Úvodní  >  Autoři  >  Martin Mašek

Autor: Martin Mašek

O autorovi

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



23.01.2026 Zvyšuje vyšší intenzita a bílá barva světla bezpečnost?

(přečteno 4 256x)

30.10.2025 Statistika objevů jasnějších komet

(přečteno 6 016x)

02.01.2024 Předpovězený bolid se podařilo nasnímat!

(přečteno 5 978x)

06.07.2023 Sledujte letní kometu ATLAS

(přečteno 14 505x)

24.01.2023 Sledujte velmi jasnou kometu C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 28 099x)

02.01.2023 Jasnější kometa C/2022 E3 (ZTF)

(přečteno 31 334x)

14.08.2022 Donald Edward Machholz (1952 – 2022)

(přečteno 11 006x)

24.05.2022 Pozorujte kometu Panstarrs

(přečteno 9 018x)

11.04.2022 Jasnější komety ve druhém čtvrtletí 2022

(přečteno 11 722x)

01.02.2022 Jasnější komety v prvním čtvrtletí 2022

(přečteno 11 686x)

30.12.2021 Dalekohled Jamese Webba vyfotografován českými astronomy mezi hvězdami

(přečteno 17 316x)

20.12.2021 Jak jsme pozorovali komety v roce 2020

(přečteno 9 539x)

23.11.2021 Nejjasnější kometa roku 2021 se blíží

(přečteno 41 941x)

08.04.2021 Pozorujte kometu ATLAS

(přečteno 19 112x)

21.03.2021 Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

(přečteno 19 620x)

19.05.2020 Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

(přečteno 12 805x)

17.03.2020 Pozorujte jarní komety

(přečteno 19 549x)

04.10.2019 Přijeďte na podzimní seminář SMPH 2019

(přečteno 8 720x)

26.07.2019 Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

(přečteno 13 622x)

10.07.2019 Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

(přečteno 14 450x)

31.05.2018 Z kopulí proměnářů (II.) - proměnky z balkónu (M. Mašek)

(přečteno 16 784x)

12.12.2017 Mateřské těleso Geminid na vlastní oči

(přečteno 14 103x)

29.11.2017 Nalezneme u nás tmavou oblohu?

(přečteno 36 660x)

16.05.2017 Jasná supernova v galaxii NGC 6946

(přečteno 21 882x)

14.04.2017 Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

(přečteno 16 852x)

21.06.2016 Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?

(přečteno 20 537x)

06.12.2015 Exkluzivně: Kometu Catalina hledejte u Venuše

(přečteno 23 608x)

26.10.2015 Víkendové setkání s blízkozemní planetkou

(přečteno 17 614x)

09.07.2015 Proměnné hvězdy ze zahrady

(přečteno 30 590x)

30.04.2015 Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

(přečteno 25 740x)

07.04.2015 Nová polská kometa

(přečteno 18 186x)

26.11.2012 Podívejte se na planetku Toutatis

(přečteno 16 750x)

14.03.2012 Astrofotografie pro začátečníky

(přečteno 25 704x)

07.09.2011 Jasná supernova v galaxii M101

(přečteno 11 942x)

29.12.2010 Dvoutisící kometa SOHO

(přečteno 13 936x)



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »