Úvodní strana  >  Kontakty

Kontakty

Server www.astro.cz je centrálním webem České astronomické společnosti. V provozu je již od roku 1995 a v současnosti dosahuje jeho návštěvnost okolo 4 500 přístupů denně. Každý den přináší astro.cz aktuální informace z astronomie a kosmonautiky, prezentuje činnost poboček a sekcí ČAS a podobně. Níže jsou kontakty nejen na Českou astronomickou společnost, ale rovněž na členy redakce a spolupracovníky, kteří se podílí na chodu webu.

Česká astronomická společnost

Adresa: Česká astronomická společnost
Fričova 298
251 65, Ondřejov
Email: cas@astro.cz
Výbor: Kontakty na jednotlivé členy
IČO: 00444537
Účet: Fio banka: 2500452440/2010

astro.cz

Všeobecné kontakty

Redakce astro.cz

Technická správa webu

Spolupracovníci

  • Simona Beerová
    tisková tajemnice ČAS
    Kontakt: simona.beerova@vsb.cz
    776 602 709
    Funkce: příprava tiskových zpráv a prohlášení, kontakt s médii.
  • Jiří Srba - tiskové zprávy Evropské jižní observatoře
  • Ostatní autoři - všichni autoři a výpis jejich publikovaných textů na webu

 

Provoz serveru

Server České astronomické společnosti je v provozu od 15. května 1995.

  • 21. prosince 2013 – přesun serveru do Ondřejova
  • Květen 2004 – upgrade serveru.
  • Listopad 2000 – Zahájen provoz na samostatném serveru darovaném firmou Moravské přístroje. Server je i nadále umístěn v prostorách fakulty technologické ve Zlíně a je připojen k akademické síti národního výzkumu TEN. Zřízen virtuální server svetlo.astro.cz. Zřízen (přestěhován) virtuální server planetky.astro.cz
  • 18.února 1997 – zřízen virtuální server Apache, později byl doplněn modulem pro kódování češtiny mod_czech od firmy Intersoft.
  • 15. května 1995 – zahájen provoz serveru. Prostor sdílen s fakultním serverem (PC 486, Linux, httpd CERN, ISP CESNET). Operačním systémem je Linux. Doménové jméno je pouhým aliasem, data jsou v adresáři astro/. Nutno zadávat URL "/astro.html"

Bannery astro.cz pro váš web

88x31 px

Česká astronomická společnost - www.astro.cz

88x31 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz

velké poděkování

Astronomickému ústavu Akademie věd za to, že většina serverů České astronomické společnosti může hostovat v jeho prostorách.

Firmě Portál s.r.o., za to, že nám věnovala jeden ze svých serverů.

Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně za to, že jeden z používaných serverů hostuje v jejích prostorách.

 

 



Štítky: Kontakt


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »