Úvodní  >  Autoři  >  Martin Mašek

Autor: Martin Mašek

O autorovi

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



23.01.2026 Zvyšuje vyšší intenzita a bílá barva světla bezpečnost?

(přečteno 3 875x)

30.10.2025 Statistika objevů jasnějších komet

(přečteno 5 513x)

02.01.2024 Předpovězený bolid se podařilo nasnímat!

(přečteno 5 599x)

06.07.2023 Sledujte letní kometu ATLAS

(přečteno 14 142x)

24.01.2023 Sledujte velmi jasnou kometu C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 27 889x)

02.01.2023 Jasnější kometa C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 30 962x)

14.08.2022 Donald Edward Machholz (1952 – 2022)

(přečteno 10 492x)

24.05.2022 Pozorujte kometu Panstarrs

(přečteno 8 769x)

11.04.2022 Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

(přečteno 11 257x)

01.02.2022 Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

(přečteno 11 261x)

30.12.2021 Dalekohled Jamese Webba vyfotografován českými astronomy mezi hvězdami

(přečteno 16 727x)

20.12.2021 Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

(přečteno 9 156x)

23.11.2021 Nejjasnější kometa roku 2021 se blíží

(přečteno 41 432x)

08.04.2021 Pozorujte kometu ATLAS

(přečteno 18 749x)

21.03.2021 Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

(přečteno 19 127x)

19.05.2020 Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

(přečteno 12 260x)

17.03.2020 Pozorujte jarní komety

(přečteno 19 050x)

04.10.2019 Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

(přečteno 8 477x)

26.07.2019 Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

(přečteno 13 217x)

10.07.2019 Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

(přečteno 13 842x)

31.05.2018 Z kopulí proměnářů (II.) - proměnky z balkónu (M. Mašek)

(přečteno 16 385x)

12.12.2017 Mateřské těleso Geminid na vlastní oči

(přečteno 13 840x)

29.11.2017 Nalezneme u nás tmavou oblohu?

(přečteno 36 188x)

16.05.2017 Jasná supernova v galaxii NGC 6946

(přečteno 21 429x)

14.04.2017 Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

(přečteno 16 647x)

21.06.2016 Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

(přečteno 20 208x)

06.12.2015 Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

(přečteno 23 241x)

26.10.2015 Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

(přečteno 17 369x)

09.07.2015 Proměnné hvězdy ze zahrady

(přečteno 30 132x)

30.04.2015 Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

(přečteno 25 263x)

07.04.2015 Nová polská kometa

(přečteno 17 833x)

26.11.2012 Podívejte se na planetku Toutatis

(přečteno 16 531x)

14.03.2012 Astrofotografie pro začátečníky

(přečteno 25 591x)

07.09.2011 Jasná supernova v galaxii M101

(přečteno 11 867x)

29.12.2010 Dvoutisící kometa SOHO

(přečteno 13 786x)



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »