Úvodní  >  Autoři  >  Adam Denko

Autor: Adam Denko

O autorovi

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 



17.06.2025 Evropská sonda Solar Orbiter pořídila vůbec první přímé fotografie jižního slunečního pólu

(přečteno 5 662x)

22.04.2025 Hubbleův kosmický dalekohled a observatoř Gaia přepisují příběh vzniku magnetaru SGR 0501+4516

(přečteno 4 632x)

17.03.2025 Discord server AstroConnect slaví dva roky od svého založení!

(přečteno 4 223x)

02.08.2024 Před 25 lety odstartovala do kosmu rentgenová observatoř Chandra!

(přečteno 7 023x)

04.04.2024 Nový pohled na supermasivní černou díru uprostřed Mléčné dráhy naznačuje skrytý výtrysk hmoty

(přečteno 10 780x)

12.03.2024 Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

(přečteno 8 196x)

07.02.2024 ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

(přečteno 8 189x)

30.01.2024 NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity

(přečteno 4 884x)

15.01.2024 Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi

(přečteno 6 628x)

30.10.2023 Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

(přečteno 9 578x)

23.10.2023 Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST

(přečteno 6 811x)

16.10.2023 Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

(přečteno 8 186x)

13.10.2023 Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

(přečteno 9 426x)

23.09.2023 Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu

(přečteno 4 989x)

06.09.2023 Malé výtrysky by mohly pohánět sluneční vítr

(přečteno 7 983x)

02.08.2023 Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

(přečteno 6 690x)

12.07.2023 Dalekohled Euclid se vydal zkoumat skrytou hmotu a skrytou energii

(přečteno 9 815x)

27.06.2023 BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru

(přečteno 4 406x)

19.06.2023 Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

(přečteno 9 502x)

13.06.2023 Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír

(přečteno 7 334x)

17.05.2023 Záhadný útvar není unikající černou dírou

(přečteno 7 259x)

12.05.2023 Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

(přečteno 5 103x)

05.05.2023 Česká republika podepsala ujednání Artemis

(přečteno 2 915x)

25.04.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled slaví narozeniny, na oběžnou dráhu byl vynesen před 33 lety

(přečteno 6 030x)

18.04.2023 Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

(přečteno 6 571x)

24.03.2023 Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b

(přečteno 6 823x)

16.03.2023 Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

(přečteno 5 608x)

03.02.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka.

(přečteno 8 927x)

20.12.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny.

(přečteno 5 840x)

08.12.2022 Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu.

(přečteno 6 659x)

25.11.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

(přečteno 6 187x)

22.11.2022 Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím

(přečteno 7 136x)

16.11.2022 Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii.

(přečteno 9 584x)

13.11.2022 Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

(přečteno 7 537x)

01.11.2022 Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce

(přečteno 2 850x)

28.10.2022 InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars

(přečteno 6 767x)

20.10.2022 Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

(přečteno 12 453x)

12.10.2022 Hubble a Webb znovu spojili své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191

(přečteno 6 985x)

13.09.2022 Astronomové nalezli zatím nejstarší planetární mlhovinu

(přečteno 5 615x)



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »