Související stránky k článku V Praze se na mezinárodní astronomické konferenci objeví i nové poznatky o Betlémské hvězdě
Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do nočních hodin s možností odborných ukázek či astronomického pozorování.
Jedny z nejjasnějších vesmírných objektů jsou nazývány blazary. Sestávají ze supermasivní černé díry, která pohlcuje materiál ze svého akrečního disku, což dává vzniknout dvou silným výtryskům plazmatu kolmým na akreční disk, které směřují přímo k Zemi. Plazma se přitom v těchto výtryscích pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Již desítky let si přitom vědci pokládají otázku, jak jsou v nich částice urychlovány na takto vysoké energie.
Období Adventu a vánočních svátků, pro mnohé jedno z nejkrásnějších období v roce, neodmyslitelně provází symboly, které se staly součástí naší tradice. Tím nejstarším je lidový betlém, nad kterým jasně září kometa zvěstující naději a spásu. Byla ale betlémská hvězda, která se na noční obloze objevila jako předzvěst příchodu spasitele, opravdu kometou? A skutečně existovala přímá souvislost mezi Kristovým narozením a tímto nebeským úkazem?
Odpovědi na tyto a další otázky se pokouší najít nový celooblohový film z produkce Planetum, který vznikl technikou kombinující živé záběry a projekci oblohy s 2D a 3D animacemi. Filmem o délce 40 minut vás provede Lukáš Hlavica, součástí programu je i 15minutová moderovaná část zaměřená na ukázku aktuální noční oblohy.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 284 ze dne 20. 12. 2021
Astrofyzikální proGResy z Opavy: V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat, je také záření pocházející z disků látky interagující s hmotnými černými dírami. Výsledky vědeckého výzkumu poslouží jak k lepšímu pochopení černých děr samotných, tak i k předpovědím případného úniku nebezpečného záření z jejich okolí směrem k Zemi.
Konference AstroEdu se snaží být platformou pro vědce i pro učitele a popularizátory. Druhý ročník tohoto setkání se uskuteční v květnu letošního roku (10.-12.5.) v Torontu (nebo online). Přihlašování na konferenci je otevřeno (https://astroeducon.org/2023/).
Některé zajímavé typy galaxií, např. takzvané Zelené hrášky (Green Pea galaxies), vykazují značný přebytek rentgenového záření, než je pro galaxie obvyklé. Tento přebytek není snadné vysvětlit, je ale velmi zajímavý, protože naznačuje, že tyto galaxie by mohly být zodpovědné za re-ionizaci vesmíru. Astronomové z ASU společně s kolegy ze zahraničí studovali, zda by za tento přebytek nemohlo být odpovědné rentgenové záření horkého plynu v mladých hvězdokupách.
Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky na červnové obloze. Vzácné podmínky měly i srpnové Perseidy, v září se nakrátko ukázalo všech 5 nejjasnějších planet a konec roku nabídl jeden z nejbližších průletů komety kolem Země v historii lidstva. Může tohle něco přebít? Vězte, že ano: I v roce 2019 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné ale i vzácné astronomické úkazy!
V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Ve dnech 22. až 24. listopadu 2019 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2019, která navazuje svým zaměřením na konferenci, která se na stejném místě konala před třemi lety. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 10. října.
Ivan ŠolcAutor: Zbyněk MelichV pondělí 13. 5. 2013 nás zastihla zpráva, že navždy odešel tam, odkud není návratu, pan RNDr. Ivan Šolc, CSc. Ivan se narodil 20. 5. 1927. Po ukončení gymnázia studoval fyziku a astronomii na Karlově univerzitě.
Betlémská hvězda patří ke stálicím oslav Vánoc, ale dá se říci, že sama stálicí nebyla. Pojďme si zafabulovat: co vlastně mohlo mudrce, o kterých mluví Matouš, dovést k právě narozenému králi Židů? Přeji všem čtenářům Astro.cz příjemné svátky a pohodový nový rok.
Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru.
Ve dnech 23. až 25. října 2016 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016, která navazuje svým zaměřením na astronomické vzdělávání na konferenci "Astronomické vzdelávanie na základných a stredných školách v 21. storočí", konanou v červnu 2013 v Ružomberku a na konference zabývající se vyučováním astronomii, které se konaly od šedesátých let 20. století. Připravovaná konference navazuje svým zaměřením na popularizaci astronomie rovněž na konference konané v polovině 20. století a těšit se můžete mimo jiné na Dr. Jiřího Grygara, prof. Petra Kulhánka nebo populárního slunečního fyzika doc. Michala Švandu. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 22. září.
Zdroj rentgenového zářeníAutor: NASADesátý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy, se uskuteční v Karlových Varech od 22. do 25. dubna 2013. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 22. 4. 2013
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo financování projektu, který obsahuje vývoj a dodání elektronické řídící jednotky kryogenního rentgenového spektrometru kosmického dalekohledu Athena. Česká účast na tomto významném evropském projektu je tím potvrzena.
Již za necelé dva týdny - v první červnový víkend 6. - 7. 6. 2015 - se schýlí k mimořádné mezinárnodní události, která se ke vší radosti uskuteční právě na české půdě. Na observatoři v Ondřejově se budou moci všichni zájemci o pozorování komet či meteorů zůčastnit mezinárodní konference za účasti evropských i záoceánských odborníků na tuto problematiku. Mezi nimi například Artyom Novichonok, spoluobjevitel dramaticky chovající se komety ISON z roku 2013. Rovnež se akce zúčastní americká koordinátorka pozorování komety 67P v rámci mise družice Rosetta. Českou účast pak zajistí aktivní členové Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), kteří jsou zároveň spolupořadateli této akce. Pokud byste se chtěli konference, na níž už nyní lze očekávat astronomy zvučných jmen z této oblasti, také zúčastnit, máte jedinečnou a prakticky již poslední možnost. Čtete dále.
V Praze se již jubilejním desátým rokem, od 4. do 7. prosince 2017, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2017. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, eXTP a další. Představí se i projekty USA, Číny a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.
V Praze se již poosmé, od 8. do 10. prosince 2015, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání bude plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athena, na které spolupracují čeští vědci. Diskutovat se bude i o dalších plánovaných družicích Evropské kosmické agentury SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a dalších. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.