Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zrodila se nová dvojhvězda

Zrodila se nová dvojhvězda

binary_IRAS.jpg
Obrázek vlevo není nějaká abstraktní kresba. Jedná se o fotografii dvou nově zrozených hvězd, které se nacházejí v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Země.

Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Během několika výjimečně jasných nocí byli astronomové schopni pořídit detailní snímky. Ukázalo se, že objekt IRAS 20126+4104 není jedna hvězda, ale ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu, ale také o tmavý prachový pás ve vnitřní části disku, známý již dříve z pozorování v radiovém oboru.Barvy na obrázku neodpovídají skutečnosti - jedná se o počítačové zpracování dat v tzv. nepravých (nebo-li falešných) barvách. Narůžovělá skvrna uprostřed obrázku odpovídá dlouhovlnnému infračervenému záření. V tomto místě se nachází velice hmotná hvězda - hlavní složka nově zrozené dvojhvězdy. Poněkud níže vpravo od růžové oblasti je vidět zelená skvrna. Zde se nachází méně hmotná hvězda, druhá složka dvojhvězdy. Je však třeba dodat, že obě hvězdy jsou velice hmotné; jejich společná hmotnost 10krát přesahuje hmotnost Slunce. Jasné bílo-modré skvrny vlevo a vpravo nahoře - to jsou bubliny, vytvořené v prachoplynném disku vlivem intenzivního záření mladých hvězd.

"Mnoho lidí již vidělo fotografie cirkumstelárních disků kolem méně hmotných hvězd, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). V tomto případě se jedná o disk kolem masívních hvězd," říká T. K. Sridharan z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Podle výpočtu astronomů dosahuje hmotnost prachoplynného disku minimálně 1/10 hmotnosti Slunce, což je dostatečné pro zformování stovky planet velikosti Jupitera. Pokud se týká vlastních rozměrů disku, rozkládá se do vzdálenosti přinejmenším 850 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce, tj. 150 miliónů km), což je přibližně 20krát více, než činí vzdálenost Pluta od Slunce. Přítomnost disku naznačuje, že masivní vícenásobné hvězdné systémy vznikají stejným způsobem jako naše Slunce, tj. postupnou akrecí materiálu z plynného disku.

Astronomové určili také stáří obou hvězd. Jedná se o velice mladé hvězdy, které vznikly teprve před 100 tisíci roky. Jedná se o nejmladší hmotnou dvojhvězdu, jaká kdy byla zatím vyfotografována.

Credit: T.K. Sridharan (CfA), S.J. Williams & G.A Fuller (UMIST).

Zdroj: cfa.harvard a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

S andělskými křídly

Pozorování polární záře na severním Plzeňsku - Plasy, 11.5.2024

Další informace »