Úvodní  >  Autoři  >  Adam Denko

Autor: Adam Denko

O autorovi

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 



17.06.2025 Evropská sonda Solar Orbiter pořídila vůbec první přímé fotografie jižního slunečního pólu

(přečteno 1 795x)

22.04.2025 Hubbleův kosmický dalekohled a observatoř Gaia přepisují příběh vzniku magnetaru SGR 0501+4516

(přečteno 2 679x)

17.03.2025 Discord server AstroConnect slaví dva roky od svého založení!

(přečteno 2 092x)

02.08.2024 Před 25 lety odstartovala do kosmu rentgenová observatoř Chandra!

(přečteno 4 399x)

04.04.2024 Nový pohled na supermasivní černou díru uprostřed Mléčné dráhy naznačuje skrytý výtrysk hmoty

(přečteno 8 967x)

12.03.2024 Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

(přečteno 6 842x)

07.02.2024 ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

(přečteno 5 722x)

30.01.2024 NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity

(přečteno 3 899x)

15.01.2024 Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi

(přečteno 5 275x)

30.10.2023 Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

(přečteno 7 855x)

23.10.2023 Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST

(přečteno 5 240x)

16.10.2023 Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

(přečteno 6 870x)

13.10.2023 Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

(přečteno 7 608x)

23.09.2023 Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu

(přečteno 4 002x)

06.09.2023 Malé výtrysky by mohly pohánět sluneční vítr

(přečteno 5 880x)

02.08.2023 Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

(přečteno 5 514x)

12.07.2023 Dalekohled Euclid se vydal zkoumat skrytou hmotu a skrytou energii

(přečteno 7 634x)

27.06.2023 BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru

(přečteno 3 541x)

19.06.2023 Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

(přečteno 7 427x)

13.06.2023 Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír

(přečteno 5 706x)

17.05.2023 Záhadný útvar není unikající černou dírou

(přečteno 5 876x)

12.05.2023 Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

(přečteno 3 864x)

05.05.2023 Česká republika podepsala ujednání Artemis

(přečteno 2 390x)

25.04.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled slaví narozeniny, na oběžnou dráhu byl vynesen před 33 lety

(přečteno 4 508x)

18.04.2023 Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

(přečteno 5 259x)

24.03.2023 Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b

(přečteno 5 225x)

16.03.2023 Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

(přečteno 4 678x)

03.02.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka.

(přečteno 7 455x)

20.12.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny.

(přečteno 4 652x)

08.12.2022 Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu.

(přečteno 4 877x)

25.11.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

(přečteno 5 019x)

22.11.2022 Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím

(přečteno 5 500x)

16.11.2022 Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii.

(přečteno 7 438x)

13.11.2022 Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

(přečteno 6 282x)

01.11.2022 Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce

(přečteno 2 425x)

28.10.2022 InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars

(přečteno 5 175x)

20.10.2022 Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

(přečteno 10 017x)

12.10.2022 Hubble a Webb znovu spojili své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191

(přečteno 5 467x)

13.09.2022 Astronomové nalezli zatím nejstarší planetární mlhovinu

(přečteno 4 566x)



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »