Související stránky k článku Neptun má narozeniny
Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko ní, směrem k jihu. Nastává konjunkce Marsu s Neptunem. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat můžeme několik komet, především se rozlučme s ranní kometou U1 NEOWISE. Quadrantidy mají maximum 3. ledna, ale jejich aktivita nebude v Evropě asi tak vysoká, jako v Americe a Tichomoří.SpaceX chystá návrat do služby pro raketu Falcon 9.
Přehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6. 2019. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Mars je vidět večer už jen velmi nízko nad severozápadem a bude se k němu ještě blížit relativně jasný Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nad ránem je nízko i Saturn. Dvojpřechod Ganymedu a Io nastane ve středu 5. června nad ránem. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Sojuz prokázal, že start za bouřky zvládá a uspěla i raketa Proton. Před 200 lety se narodil John Adams, který se snažil předpovědět polohu neznámé planety (Neptunu).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Právě dnes by Ladislav Schmied slavil 95 let od svého narození. Letos je to také 10 let od jeho úmrtí. V roce 1946 se začal zajímat o Slunce a pustil se do pozorování sluneční fotosféry metodou projekce. Tento "koníček" mu vydržel až do jeho smrti. Za 66 let pozorování provedl přes 12 500 kreseb (standardem je jedna kresba denně), a to z něj dělá jednoho z nejaktivnějších pozorovatelů Slunce na světě.
Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.
Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.
Přehled událostí na obloze od 7. 3. do 13. 3. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je v opozici se Sluncem, čekají nás dvojpřechody jeho měsíců. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars, v záři vycházejícího Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. V Indonésii a Tichomoří nastává úplné zatmění Slunce. Máme tu ideální období večerní viditelnosti zvířetníkového světla. Přistála dlouhodobá posádka z ISS. Falcon 9 úspěšně vynesl telekomunikační družici, ale první stupeň neměl moc šancí a při dosednutí havaroval. Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou hovořit s astronautem.
Mezinárodní tým astronomů využíval uplynulých 17 let řadu pozemních teleskopů včetně dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře ke sledování teploty atmosféry planety Neptun. Podařilo se tak odhalit překvapivý pokles globální teploty následovaný dramatickým oteplením jižního pólu v posledních letech.
Mapa oblohy 4. června 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 2. 6. do 8. 6.
Měsíc bude kolem první čtvrti. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Vyhledat lze taky kometu C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je velmi nízká. Stanici ISS uvidíme také před půlnocí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. června ve 23:00 SELČ.
Urbain Jean Joseph Le Verrier Před 135 lety, 23. září 1877, zemřel francouzský matematik a astronom Urbain Jean Joseph Le Verrier. Jeho jméno je spojováno zejména s objevem Neptunu. Byl totiž autorem výpočtů, na základě kterých byla v roce 1846 tato planeta objevena.
Le Verrier se narodil v městě Saint-Lô, ležícím v departementu Manche na severu Francie. Nejprve navštěvoval osm let lyceum nižšího stupně, poté pokračoval studiem matematiky na vyšším lyceu v městě Caen. Roku 1831 nastoupil na prestižní pařížskou školu École Polytechnique, kde zpočátku studoval chemii. Po dvou letech vyměnil tento obor za astronomii a zaměřil se zejména na nebeskou mechaniku.
Hubbleův vesmírný teleskop HST uskutečnil svoji roční grand tour po vnějších oblastech Sluneční soustavy. To je království obřích planet – Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu – sahající až do vzdálenosti 30 AU, tj. 30násobku vzdálenosti Země-Slunce. Na rozdíl od kamenných terestrických planet, jako jsou například Země a Mars, které se nacházejí blízko žhavého Slunce, tyto vzdálené světy jsou většinou složeny ze studené plynné „polévky“ – z vodíku, hélia, čpavku, metanu a dalších stopových plynů zahalujících horká kompaktní jádra planet.
Mapa oblohy 18. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2012.
Měsíc po poslední čtvrti je vidět ráno. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci pozorujeme Mars a Saturn. Fobos-Grunt zanikl v zemské atmosféře. Probíhá první týden Globe at Night. Přelety stanice ISS uvidíme ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011.
Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 9. do 26. 9. 2021. Měsíc mění fázi od úplňku k poslední čtvrti. Večer je vidět nízko nad západem Venuše a poblíž jižního obzoru Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Soukromá mise Inspiration4 čtveřice neprofesionálních astronautů je skutečným milníkem v komerční kosmonautice. Čínská mise Šen-čou 12 skončila. V souvislosti s nástupem satelitních mega-konstelací přijal sjezd ČAS rezoluci směrem k Vládě ČR o nutnosti novelizace práva využívání kosmického prostoru. Před 230 lety se narodil Johann Encke, po němž je pojmenována druhá periodická kometa a před 175 lety byl objeven Neptun.
Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.
Dalekohled ESO/VLT pořídil první záběry s využitím nového módu adaptivní optiky označovaného jako laserová tomografie a získal tak mimořádně ostré testovací snímky planety Neptun, hvězdokup i dalších objektů. Průkopnický přístroj MUSE ve spolupráci s modulem adaptivní optiky GALACSI je nyní schopen v módu s úzkým zorným polem tuto techniku využít a korigovat poruchy způsobené turbulencemi v různých výškách v atmosféře. Díky tomu může ze Země ve viditelném oboru spektra pořizovat ostřejší záběry než kosmický dalekohled HST. Kombinace mimořádné ostrosti a spektroskopických schopností přístroje MUSE astronomům přináší možnost zkoumat vlastnosti kosmických objektů v mnohem jemnějších detailech, než bylo dosud možné.
Neptun je osmá, od Slunce nejvzdálenější, planeta Sluneční soustavy a patří mezi plynné obry. S rovníkovým průměrem lehce pod 50 000 km je nejmenším z nich. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy jeho atmosféry, ve kterých můžeme spatřit na družicových snímcích několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru. Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je hlavní měrou dána přítomností většího množství metanu v atmosféře planety. Zdaleka nejen to už dnes, přes 170 let od objevu planety, víme.
Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.
Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?
