Astronomické výročí: Zdeněk Švestka
Autor: Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka
Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.
Zdeněk Švestka prožil dětství v Praze. Již v době středoškolských studií navštívil schůzi České astronomické společnosti a stal se jejím členem. Za německé okupace se mu nevyhnulo totální nasazení. Pracoval v továrně na pražské periferii, a tak odmaturoval až po skončení 2. světové války. Po maturitě začal studovat astronomii a teoretickou fyziku na Univerzitě Karlově.
Veliký vliv na Švestkovo vzdělání a práci měl jeho středoškolský profesor RNDr. František Link (1906 – 1984). Ten byl iniciátorem stavby nové ondřejovské sluneční observatoře. Od poloviny 50. let pracoval Švestka až do své emigrace v roce 1968 jako vedoucí oddělení Vysoké atmosféry Země. Zdeněk Švestka ovšem oficiálně začal pracovat na hvězdárně v Ondřejově ještě za studií - pravda, ve formální pozici zahradníka.
Sám na toto své období astronoma v ilegalitě vzpomíná: ,,V roce 1948 byl RNDr. Link jmenován dočasným ředitelem Astronomické observatoře v Ondřejově, asi 40 km od Prahy, a ještě téhož roku mi nabídl, abych tam po dokončení studia na univerzitě nastoupil. Toto místo bylo vlastně pro zahradníka, ale já jsem se nestaral o rozsáhlý park kolem ústavu, ale pokračoval jsem ve svých astronomických studiích, obvykle jsem seděl na terase hvězdárny, pil kávu a kouřil. Nebylo to příliš zdravé a zahrada tím trpěla. Po večerech jsem prováděl některá pozorování, hlavně opět dlouhoperiodických hvězd typu Mira..."
Po promoci v roce 1949 se mu se skupinou astronomů, opět pod vedením Františka Linka, podařilo vytvořit nový obor, a to sluneční fyziku. Zdeněk Švestka se velmi zajímal o hvězdný vesmír a o planetární mlhoviny, ale kvůli nedostatečnému vybavení observatoře se začal specializovat na Slunce. V roce 1956, navzdory tomu, že nebyl politicky angažován, se stal vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV. V témže roce získal titul CSc. za svou práci s názvem Fyzikální podmínky v chromosférických vzplanutích, která byla založena na jeho vlastních pozorováních. K pozorování byl od roku 1959 na Ondřejově využíván multikamerový sluneční spektrograf, jímž Švestka s kolektivem měřili spektra slunečních erupcí. Tento spektrograf byl vyroben Švestkou a jeho spolupracovníky a v roce 1962 jim bylo za jeho realizaci uděleno státní vyznamenání.
Autor: Solar Physics
V roce 1964 byl Švestka jmenován prezidentem komise pro výzkum Slunce při IAU (Mezinárodní astronomická unie), a to na období 1964-1970. V roce 1967 založil spolu s nizozemským astronomem Cornelisem de Jagerem (1921-2021) časopis specializovaný na sluneční pozorování Solar Physics (Sluneční fyzika), který vychází dodnes. Důvod vydávání periodika byl jasný – v astronomických časopisech té doby byly informace o Slunci na posledních stránkách a činily je tak marginálními.
Autor: Springer Nature: Solar Physics
Zdeněk Švestka s manželkou odcestoval v roce 1969 po okupaci Československa sovětskými vojsky do Nizozemí. Tam pracoval v Centru pro kosmický výzkum a technologie a vyučoval na univerzitě ve Freiburgu. Od roku 1973 zůstal i s rodinou na západě natrvalo.
Na počátku 70. let 20. století pracoval i pro firmu American Science and Engineering v Cambridge (USA). Pro tuto společnost pracoval na vývoji rentgenových teleskopů určených pro výzkum Slunce. Nakonec byly tři tyto rentgenové dalekohledy umístěny na teleskopu ATM (Apollo Telescope Mount). Tyto teleskopy poskytovaly nepřetržitý tok dat o procesech ve sluneční atmosféře a byly také doplněny detektorem záblesků, který monitoroval aktuální sluneční aktivitu.
Autor: NASA Image and video Library
Zdeněk Švestka v roce 1977, po návratu ze spojených států do Utrechtu, přijal místo v oddělení pro kosmický výzkum Slunce. Tato laboratoř nedisponovala observatoří, ovšem některé experimenty prováděla na kosmických družicích a sondách. Švestka obsluhoval holandský přístroj: spektrometr pro zobrazování v tvrdém rentgenovém záření na družici Solar Maximum Mission (1980-1990). Po odchodu do důchodu v roce 1990 dál učil na Kalifornské univerzitě.
Zdeněk Švestka byl držitelem mnoha ocenění, je třeba zmínit Cenu Guggenheimových za astronautiku (1968), Zlatou medaili AV ČR (1995) a Nušlovu cenu (2002). V roce 2008 byla pojmenována na jeho počest planetka (17805) Švestka, objevená na Kleti astronomy Zdeňkem Moravcem a Milošem Tichým.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka
[2]Solar Physics 267/2 (ISSN 0038-0938)
[3] Springer Nature: Solar Physics
[4] NASA Image and video Library
[5] Wikipedia (CZ): Apollo Telescope Mount
[6] Astro.cz: Zemřel Zdeněk Švestka
[7] Wikipedia (EN): Solar Maximum Mission
Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice
