Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit tak podivuhodnou a spletitou strukturu? Většina hvězd patří do vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných binárních soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé v akrečním disku. Jenom hrstka hvězd ovšem patří ke členům...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
Nedávný neformální průzkum ukázal, že astronomové zatím nemají dobré pomnožné podstatné jméno pro skupinu černých děr, ale potřebují je. Červené kroužky na tomto rentgenovém snímku z observatoře Chandra identifikují skupinu dvanácti černých děr, které jsou členy podvojných hvězdných...
Zhruba 2,5 miliónů světelných let vzdálená Galaxie v Andromedě, též známá jako M31, je co se velkých galaxií týká hned vedle. Na vloženém skanu jsou obrazová data s dosud nejlepším vysokoenergetickým rentgenovým pohledem z družicového dalekohledu NASA NuSTAR (Nuclear Spectrosopic Telescope...
Co se to děje v centru aktivní galaxie 3C 75? Ty dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenově (modrá)/radiového (růžová) snímku jsou vzájemně obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí rádiové záření 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let, proudí...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit takovou podivnou a spletitou strukturu? Většina hvězd je součástí vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných podvojných soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé hvězdy v akrečním disku. Ovšem jenom hrstka hvězd je...
Jak mohou dvě hvězdy vytvořit tak podivuhodnou a spletitou strukturu? Většina hvězd patří do vícenásobných hvězdných soustav. Některé hvězdy jsou členy těsných binárních soustav, kde materiál z jedné hvězdy víří kolem druhé v akrečním disku. Jenom hrstka hvězd ovšem patří ke členům...
Je jasné, která hvězda je větší v této binární soustavě. Tato malířova vize dvojhvězdy Phi Persei, vzdálené 720 světelných let, vytvořená na základě nedávných výsledků, nám ukazuje jasnou, rychle se točící hmotnou hvězdu obklopenou diskem plynu. Malá doprovodná hvězda obíhá 160 miliónů kilometrů...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
