Úvodní  >  Autoři  >  Martin Mašek

Autor: Martin Mašek

O autorovi

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



23.01.2026 Zvyšuje vyšší intenzita a bílá barva světla bezpečnost?

(přečteno 2 725x)

30.10.2025 Statistika objevů jasnějších komet

(přečteno 4 135x)

02.01.2024 Předpovězený bolid se podařilo nasnímat!

(přečteno 4 764x)

06.07.2023 Sledujte letní kometu ATLAS

(přečteno 13 044x)

24.01.2023 Sledujte velmi jasnou kometu C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 27 205x)

02.01.2023 Jasnější kometa C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 30 113x)

14.08.2022 Donald Edward Machholz (1952 – 2022)

(přečteno 9 502x)

24.05.2022 Pozorujte kometu Panstarrs

(přečteno 8 338x)

11.04.2022 Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

(přečteno 10 584x)

01.02.2022 Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

(přečteno 10 558x)

30.12.2021 Dalekohled Jamese Webba vyfotografován českými astronomy mezi hvězdami

(přečteno 15 864x)

20.12.2021 Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

(přečteno 8 464x)

23.11.2021 Nejjasnější kometa roku 2021 se blíží

(přečteno 40 428x)

08.04.2021 Pozorujte kometu ATLAS

(přečteno 18 138x)

21.03.2021 Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

(přečteno 18 196x)

19.05.2020 Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

(přečteno 11 450x)

17.03.2020 Pozorujte jarní komety

(přečteno 18 305x)

04.10.2019 Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

(přečteno 8 022x)

26.07.2019 Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

(přečteno 12 579x)

10.07.2019 Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

(přečteno 12 799x)

31.05.2018 Z kopulí proměnářů (II.) - proměnky z balkónu (M. Mašek)

(přečteno 15 454x)

12.12.2017 Mateřské těleso Geminid na vlastní oči

(přečteno 13 283x)

29.11.2017 Nalezneme u nás tmavou oblohu?

(přečteno 34 698x)

16.05.2017 Jasná supernova v galaxii NGC 6946

(přečteno 20 571x)

14.04.2017 Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

(přečteno 16 189x)

21.06.2016 Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

(přečteno 19 423x)

06.12.2015 Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

(přečteno 22 506x)

26.10.2015 Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

(přečteno 16 838x)

09.07.2015 Proměnné hvězdy ze zahrady

(přečteno 29 349x)

30.04.2015 Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

(přečteno 24 202x)

07.04.2015 Nová polská kometa

(přečteno 17 089x)

26.11.2012 Podívejte se na planetku Toutatis

(přečteno 16 038x)

14.03.2012 Astrofotografie pro začátečníky

(přečteno 25 280x)

07.09.2011 Jasná supernova v galaxii M101

(přečteno 11 692x)

29.12.2010 Dvoutisící kometa SOHO

(přečteno 13 359x)



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »