Úvodní  >  Autoři  >  Martin Mašek

Autor: Martin Mašek

O autorovi

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



23.01.2026 Zvyšuje vyšší intenzita a bílá barva světla bezpečnost?

(přečteno 2 523x)

30.10.2025 Statistika objevů jasnějších komet

(přečteno 3 903x)

02.01.2024 Předpovězený bolid se podařilo nasnímat!

(přečteno 4 589x)

06.07.2023 Sledujte letní kometu ATLAS

(přečteno 12 845x)

24.01.2023 Sledujte velmi jasnou kometu C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 27 100x)

02.01.2023 Jasnější kometa C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 29 942x)

14.08.2022 Donald Edward Machholz (1952 – 2022)

(přečteno 9 317x)

24.05.2022 Pozorujte kometu Panstarrs

(přečteno 8 262x)

11.04.2022 Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

(přečteno 10 450x)

01.02.2022 Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

(přečteno 10 435x)

30.12.2021 Dalekohled Jamese Webba vyfotografován českými astronomy mezi hvězdami

(přečteno 15 679x)

20.12.2021 Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

(přečteno 8 344x)

23.11.2021 Nejjasnější kometa roku 2021 se blíží

(přečteno 40 258x)

08.04.2021 Pozorujte kometu ATLAS

(přečteno 18 001x)

21.03.2021 Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

(přečteno 18 057x)

19.05.2020 Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

(přečteno 11 317x)

17.03.2020 Pozorujte jarní komety

(přečteno 18 170x)

04.10.2019 Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

(přečteno 7 929x)

26.07.2019 Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

(přečteno 12 490x)

10.07.2019 Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

(přečteno 12 619x)

31.05.2018 Z kopulí proměnářů (II.) - proměnky z balkónu (M. Mašek)

(přečteno 15 275x)

12.12.2017 Mateřské těleso Geminid na vlastní oči

(přečteno 13 172x)

29.11.2017 Nalezneme u nás tmavou oblohu?

(přečteno 34 433x)

16.05.2017 Jasná supernova v galaxii NGC 6946

(přečteno 20 412x)

14.04.2017 Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

(přečteno 16 084x)

21.06.2016 Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

(přečteno 19 301x)

06.12.2015 Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

(přečteno 22 372x)

26.10.2015 Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

(přečteno 16 748x)

09.07.2015 Proměnné hvězdy ze zahrady

(přečteno 29 188x)

30.04.2015 Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

(přečteno 23 979x)

07.04.2015 Nová polská kometa

(přečteno 16 960x)

26.11.2012 Podívejte se na planetku Toutatis

(přečteno 15 955x)

14.03.2012 Astrofotografie pro začátečníky

(přečteno 25 211x)

07.09.2011 Jasná supernova v galaxii M101

(přečteno 11 652x)

29.12.2010 Dvoutisící kometa SOHO

(přečteno 13 282x)



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »