Úvodní  >  Autoři  >  Martin Mašek

Autor: Martin Mašek

O autorovi

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



23.01.2026 Zvyšuje vyšší intenzita a bílá barva světla bezpečnost?

(přečteno 3 857x)

30.10.2025 Statistika objevů jasnějších komet

(přečteno 5 486x)

02.01.2024 Předpovězený bolid se podařilo nasnímat!

(přečteno 5 583x)

06.07.2023 Sledujte letní kometu ATLAS

(přečteno 14 123x)

24.01.2023 Sledujte velmi jasnou kometu C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 27 880x)

02.01.2023 Jasnější kometa C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 30 950x)

14.08.2022 Donald Edward Machholz (1952 – 2022)

(přečteno 10 465x)

24.05.2022 Pozorujte kometu Panstarrs

(přečteno 8 757x)

11.04.2022 Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

(přečteno 11 238x)

01.02.2022 Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

(přečteno 11 237x)

30.12.2021 Dalekohled Jamese Webba vyfotografován českými astronomy mezi hvězdami

(přečteno 16 702x)

20.12.2021 Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

(přečteno 9 127x)

23.11.2021 Nejjasnější kometa roku 2021 se blíží

(přečteno 41 413x)

08.04.2021 Pozorujte kometu ATLAS

(přečteno 18 732x)

21.03.2021 Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

(přečteno 19 104x)

19.05.2020 Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

(přečteno 12 235x)

17.03.2020 Pozorujte jarní komety

(přečteno 19 026x)

04.10.2019 Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

(přečteno 8 459x)

26.07.2019 Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

(přečteno 13 196x)

10.07.2019 Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

(přečteno 13 817x)

31.05.2018 Z kopulí proměnářů (II.) - proměnky z balkónu (M. Mašek)

(přečteno 16 362x)

12.12.2017 Mateřské těleso Geminid na vlastní oči

(přečteno 13 823x)

29.11.2017 Nalezneme u nás tmavou oblohu?

(přečteno 36 174x)

16.05.2017 Jasná supernova v galaxii NGC 6946

(přečteno 21 405x)

14.04.2017 Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

(přečteno 16 635x)

21.06.2016 Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

(přečteno 20 188x)

06.12.2015 Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

(přečteno 23 222x)

26.10.2015 Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

(přečteno 17 360x)

09.07.2015 Proměnné hvězdy ze zahrady

(přečteno 30 112x)

30.04.2015 Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

(přečteno 25 235x)

07.04.2015 Nová polská kometa

(přečteno 17 812x)

26.11.2012 Podívejte se na planetku Toutatis

(přečteno 16 522x)

14.03.2012 Astrofotografie pro začátečníky

(přečteno 25 585x)

07.09.2011 Jasná supernova v galaxii M101

(přečteno 11 862x)

29.12.2010 Dvoutisící kometa SOHO

(přečteno 13 777x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »