Úvodní strana  >  Společnost  >  Dokumenty

Dokumenty

Logo České astronomické společnosti Autor: ČAS
Logo České astronomické společnosti
Autor: ČAS
Na následujících stránkách najdete detailní informace a možnost stažení všech dokumentů souvisejících s děním v České astronomické společnosti. Jde dokumenty pro členy či složky ČAS, výroční zprávy, zápisy jednání VV nebo také zápisy ze sjezdů ČAS. Pro úspěšné vyhledání kýženého dokumentu přejděte na jednu z níže uvedených podstránek.

Loga České astronomické společnosti »
Pod tímto odkazem si stáhnete archivovaný soubor všech verzí loga České astronomické společnosti – v křivkách, v nekřivkových formátech, v různých barvách a všech tiskových provedení. Loga můžete použít pro práci s grafikou týkající se činnosti ČAS v jakémkoliv rozlišení.

Povinnosti složek »
Všechny povinnosti složek, které je nutné splnit k získání dotací na další kalendářní rok. Na stránce najdete rovněž časový itinerář povinností, veškeré formuláře (DPP, cestovní výdaje, fakturu či formulář pro seznam majetku) a další informace včetně aktualizované tabulky plnění povinností jednotlivých složek a sekcí.

Jednání Výkonného výboru »
Zápisy z jednání Výkonného výboru České astronomické společnosti, vložené zpravidla několik hodin po posledním jednání.

Výroční zprávy »
Všechny výroční zprávy České astronomické společnosti od roku 1998. Od roku 2008 pravidelně ke stažení strukturovaná i podrobná verze.

Sjezd »
Zápisy ze sjezdů České astronomické společnosti od roku 2001 včetně programů a souvisejících dokumentů.

Stanovy »
Aktualizované stanovy České astronomické společnosti v náhledu i ke stažení (PDF).

Jednací a organizační řád »
Aktualizovaný jednací a organizační řád České astronomické společnosti v náhledu i ke stažení. Řád obsahuje veškerá pravidla pro složky, odborné skupiny, kolektivní členy, jednotlivé komise a rovněž způsoby podávání stížností či odvolání. (Verze 2026 PDF)



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: ČAS, Dokumenty


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »