Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Pozorování na astronomickém dni na Jizerce
Autor: Martin Mašek

V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.

Pozorování na nádvoří hradu Litice Autor: Martin Mašek
Pozorování na nádvoří hradu Litice
Autor: Martin Mašek
První z velkých pozorovacích akcí v květnu je tradiční Litické hvězdobraní, které pořádá sdružení Mikro Astro Čaj (MAČ), ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS. Letos se koná již 9. ročník a opět bude v prostorách hradu Litice nad Orlicí. Termín konání je víkend 8. - 10. 5. Každý rok se zde sejde několik desítek amatérských astronomů se svojí technikou. Na akci bývají k vidění i dalekohledy o průměru 40 cm i větší. 

Více informací a přihlašování na stránkách MAČ. Fotografie ze starších ročníků si můžete prohlédnout ve fotogalerii - 20142013, 20122011.
Akce je též vhodná i pro začínající astronomy, kteří si pod dohledem zkušenějších kolegů mohou vyzkoušet různé vybavení. Díky tomu lze získat jedinečnou zkušenost, která se začátečníkům může hodit při pozdějším výběru vlastního dalekohledu. V průběhu sobotního večera (9. 5.) je akce otevřena pro veřejnost.

Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne Autor: Martin Mašek
Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne
Autor: Martin Mašek
V květnu nás dále čekají Astronomické dny v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy. Astronomický den je jedinečná možnost, jak se naučit znát oblohu, vidět slabé nebeské objekty pomocí velkých dalekohledů a zažít pocit z pravé noční oblohy. Program je určen pro širokou veřejnost - pro úplné začátečníky, pro rodiny s dětmi, pro kolemjdoucí turisty, ale na své si přijdou i ti, kteří už o pozorování oblohy něco vědí a budou moci např. porovnat pozorování více přístroji. Veškerý program je zdarma!

První z Astronomických dnů se koná v Beskydech, v sobotu 9. 5. v chatě Charbulák ve Starých Hamrech. Druhý Astronomický den můžete navštívit na Jizerce v sobotu 16. 5. V obou případech na Vás čekají zajímavé přednášky z astronomie a v případě jasného počasí lze pozorovat různé nebeské objekty.

Jarní astronomický den Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Jarní astronomický den
Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce
Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Litice, Jizerská oblast tmavé oblohy, Jizerka, Astronomický den, Pozorování , Beskydská oblast tmavé oblohy


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »