Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír

Vzdálený vesmír



Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (306): Záření ionizovaného helia a rentgenové záření v galaxiích

U některých galaxií si astronomové povšimli přítomnosti čáry v modré oblasti spektra, která patří ionizovanému heliu. Ke vzniku této čáry jsou zapotřebí vysoké energie. Dosavadní vysvětlení – například vliv horkých a hmotných hvězd – se ukazuje jako nedostatečné. Nová studie ukazuje, že klíčovou roli zřejmě hrají rentgenové zdroje: od černých děr v aktivních jádrech galaxií až po dvojhvězdné systémy s kompaktními objekty. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor dat a našli těsnou souvislost mezi intenzitou rentgenového záření a emisí helia, která platí napříč různými typy galaxií. Zdá se tedy, že právě rentgenové zdroje jsou hlavním spouštěčem tohoto mimořádného jevu.

Vojtěch Partík Vzdálený vesmír

Astronomové zaznamenali záhadný výbuch gama záření, který se nepodobá žádnému jinému dříve zjištěnému výbuchu

Astronomové zaznamenali explozi gama záření, která se během jednoho dne několikrát opakovala, což je událost, jakou jsme dosud neviděli. Bylo zjištěno, že zdroj silného záření se nachází mimo naši galaxii a jeho polohu určil ESO VLT (Very Large Telescope). Záblesky gama záření (gamma ray bursts - GRB) jsou nejsilnější exploze ve vesmíru, které jsou obvykle způsobeny katastrofickou destrukcí hvězd. Žádný známý scénář však nedokáže zcela vysvětlit tento nový GRB, jehož skutečná povaha zůstává záhadou.

Karel Halíř Vzdálený vesmír

Letní Mléčná dráha

Pozorovatelé ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule se v letním období pomyslně ukládají do jakési pozorovatelské hibernace. Astronomická noc se po několik týdnů vůbec nedostavuje, a i v čase vzdálenějším od letního slunovratu obloha tmavne pouze velice krátce. Navíc v naprosto nevyhovujícím čase po půlnoci kvůli stále přetrvávajícímu letnímu času.

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (301): Pohyby částic v okolí singularit obklopených magnetickými poli

Co kdyby černé díry nebyly jedinými extrémními objekty ve vesmíru? Nejnovější studie ukazuje, jak skalární a elektromagnetická pole ovlivňují gravitaci kompaktních objektů. Poukazuje tak na možnou existenci tzv. nahých singularit a upozorňuje na nečekané důsledky pro pohyb světla a překvapivé vlastnosti oběžných drah hmoty v jejich okolí. Jiří Horák z ASU byl hlavním autorem článku, který zkoumá možnosti detekce různých typů exotických objektů na základě speciálních vlastností oběžného pohybu, které se mohou projevit v přímém pozorování rentgenového záření akrečních disků, které tyto objekty zpravidla obklopují. 

Vojtěch Partík Vzdálený vesmír

Dvojitá detonace: nový snímek ukazuje zbytky hvězdy zničené dvojicí explozí

Astronomové poprvé získali vizuální důkaz, že hvězda skončila dvojím výbuchem. Při studiu staletí starých pozůstatků supernovy SNR 0509-67.5 pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) našli vzory, které potvrzují, že její hvězda utrpěla dvojici explozivních výbuchů. Nedávno zveřejněný objev ukazuje jedny z nejvýznamnějších explozí ve vesmíru v novém světle.

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (298): Aktivní galaktické jádro potvrzeno uvnitř hvězdotvorné hráškové galaxie

Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.

Vojtěch Partík Vzdálený vesmír

Astronomové pořídili nejpodrobnější tisícibarevný snímek galaxie

Astronomové vytvořili galaktické mistrovské dílo: velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barvách současně. Pořízením obrovského množství dat na každém jednotlivém místě vytvořili snímek života hvězd v galaxii Sochař.

Vojtěch Partík Vzdálený vesmír

Astronomové pozorují bitvu dvojice galaxií v hlubokém vesmíru

Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) a z ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a odhaluje všechny kruté detaily této galaktické bitvy.

Martin Gembec Vzdálený vesmír

Co když se temná hmota v čase vyvíjí, ale temná energie nikoli?

Současný Standardní kosmologický model vývoje vesmíru má zřejmě problém v samotném jádře. Pozorování vzdálených galaxií v mladém vesmíru ukazují na pomalejší tempo rozpínání, než jaké vidíme v bližším vesmíru. Měření rozpínání vesmíru podle supernov typu Ia a podle záření kosmického pozadí dávají poněkud odlišné výsledky Hubbleovy konstanty. Vědci se snaží hledat různá vysvětlení. Od těch odvážných, že obecná relativita nefunguje, přes myšlenky, že temná hmota neexistuje až po myšlenku, že rychlost běhu času není všude ve vesmíru konstantní. A nyní tu máme další teorii. Co když se temná hmota v čase vyvíjí, ale temná energie ne?

Vojtěch Partík Vzdálený vesmír

Kyslík objeven v nejvzdálenější známé galaxii

Dvě různé skupiny astronomů objevily kyslík v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0. Objev, o němž informovaly dvě samostatné studie, byl učiněn díky observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO). Tento rekordní objev nutí astronomy přehodnotit jak rychle se galaxie v raném vesmíru formovaly.

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (291): Supernovy v cirkumjaderném disku a aktivita jádra naší Galaxie

Cirkumjaderný disk představuje hlavní zdroj látky pro akreci na supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. I když je v současnosti tato akrece pomalá, existují důkazy, že v minulosti se opakovaně epizodicky zvýšila. Představovaná práce vyhodnocuje, jakou úlohu by v tomto mohly hrát exploze supernov v blízkém okolí jádra Galaxie. 

Barbora Miklosova Vzdálený vesmír

Predpoveď (medzigalaktického) počasia s českou stopou

Vedci z kolaborácie XRISM analýzou röntgenového spektra z centra kopy galaxií v Kentuarovi ako prví precíznymi meraniami potvrdili, že centrálna galaxia NGC 4696 je vystavená vetru o rýchlosti 130 – 310 km/s. Na výskume publikovanom v časopise Nature sa podieľali aj astrofyzici Masarykovej univerzity, Tomáš Plšek a Norbert Werner. 

Debora Lančová Vzdálený vesmír

Na neutronových hvězdách mohou vznikat polární záře, zjistili opavští fyzikové

Astrofyzikální proGResy z Opavy: O tom, že polární záře mohou vznikat hned na několika planetách ve Sluneční soustavě i jinde ve vesmíru, vědci už několik desítek let vědí. Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami. Zároveň tak potvrzují dřívější pozorování, která učinila NASA pomocí rentgenové observatoře Chandra.

Redakce Astro.cz Vzdálený vesmír

Borůvkové galaxie jsou v kursu

Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie. Tím, že jsou kompaktní a mají namodralou barvu, vypadají v optických dalekohledech jako malé modré kuličky. Z toho dostaly také svůj název "borůvkové". Podobně jako se jejich vzdálenějším příbuzným, které jsou nazelenalé, říká hráškové galaxie. Nápadná svítivost v jedné barvě je právě to, co je na těchto galaxiích zajímavé.

Redakce Astro.cz Vzdálený vesmír

Nalezena první dvojhvězda v blízkosti supermasivní černé díry naší Galaxie

Mezinárodní skupina vědců objevila dvojhvězdu obíhající v blízkosti Sagittarius A*, supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. Je to vůbec poprvé, co byl v blízkosti supermasivní černé díry nalezen hvězdný pár. Objev založený na datech získaných pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) nám pomáhá pochopit, jak hvězdy přežívají v prostředí s extrémní gravitací. A co víc, mohl by otevřít cestu k detekci planet v blízkosti Sagittarius A*. Na objevu dvojhvězdy, který byl právě publikován v časopise Nature Communications, se významně podílel i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Pavel Suchan Vzdálený vesmír

Odhalena nová tajemství černých děr

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků.

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (285): Jak vypadá medúzová galaxie?

Kupy galaxií představují ideální laboratoře pro studium vývoje galaxií. ESO137-001 je jednou z nejlépe studovaných galaxií, kterým se mezi odborníky říká medúzové galaxie (Jellyfish galaxies). Pavel Jáchym z ASU byl součástí týmu, který s pomocí sítě zjednodušených modelů vyšetřoval nejrůznější fyzikální podmínky, které přispěly k charakteristickému tvaru tohoto hvězdného ostrova.

 

Martin Gembec Vzdálený vesmír

Klobouk dolů před JWST sundala i galaxie Sombrero

Nic jiného než uvádí nadpis vlastně této galaxii nezbylo. Infračervené detektory vesmírného dalekohledu JWST jsou totiž schopné pohlédnout na svět galaxií tak, jak jsme dosud neznali. Umí prohlédnout oblaka prachu a navíc v dosud největším detailu. A galaxie Messier 104 Sombrero v souhvězdí Panny, která obvykle připomíná onen mexický klobouk, jej nyní pomyslně smekla a odhalila nové struktury uvnitř. 



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »