Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Jak vznikla tato obří díra? Rozsáhlá emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové se pokoušejí zjistit proč. Jednou možností jsou částicové větry vyvrhované hmotnými hvězdami uvnitř bubliny, které...
Opravdu obří komplex emisních mlhovin N44 měří asi 1000 světelných let. Září na jižní obloze jako příslušník naší sousední galaxie Velké Magellanovo mračno ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Intenzivní záření a větry z horkých, mladých, svítivých hvězd v N44 vybuzují a tvářejí vlákna a...
N44 je jednou z největších a nejspletitějších mlhovin v této části vesmíru. N44 se nachází se v našem galaktickém sousedovi, ve Velkém Magellanově mračnu, a obsahuje početné hmotné jasné hvězdy, dlouhé pásy tmavého prachu a nesmírná mračna červeně zářícího vodíku. Červená barva emisní...
Jak vznikla tato obrovská díra? Nesmírně velká emisní mlhovina N44 v naší sousední galaxii Velký Magellanův mrak má velkou díru o rozměru 250 světelných let a astronomové zkouší přijít na to, proč. Jednou možností jsou částicové větry z hmotných hvězd uvnitř bubliny, které vytlačují...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
