Úvodní strana  >  Kontakty

Kontakty

Server www.astro.cz je centrálním webem České astronomické společnosti. V provozu je již od roku 1995 a v současnosti dosahuje jeho návštěvnost okolo 4 500 přístupů denně. Každý den přináší astro.cz aktuální informace z astronomie a kosmonautiky, prezentuje činnost poboček a sekcí ČAS a podobně. Níže jsou kontakty nejen na Českou astronomickou společnost, ale rovněž na členy redakce a spolupracovníky, kteří se podílí na chodu webu.

Česká astronomická společnost

Adresa: Česká astronomická společnost
Fričova 298
251 65, Ondřejov
Email: cas@astro.cz
Výbor: Kontakty na jednotlivé členy
IČO: 00444537
Účet: Fio banka: 2500452440/2010

astro.cz

Všeobecné kontakty

Redakce astro.cz

Technická správa webu

Spolupracovníci

  • Simona Beerová
    tisková tajemnice ČAS
    Kontakt: simona.beerova@vsb.cz
    776 602 709
    Funkce: příprava tiskových zpráv a prohlášení, kontakt s médii.
  • Jiří Srba - tiskové zprávy Evropské jižní observatoře
  • Ostatní autoři - všichni autoři a výpis jejich publikovaných textů na webu

 

Provoz serveru

Server České astronomické společnosti je v provozu od 15. května 1995.

  • 21. prosince 2013 – přesun serveru do Ondřejova
  • Květen 2004 – upgrade serveru.
  • Listopad 2000 – Zahájen provoz na samostatném serveru darovaném firmou Moravské přístroje. Server je i nadále umístěn v prostorách fakulty technologické ve Zlíně a je připojen k akademické síti národního výzkumu TEN. Zřízen virtuální server svetlo.astro.cz. Zřízen (přestěhován) virtuální server planetky.astro.cz
  • 18.února 1997 – zřízen virtuální server Apache, později byl doplněn modulem pro kódování češtiny mod_czech od firmy Intersoft.
  • 15. května 1995 – zahájen provoz serveru. Prostor sdílen s fakultním serverem (PC 486, Linux, httpd CERN, ISP CESNET). Operačním systémem je Linux. Doménové jméno je pouhým aliasem, data jsou v adresáři astro/. Nutno zadávat URL "/astro.html"

Bannery astro.cz pro váš web

88x31 px

Česká astronomická společnost - www.astro.cz

88x31 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz

velké poděkování

Astronomickému ústavu Akademie věd za to, že většina serverů České astronomické společnosti může hostovat v jeho prostorách.

Firmě Portál s.r.o., za to, že nám věnovala jeden ze svých serverů.

Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně za to, že jeden z používaných serverů hostuje v jejích prostorách.

 

 



Štítky: Kontakt


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »