Pouhých 73 sekund trvala v úterý 28. ledna 1986 mise amerického raketoplánu Challenger se sedmi členy posádky na palubě. Poté část pomocného motoru prorazila externí nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a stroj explodoval. Na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se rozpoutalo ohnivé peklo.
28. 1. 1986 byl jedním z nejtragičtějších dnů v historii pilotovaných letů do vesmíru. Tehdy došlo krátce po startu k úplnému zničení raketoplánu Challenger, při kterém zahynulo všech sedm astronautů. Podíváme se tedy podrobněji na tento stroj a co navzdory tragédii letoun lidstvu přinesl? Věnovat se budeme i dalším raketoplánům, testovacímu sovětskému a několika sondám, které navštívily vzdálené končiny sluneční soustavy nebo Stardust, která sbírala kosmický i kometární prach.
Dne 1. 1. 1801 Giuseppe Piazzi objevil planetku Ceres.
Již dvě stě let a k tomu jedno čtvrtstoletí uplynulo 1. ledna od objevu trpasličí planety Ceres. Zařazení tohoto tělesa se v průběhu času měnilo. Tuto planetku zařadili astronomové mezi trpasličí planety až po konferenci IAU v roce 2006 v Praze. Nejprve to totiž byla dokonce planeta!
V prosinci 2025 připomínáme významná výročí kosmonautiky. Především 60 let společného blízkého letu Gemini 7 a Gemini 6A. Slavíme také 30 let vypuštění velmi úspěšné sluneční vesmírné observatoře SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). K Měsíci byla vypuštěna sonda Luna 8, ale na povrch dopadla příliš tvrdě. Pioneer 6 se vydal zkoumat meziplanetární prostor. Ariane 5 vynesla telekomunikační družici INSAT-4A a Meteosat 9. Sojuz vynesl testovací družici navogační sítě Galileo zvanou Giove-A.
Uplynulo 120 let od narození Gerarda Petera Kuipera (7. prosince 1905 – 23. prosince 1973), významného nizozemsko-amerického astronoma, který život zasvětil zejména výzkumu sluneční soustavy a dvojhvězd. S jeho jménem je spojena řada objevů, nespočet přesných pozorování, významně se podílel na lunárních misích NASA a je považován za zakladatele moderní planetární vědy.
Tadeáš Hájek z Hájku (Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus)
?. ?. 1525, Praha – 1. 9. 1600, Praha. Český renesanční přírodovědec – astronom, lékař,
botanik, matematik a alchymista.
Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho dění. Jeho cesta vedla přes dvojhvězdy, cefeidy, slavnou Velkou debatu i Harvard, a nakonec až k myšlence „obyvatelné zóny“, kterou dnes bereme jako samozřejmost.
V rubrice Psalo se před sto lety se pravidelně vracíme k textům, které vyšly v astronomických publikacích přesně o století dříve.
V časopise Říše hvězd z let červenec až říjen 1925 se Dr. Arnošt Dittrich věnoval tématu, které bychom dnes nazvali archeoastronomií – stopám po dávných způsobech, jimiž lidé určovali pohyb Slunce a střídání ročních období. Ve svém článku popisuje „sluneční bránu“ tvořenou dvěma kůly, mezi nimiž podle lidového podání Slunce při západu prochází. Dittrich viděl v této pověsti ozvěnu dávné praxe pozorování nebeských jevů pomocí dřevěných značek na obzoru, snad dokladu indoevropského dědictví.
Na podzim roku 1965 mělo lidstvo možnost spatřit velmi jasnou kometu. Dne 21. 10. 1965 prolétla „Velká kometa roku 1965“ C/1965 Y1 (Ikeya–Seki) přísluním. Tato kometa byla objevena 18. 9. 1965 dvěma tehdy amatérskými japonskými astronomy. Byli jimi Kaoru Ikeya (Iketani) a Tsutomu Seki (Cujomu) a tuto kometu pozorovali nezávisle na sobě. Pro Kaoru Ikeyu to byla již pátá kometa, na jejímž objevu se podílel. Tsutomu Seki měl za sebou v té době objev dvou komet a C/1965 nebyla ani jeho poslední.
Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.
Robert Hutchings Goddard (5. 10. 1882 – 10. 8. 1945), od jehož úmrtí právě uplynulo 80 let, byl americký astronom, fyzik, profesor, inženýr a vynálezce. Vynalezl a osobně zkonstruoval první raketu na kapalné palivo na světě.
Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu.
Před několika lety byl zde vydán článek o slavném bolidu v Andromedě, který se podařilo zachytit Josefu Klepeštovi. O tři roky později se ozval kanadský profesor astronomie, že při úklidu své laboratoře objevil kopii této fotografie v podobě diapozitivu (světelného obrazu). To je jistě známka toho, jak až kouzelně fotografie poměrně blízkého, náhodného bolidu se vzdálenou galaxií na širokou astronomickou veřejnost tehdy působila a vyvolala nadšení nejen v Československu, ale také za velkou louží. Za pozornost stojí i technologie, která tuto skutečnost lidem tehdy dokázala zprostředkovat.
Slyšíme-li jméno Smetana, vybaví se nám hudební skladatel Bedřich Smetana. Někdo vzpomene na jeho nelehké životní osudy, jiný si začne pobrukovat melodii z Prodané nevěsty či z některé symfonické básně z cyklu Má vlast, jiný si jej představí na dřívější tisícikorunové bankovce. Bohužel jen málokdo si pod jménem Smetana představí Josefa Františka Smetanu, autora první české učebnice astronomie a českých učebnic fyziky a dějepisu, nejvýznamnějšího plzeňského obrozence a profesora plzeňského filozofického ústavu, o 23 let staršího bratrance Bedřicha Smetany.
Joe Gilmore byl barman Amerického baru hotelu Savoy v centru Londýna. Před půlstoletím u příležitosti přistání prvních lidí na Měsíci v roce 1969 vytvořil koktejl speciálně pro tuto příležitost a poslal jej Neilu Armstrongovi.
Zveme všechny zájemce na odbornou konferenci „24 hodin s J. F. Smetanou" v termínu 8. až 9. 3. 2019, která si klade za cíl přiblížit významnou osobnost města Plzně, člena premonstrátského řádu z Teplé a autora česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie.
Zveme vás na setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a od roku 1922 předsedy České astronomické společnosti. Celodenní seminář, odhalení pamětní desky Františka Nušla a setkání s jeho potomky se uskuteční v sobotu 24. listopadu od 10 hodin v Muzeu Jindřichohradecka.
Pod většinou velkých vědeckých objevů najdeme často podepsaná mužská jména a také laureáti Nobelovy ceny bývají většinou muži. Je to asi dáno tím, že ženy v naší společnosti obecně ve větší míře pečují o rodinu a děti a proto jim už potom v životě nezbývá tolik času a sil na profesionální kariéru. Ženy to mají, v naší v podstatě patriarchální společnosti, těžší. V tomto světle je pak velmi obdivuhodné, když se ženám podaří prosadit a například na poli vědy udělat veliké objevy hodné Nobelovy ceny, které posouvají hranice lidského poznání dál. Mezi takovéto výjimečné osobnosti patřily Henrietta Swan Leavittová a Jocelyn Bellová Burnellová, jejichž kulatá výročí narození (150 let, resp. 75 let) si právě teď v létě připomínáme.
Československo je již historicky zemí s velkou astronomickou tradicí a s velkým množstvím hvězdáren různého typu a zaměření. A samozřejmě i s velkým počtem astronomů, zejména těch amatérských. Mnoho z nich obrací k nebi nejen své oči, ale i objektivy svých astrofografů. A mnoho z nich bylo a je i členy České astronomické společnosti.
Základní škola Josefa Hlávky Přeštice, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a město Přeštice si vás dovolují pozvat na akce spojené se jménem významného občana Dr. Otty Seydla, který byl studentem místní školy v Rébcově ulici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
