Úvodní strana  >  Služby

Služby

Česká astronomická společnost poskytuje (nejen) prostřednictvím serveru Astro.cz informace pro širokou veřejnost, zejména o dění na obloze, ve vesmíru či v kosmonautice. Mimoto ale nabízí i další služby a zajímavé nabídky pro všechny cílové skupiny včetně médií. Co tedy můžete ve službách ČAS hledat?

Tisková prohlášení »
Zevrubné texty o mimořádných nebeských úkazech, aktualitách v kosmonautice, mimořádných objevech (nejen) českými vědci a významných událostech České astronomické společnosti. Tisková prohlášení jsou vydávána na Astro.cz jako články, v elektronické formě ukládány do archivu a rozesílány všem zájemcům z řad médií. Více informací poskytne tiskový tajemník České astronomické společnosti, Pavel Suchan (suchan@astro.cz, 737 322 815).

Tiskové zprávy »
Rychlé a přehledné informace o dění na obloze, v kosmonautice, české či zahraniční astronomii i České astronomické společnosti. Tiskovými zprávami jsou rovněž šířeny informace o vítězných snímcích České astrofotografie měsíce. Tiskové zprávy jsou vydávány na Astro.cz jako články, v elektronické formě ukládány do archivu a rozesílány všem zájemcům z řad médií. Více informací poskytne tiskový tajemník České astronomické společnosti, Pavel Suchan (suchan@astro.cz, 737 322 815).

Rozsáhlé rady »
Jak začít s astronomií? Jaký dalekohled si koupit? Jak fotografovat hvězdné nebe? Zdaleka nejen s tím poradíme jak internetovým rádcem, tak i individuální korespondencí přes info@astro.cz. Vše zdarma a zpravidla rychle! Pakliže Vás tíží závažnější problém a myslíte si, že by Vám mohla být nápomocná Česká astronomická společnost jako sdružení, kontaktujte přímo Výkonný výbor ČAS.

Stáhněte si pexeso »
V rámci Noci vědců 2011 Česká astronomická společnost přinesla všem hravým nadšencům krásné barevné pexeso, vytvořené z nejkrásnějších snímků zaslaných do České astrofotografie měsíce. Toto pexeso je volně ke stažení. Vhodné jako dárek i pro poučení.

Stáhněte si naučné komiksy »
V roce 2016 přeložil Marek Vandas, pracovník Astronomického ústavu AV ČR, komiksy pro děti a mládež z dílny pracovníků SCOSTEP (The Scientific Committee on Solar Terrestrial Physics, tedy v překladu Vědecký komitét pro fyziku prostředí mezi Sluncem a Zemí), a to z inicativy japonského profesora Yohsuky Kamideho ze Solar-Terrestrial Energy Laboratory v Univerzitě Nagoya.

Keplerovo muzeum »
Muzeum vzniklo v Mezinárodním roce astronomie 2009 díky porozumění majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a s podporou České astronomické společnosti (odborná a organizační podpora), Magistrátu hl. města Prahy (finanční podpora) a Agentury ProVás.

Kosmické rozhledy »
Pro členy ČAS je rovněž zdarma vydáván tento časopis, který je opředen bohatou historií napříč existence ČAS. Najdete v něm aktuální informace o děni v České astronomické společnosti včetně novinek v jednotlivých sekcích. Členové ČAS jej dostávají jako přílohu časopisu Astropis. Samostatně je časopis neprodejný.

NASA TV a další videa »
Rádi sledujete videa? Prostřednictvím odkazů na jednotlivé kanály televize NASA můžeš sledovat živě informace z dění a především americké kosmonautiky. Mimo NASA TV shlédněte rovněž videa ČAS a dalších institucí.



Štítky: Služby


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »