Úvodní strana  >  Společnost  >  Keplerovo muzeum

Keplerovo muzeum

Aktuální informace k provozu muzea

K 31. 12. 2017 došlo k uzavření Keplerova muzea v Praze. Expozice měla být přestěhována v průběhu roku 2018 do Národního technického muzea. Tam bohužel nebyly vyhovující prostory. Expozice se nyní připravuje pro veřejnost v prostorách Planetária Praha a měla by být přístupná v druhé polovině roku 2022.

Ze zákulisí muzea z let 2009-2017...

Keplerovo muzeum. Autor: ČAS, agentura ProVás.
Keplerovo muzeum.
Autor: ČAS, agentura ProVás.
Muzeum vzniklo v Mezinárodním roce astronomie 2009 (nad nímž v České republice přijal záštitu také pražský primátor Pavel Bém) díky porozumění majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a s podporou České astronomické společnosti (odborná a organizační podpora), Magistrátu hl. města Prahy (finanční podpora) a Agentury ProVás. Realizaci expozice zajistila a finančně projekt podpořila Agentura ProVás, která podle scénáře předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti Aleny Šolcové v úzké spolupráci s ředitelem Agentury Vojtěchem Sedláčkem muzeum realizovala a bude také zajišťovat jeho provoz.

Grafické návrhy a jejich realizace jsou dílem Lenky Kerelové, Kateřiny Kerelové a Lenky Kotulákové. Česká astronomická společnost je vědecká společnost s historií od roku 1917, sdružená v Radě vědeckých společností České republiky při Akademii věd. Tři kruhy v logu Keplerova muzea představují postupně Mars, Zemi a Slunce. Jsou to tělesa, jejichž vzájemnou polohou se Kepler v Praze zabýval. Autorkou loga je Kateřina Kerelová.

Vstupné a Nezvyklá vstupenka

Vstupné do muzea je 60 Kč; děti (6-15 let), studenti (do 26 let) a senioři 40 Kč; zdarma pro držitele ZTP a členy ČAS. I samotné vstupenky návštěvníky překvapí. Najdou na nich totiž astronomický ciferník pražského orloje, na němž je znázorněn přesný okamžik vstupu do muzea, který je také uveden po staročeském a babylonském způsobu. Nechybí ani hvězdný čas. Na druhé straně vstupenky je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Celou mapu lze složit z 12 vstupenek. Originální vstupenku vytvořil Vojtěch Sedláček.

Otevírací doby muzea

Pondělí ZAVŘENO
Úterý 10 - 18 hodin
Středa 10 - 18 hodin
Čtvrtek 10 - 18 hodin
Pátek 10 - 18 hodin
Sobota 10 - 18 hodin
Neděle. 10 - 18 hodin

Kde muzeum najdete?

Na mapě níže najdete přesnou polohu Keplerova muzea v Praze (Karlova 4, Praha 1; resp. také z Anenského nám. 2). Další informace o muzeu rovněž najdete na webových stránkách www.keplerovomuzeum.cz.

Zajímavé odkazy



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Keplerovo muzeum


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »