Úvodní strana  >  Kontakty

Kontakty

Server www.astro.cz je centrálním webem České astronomické společnosti. V provozu je již od roku 1995 a v současnosti dosahuje jeho návštěvnost okolo 4 500 přístupů denně. Každý den přináší astro.cz aktuální informace z astronomie a kosmonautiky, prezentuje činnost poboček a sekcí ČAS a podobně. Níže jsou kontakty nejen na Českou astronomickou společnost, ale rovněž na členy redakce a spolupracovníky, kteří se podílí na chodu webu.

Česká astronomická společnost

Adresa: Česká astronomická společnost
Fričova 298
251 65, Ondřejov
Email: cas@astro.cz
Výbor: Kontakty na jednotlivé členy
IČO: 00444537
Účet: Fio banka: 2500452440/2010

astro.cz

Všeobecné kontakty

Redakce astro.cz

Technická správa webu

Spolupracovníci

  • Simona Beerová
    tisková tajemnice ČAS
    Kontakt: simona.beerova@vsb.cz
    776 602 709
    Funkce: příprava tiskových zpráv a prohlášení, kontakt s médii.
  • Jiří Srba - tiskové zprávy Evropské jižní observatoře
  • Ostatní autoři - všichni autoři a výpis jejich publikovaných textů na webu

 

Provoz serveru

Server České astronomické společnosti je v provozu od 15. května 1995.

  • 21. prosince 2013 – přesun serveru do Ondřejova
  • Květen 2004 – upgrade serveru.
  • Listopad 2000 – Zahájen provoz na samostatném serveru darovaném firmou Moravské přístroje. Server je i nadále umístěn v prostorách fakulty technologické ve Zlíně a je připojen k akademické síti národního výzkumu TEN. Zřízen virtuální server svetlo.astro.cz. Zřízen (přestěhován) virtuální server planetky.astro.cz
  • 18.února 1997 – zřízen virtuální server Apache, později byl doplněn modulem pro kódování češtiny mod_czech od firmy Intersoft.
  • 15. května 1995 – zahájen provoz serveru. Prostor sdílen s fakultním serverem (PC 486, Linux, httpd CERN, ISP CESNET). Operačním systémem je Linux. Doménové jméno je pouhým aliasem, data jsou v adresáři astro/. Nutno zadávat URL "/astro.html"

Bannery astro.cz pro váš web

88x31 px

Česká astronomická společnost - www.astro.cz

88x31 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz

velké poděkování

Astronomickému ústavu Akademie věd za to, že většina serverů České astronomické společnosti může hostovat v jeho prostorách.

Firmě Portál s.r.o., za to, že nám věnovala jeden ze svých serverů.

Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně za to, že jeden z používaných serverů hostuje v jejích prostorách.

 

 



Štítky: Kontakt


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »