Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Astronomické výročí: Zdeněk Švestka

Zdeněk Švestka
Autor: Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka

Dne 30. září 2025 uplyne sto let od narození významného českého astronoma Zdeňka Švestky (1925-2013), průkopníka sluneční fyziky a zakladatele mezinárodního časopisu Solar Physics. Jeho životní dráha vedla z Ondřejova přes emigraci po roce 1968 až k působení v Nizozemsku a USA, kde se podílel na vývoji rentgenových teleskopů pro vesmírnou stanici Skylab. Švestka patřil k předním světovým odborníkům na výzkum Slunce a svými výsledky se trvale zapsal do dějin astronomie.

Zdeněk Švestka prožil dětství v Praze. Již v době středoškolských studií navštívil schůzi České astronomické společnosti a stal se jejím členem. Za německé okupace se mu nevyhnulo totální nasazení. Pracoval v továrně na pražské periferii, a tak odmaturoval až po skončení 2. světové války. Po maturitě začal studovat astronomii a teoretickou fyziku na Univerzitě Karlově.

Veliký vliv na Švestkovo vzdělání a práci měl jeho středoškolský profesor RNDr. František Link (1906 – 1984). Ten byl iniciátorem stavby nové ondřejovské sluneční observatoře. Od poloviny 50. let pracoval Švestka až do své emigrace v roce 1968 jako vedoucí oddělení Vysoké atmosféry Země. Zdeněk Švestka ovšem oficiálně začal pracovat na hvězdárně v Ondřejově ještě za studií - pravda, ve formální pozici zahradníka.

Sám na toto své období astronoma v ilegalitě vzpomíná: ,,V roce 1948 byl RNDr. Link jmenován dočasným ředitelem Astronomické observatoře v Ondřejově, asi 40 km od Prahy, a ještě téhož roku mi nabídl, abych tam po dokončení studia na univerzitě nastoupil. Toto místo bylo vlastně pro zahradníka, ale já jsem se nestaral o rozsáhlý park kolem ústavu, ale pokračoval jsem ve svých astronomických studiích, obvykle jsem seděl na terase hvězdárny, pil kávu a kouřil. Nebylo to příliš zdravé a zahrada tím trpěla. Po večerech jsem prováděl některá pozorování, hlavně opět dlouhoperiodických hvězd typu Mira..."

Po promoci v roce 1949 se mu se skupinou astronomů, opět pod vedením Františka Linka, podařilo vytvořit nový obor, a to sluneční fyziku. Zdeněk Švestka se velmi zajímal o hvězdný vesmír a o planetární mlhoviny, ale kvůli nedostatečnému vybavení observatoře se začal specializovat na Slunce. V roce 1956, navzdory tomu, že nebyl politicky angažován, se stal vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV. V témže roce získal titul CSc. za svou práci s názvem Fyzikální podmínky v chromosférických vzplanutích, která byla založena na jeho vlastních pozorováních. K pozorování byl od roku 1959 na Ondřejově využíván multikamerový sluneční spektrograf, jímž Švestka s kolektivem měřili spektra slunečních erupcí. Tento spektrograf byl vyroben Švestkou a jeho spolupracovníky a v roce 1962 jim bylo za jeho realizaci uděleno státní vyznamenání.

Skupina astronomů, která se podílela na vzniku slunečního spektrografu Autor: Solar Physics
Skupina astronomů, která se podílela na vzniku slunečního spektrografu
Autor: Solar Physics

V roce 1964 byl Švestka jmenován prezidentem komise pro výzkum Slunce při IAU (Mezinárodní astronomická unie), a to na období 1964-1970. V roce 1967 založil spolu s nizozemským astronomem Cornelisem de Jagerem (1921-2021) časopis specializovaný na sluneční pozorování Solar Physics (Sluneční fyzika), který vychází dodnes. Důvod vydávání periodika byl jasný – v astronomických časopisech té doby byly informace o Slunci na posledních stránkách a činily je tak marginálními.

Časopis Solar Physics který založil Zdeněk Švestka spolu s Cornelisem de Jagerem Autor: Springer Nature: Solar Physics
Časopis Solar Physics který založil Zdeněk Švestka spolu s Cornelisem de Jagerem
Autor: Springer Nature: Solar Physics

Zdeněk Švestka s manželkou odcestoval v roce 1969 po okupaci Československa sovětskými vojsky do Nizozemí. Tam pracoval v Centru pro kosmický výzkum a technologie a vyučoval na univerzitě ve Freiburgu. Od roku 1973 zůstal i s rodinou na západě natrvalo.

Na počátku 70. let 20. století pracoval i pro firmu American Science and Engineering v Cambridge (USA). Pro tuto společnost pracoval na vývoji rentgenových teleskopů určených pro výzkum Slunce. Nakonec byly tři tyto rentgenové dalekohledy umístěny na teleskopu ATM (Apollo Telescope Mount). Tyto teleskopy poskytovaly nepřetržitý tok dat o procesech ve sluneční atmosféře a byly také doplněny detektorem záblesků, který monitoroval aktuální sluneční aktivitu.

Rentgenové teleskopy, které byly připojeny k palubě kosmické stanice Skylab Autor: NASA Image and video Library
Rentgenové teleskopy, které byly připojeny k palubě kosmické stanice Skylab
Autor: NASA Image and video Library

Zdeněk Švestka v roce 1977, po návratu ze spojených států do Utrechtu, přijal místo v oddělení pro kosmický výzkum Slunce. Tato laboratoř nedisponovala observatoří, ovšem některé experimenty prováděla na kosmických družicích a sondách. Švestka obsluhoval holandský přístroj: spektrometr pro zobrazování v tvrdém rentgenovém záření na družici Solar Maximum Mission (1980-1990). Po odchodu do důchodu v roce 1990 dál učil na Kalifornské univerzitě.

Zdeněk Švestka byl držitelem mnoha ocenění, je třeba zmínit Cenu Guggenheimových za astronautiku (1968), Zlatou medaili AV ČR (1995) a Nušlovu cenu (2002). V roce 2008 byla pojmenována na jeho počest planetka (17805) Švestka, objevená na Kleti astronomy Zdeňkem Moravcem a Milošem Tichým.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia (CZ): Zdeněk Švestka
[2]Solar Physics 267/2 (ISSN 0038-0938)
[3] Springer Nature: Solar Physics
[4] NASA Image and video Library
[5] Wikipedia (CZ): Apollo Telescope Mount
[6] Astro.cz: Zemřel Zdeněk Švestka
[7] Wikipedia (EN): Solar Maximum Mission

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: SMM. Solar Maximum Mission, Apollo, Spektrograf, Sluneční sekce, František Link, Slunce, Skylab, Astronomický ústav Ondřejov, Zdeněk Švestka


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »