Před několika lety byl zde vydán článek o slavném bolidu v Andromedě, který se podařilo zachytit Josefu Klepeštovi. O tři roky později se ozval kanadský profesor astronomie, že při úklidu své laboratoře objevil kopii této fotografie v podobě diapozitivu (světelného obrazu). To je jistě známka toho, jak až kouzelně fotografie poměrně blízkého, náhodného bolidu se vzdálenou galaxií na širokou astronomickou veřejnost tehdy působila a vyvolala nadšení nejen v Československu, ale také za velkou louží. Za pozornost stojí i technologie, která tuto skutečnost lidem tehdy dokázala zprostředkovat.
Slyšíme-li jméno Smetana, vybaví se nám hudební skladatel Bedřich Smetana. Někdo vzpomene na jeho nelehké životní osudy, jiný si začne pobrukovat melodii z Prodané nevěsty či z některé symfonické básně z cyklu Má vlast, jiný si jej představí na dřívější tisícikorunové bankovce. Bohužel jen málokdo si pod jménem Smetana představí Josefa Františka Smetanu, autora první české učebnice astronomie a českých učebnic fyziky a dějepisu, nejvýznamnějšího plzeňského obrozence a profesora plzeňského filozofického ústavu, o 23 let staršího bratrance Bedřicha Smetany.
Joe Gilmore byl barman Amerického baru hotelu Savoy v centru Londýna. Před půlstoletím u příležitosti přistání prvních lidí na Měsíci v roce 1969 vytvořil koktejl speciálně pro tuto příležitost a poslal jej Neilu Armstrongovi.
Zveme všechny zájemce na odbornou konferenci „24 hodin s J. F. Smetanou" v termínu 8. až 9. 3. 2019, která si klade za cíl přiblížit významnou osobnost města Plzně, člena premonstrátského řádu z Teplé a autora česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie.
Zveme vás na setkání k příležitosti 151. výročí narození Františka Nušla, zakladatele moderní české astronomie, spoluzakladatele ondřejovské hvězdárny a od roku 1922 předsedy České astronomické společnosti. Celodenní seminář, odhalení pamětní desky Františka Nušla a setkání s jeho potomky se uskuteční v sobotu 24. listopadu od 10 hodin v Muzeu Jindřichohradecka.
Pod většinou velkých vědeckých objevů najdeme často podepsaná mužská jména a také laureáti Nobelovy ceny bývají většinou muži. Je to asi dáno tím, že ženy v naší společnosti obecně ve větší míře pečují o rodinu a děti a proto jim už potom v životě nezbývá tolik času a sil na profesionální kariéru. Ženy to mají, v naší v podstatě patriarchální společnosti, těžší. V tomto světle je pak velmi obdivuhodné, když se ženám podaří prosadit a například na poli vědy udělat veliké objevy hodné Nobelovy ceny, které posouvají hranice lidského poznání dál. Mezi takovéto výjimečné osobnosti patřily Henrietta Swan Leavittová a Jocelyn Bellová Burnellová, jejichž kulatá výročí narození (150 let, resp. 75 let) si právě teď v létě připomínáme.
Československo je již historicky zemí s velkou astronomickou tradicí a s velkým množstvím hvězdáren různého typu a zaměření. A samozřejmě i s velkým počtem astronomů, zejména těch amatérských. Mnoho z nich obrací k nebi nejen své oči, ale i objektivy svých astrofografů. A mnoho z nich bylo a je i členy České astronomické společnosti.
Základní škola Josefa Hlávky Přeštice, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a město Přeštice si vás dovolují pozvat na akce spojené se jménem významného občana Dr. Otty Seydla, který byl studentem místní školy v Rébcově ulici.
Trochu ve stínu hudebního skladatele Bedřicha Smetany stojí dílo jeho staršího bratrance Františka, který byl profesorem na plzeňském filozofickém ústavu a gymnáziu. Právě Josef František Smetana se zasadil o popularizaci astronomie v Čechách a přispěl k tomu ve své době i první českou knihou o astronomii. V této učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Život a dílo tohoto, z hlediska astronomie významného českého buditele, připomene konference, která proběhne jako první z akcí k výročí 100 let od založení České astronomické společnosti v pátek 10. a v sobotu 11. března v Plzni. Konferenci zahájí v pátek odpoledne slavnostní odhalení opraveného náhrobku Josefa Františka Smetany na Mikulášském hřbitově v Plzni.
V roce 2017 uplyne 180 let od vydání první česky psané publikace "Základowé hwězdoslowi, čili astronomie". Tato útlá kniha, která vyšla roku 1837, je dílem doktora filozofie a profesora na filozofickém ústavu v Plzni Josefa Františka Smetany, autora publikací v oboru fyziky, dějin národa, či přírodopisu a tvůrce českého astronomického názvosloví. Největším odkazem Josefa Františka Smetany je však jeho celoživotní postoj k důležitosti vzdělanosti národa. Tímto vás zveme na odbornou konferenci o životě a díle jednoho z nejvýznamnějších pedagogů a osobností doby obrození v Plzni.
V pondělí 10. října 2016 uplyne již 285 let od narození anglického fyzika a chemika Henryho Cavendishe, který je považován, mimo jiné, za objevitele vodíku. Sám Cavendish jej však označoval jako „hořlavý vzduch“.
Letošního 19. září uplyne 125 let od úmrtí slovenského fyzika, matematika a také vynálezce Josefa Maximiliána Petzvala, který největších úspěchů dosáhl na poli optiky.
Klepeštův ondřejovský bolid v Andromedě se objevil i v publikaci Vladimíra Gutha Katalog fotografovaných stop meteorů 1885-1930, kterou vydala Československá Akademie věd v roce 1954. V ní se můžeme dočíst, že první meteor na území Čech, a vlastně na světě vůbec, byl vyfotografován roku 1885 z Klementina. Klepeštův bolid byl teprve třetí zdokumentovanou fotografií. V roce 1925 Klepešta v Podolí a prof. Sýkora v Ondřejově poprvé vyfotografovali meteor ze dvou míst. V knize má číslo 11.
V noci z 12. na 13. září 1923 prolétl nad Ondřejovem bolid, který se šťastnou náhodou podařilo zachytit na fotografické desce Josefu Klepeštovi. Stejný bolid tu noc v 21 hodin 55 minut zpozoroval v Černošicích i osmnáctiletý Vladimír Guth. Přinášíme Guthův článek Výpočet dráhy meteoru, zvláště pak o bolidu z 12. září 1923, který byl zveřejněn ve stejném čísle Říše hvězd jako Klepeštova fotografie v příloze. Článek obsahuje dokonce předběžnou parabolickou dráhu původního tělesa.
Šestého srpna uplynulo již 250 let od narození anglického lékaře, fyzika a chemika W. H. Wollastona. Zřejmě nejvíc je znám jako objevitel palladia a rhodia, ale šíře jeho zájmů byla mnohem širší.
Letošního 12. března si připomeneme 155. výročí narození českého průmyslníka a konstruktéra Josefa Friče. Jeho nejvýznamnějším počinem se stalo založení hvězdárny v Ondřejově a její předání Univerzitě Karlově.
Letošního 14. června uplynulo kulatých 140 let od doby, kdy zemřel německý astronom Heinrich Louis d'Arrest. Jeho jméno je nejčastěji spojováno s objevem planety Neptun.
Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.
Georg Friedrich Julius Arthur von Auwers Autor: WikipediaPřed sto lety, 24. ledna 1915, zemřel německý astronom Arthur Auwers. Mimo jiné se zabýval určováním přesných poloh hvězd a sestavil úplně první tzv. fundamentální katalog.
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen Autor: http://www.zamberk.cz Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
