsíci Io

IoAutor: NASAV srpnu loňského roku nastaly na Jupiterově měsíci Io tři masivní sopečné erupce. Všechny tři se udály během dvou týdnů. To vedlo astronomy ke spekulacím, že tyto „výbuchy“, které mohou vyvrhnout materiál až stovky kilometrů nad povrch, mohou být mnohem častější, než se předpokládalo.

Karel HalířÚkazy

Nenechte si ujít mimořádně těsnou konjunkci Venuše a Jupiteru

Konjunkce dvou planet, z nichž obě jsou dobře pozorovatelné pouhým okem, je poměrně vzácným astronomickým jevem. Konec srpna nám jednu takovou příležitost nabídne. A nebude to nabídka ledajaká. Na večerní soumrakové obloze se nejen setkají dvě nejjasnější planety – Jupiter a Venuše, ale navíc se k sobě zdánlivě přiblíží především v sobotu 27. srpna skutečně mimořádně těsně.

František MartinekSluneční soustava

Je Venuše vulkanicky aktivní planetou?

Soudobá vulkanická činnost na Venuši v představě malířeAutor: ESA/AOESŠestileté pozorování planety Venuše evropskou kosmickou sondou Venus Express odhalilo velké změny množství oxidu siřičitého v atmosféře planety. Jejich pravděpodobným vysvětlením může být doznívající sopečná činnost.

Karel HalířÚkazy

Nenechte si ujít těsné setkání Venuše se Saturnem

Na novoroční ranní obloze se schyluje k opravdu pěkné podívané. Jasná jitřenka Venuše se po období „osamělosti“ opět ocitá ve společnosti jiných objektů Sluneční soustavy, a to konkrétně Měsíce a planety Saturn. Na ranní obloze se 7. ledna 2016 přiblíží k planetám náš Měsíc ve fázi úzkého srpku (nedaleko bude i hvězda Antares) a 9. ledna 2016 se planety ocitnou na nebi úhlově tak blízko, že je bude možné obě najednou pozorovat v zorném poli dalekohledu.

Martin GembecÚkazy

15. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 15. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 11. do 17. 4. 2011. Měsíc dorůstá do úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Končí ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. dubna 2011 ve 21:00 SELČ

Adam MalířÚkazy

Vychutnejte si klenoty zimní oblohy

Na co se těšit na sklonku 2015? Vánoční obloha nám již za přízně počasí odhalila zimní klenoty nočního nebe v podobě slabé polární záře nebo zákrytu Aldebaranu Měsícem.  Obecně kalendářní rok 2015 zanechal na obloze stopy po docela slušných úkazech. Tento rok ještě neskončil a obloha si už „chystá“ další klenoty, na které se můžeme těšit v následujících dnech a na počátku roku 2016. Na co se tedy koukat? Namátkou meteorický roj, konjunkci planet či poměrně jasnou kumetu. Ovšem mnohem více se dočtete v tomto článku.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »