Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Výbuch supernovy možná způsobil vzácný dodatečný výbuch kilonovy

Výbuch supernovy možná způsobil vzácný dodatečný výbuch kilonovy

Umělecká představa výbuchu superkilonovy
Autor: Caltech/K. Miller and R. Hurt (IPAC)

Astronomové se domnívají, že 18. srpna 2025 pozorovali vzácný úkaz, kdy exploze supernovy způsobila vznik dvou neutronových hvězd, které se po třech dnech sloučily do jedné, což vyvolalo explozi tzv. kilonovy. Pokud se to potvrdí, máme tak pozorováním potvrzenou teorii o možné superkilonově.

18. srpna 2025 zaznamenaly detektory LIGO–Virgo–KAGRA gravitační vlny vziklé sloučením dvou neobvykle lehkých neutronových hvězd. To samo o sobě je jev velmi vzácný. V tomto případě jde o úkaz ještě výjimečnější. Pokud šlo o skutečný astrofyzikální jev, měla by mít alespoň jedna neutronová hvězda hmotnost nižší než Slunce.

Tento umělecký koncept znázorňuje hypotetickou událost zvanou superkilonova. Masivní hvězda exploduje v supernově (vlevo), která generuje prvky jako uhlík a železo. V důsledku toho vzniknou dvě neutronové hvězdy (uprostřed), z nichž alespoň jedna je podle odhadů méně hmotná než naše Slunce. Neutronové hvězdy se přibližují ve spirále a vysílají gravitační vlny, které se šíří vesmírem, než se spojí v dramatické kilonově (vpravo). Kilonovy osévají vesmír nejtěžšími prvky, jako je zlato a platina, které září červeným světlem. Autor: Caltech/K. Miller and R. Hurt (IPAC)
Tento umělecký koncept znázorňuje hypotetickou událost zvanou superkilonova. Masivní hvězda exploduje v supernově (vlevo), která generuje prvky jako uhlík a železo. V důsledku toho vzniknou dvě neutronové hvězdy (uprostřed), z nichž alespoň jedna je podle odhadů méně hmotná než naše Slunce. Neutronové hvězdy se přibližují ve spirále a vysílají gravitační vlny, které se šíří vesmírem, než se spojí v dramatické kilonově (vpravo). Kilonovy osévají vesmír nejtěžšími prvky, jako je zlato a platina, které září červeným světlem.
Autor: Caltech/K. Miller and R. Hurt (IPAC)

Díky pozorování Zwicky Transient Facility, která se zaměřila do přibližně lokalizované oblasti zdroje gravitačních vln, víme o zdroji. Tím byl označen přechodný jev ZTF 25abjmnps (AT2025ulz), který se časově i prostorově shodoval se spouštěčem gravitačních vln. První týden pozorování naznačil, že má vlastnosti připomínající kilonovu typu GW170817 (úkaz zaznamenaný 17. 8. 2017 o němž víme, že šlo o sloučení dvou neutronových hvězd). 

Následné sledování objektu však ukázalo, že má vlastnosti nejvíce podobné mladé supernově typu IIb, tedy masivní hvězdě, která při explozi odhodila vnější obálku a brzy bylo odhaleno její vnitřní jádro. Ačkoli statisticky nemůžeme vyloučit, že šlo o shodu náhod (explozí v jednom místě), předpokládá se jde o dva související jevy. 

Existují teoretické modely, ve kterých se mohou tvořit i méně hmotné neutronové hvězdy hmotností menších než Slunce a také se následně slučovat. Mohlo by se tak dít prostřednictvím fragmentace akrečního disku nebo právě štěpením jádra uvnitř supernovy, kdy při kolapsu jádra dojde k rozdělení na dvě menší neutronové hvězdy, které se následně sloučí jako kilonova za vzniku tzv. „superkilonovy“.

Vědci v odborné práci vydané k tomuto úkazu kvalitativně diskutují jejich pozorování ve více vlnových délkách v kontextu obrazu superkilonovy. Budoucí detekce gravitačních vln s vyšší významností, které budou souviset se sloučením neutronových hvězd pod sluneční hmotností a budou doprovázeny rozsáhlým elektromagnetickým sledováním, by mohly definitivně vyřešit tuto zajímavou souvislost mezi více druhy signálů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Astrophysical Journal Letters: ZTF25abjmnps (AT2025ulz) and S250818k: A Candidate Superkilonova from a Subthreshold Subsolar Gravitational-wave Trigger
[2] Possible "Superkilonova" Exploded Not Once But Twice
[3] Kilonova (Wikipedia)
[4] Supernova (Wikipedia)



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova, Gravitační vlny, Sloučení neutronových hvězd, Kilonova


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »