Úvodní  >  Autoři  >  Adam Denko

Autor: Adam Denko

O autorovi

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 



17.06.2025 Evropská sonda Solar Orbiter pořídila vůbec první přímé fotografie jižního slunečního pólu

(přečteno 5 502x)

22.04.2025 Hubbleův kosmický dalekohled a observatoř Gaia přepisují příběh vzniku magnetaru SGR 0501+4516

(přečteno 4 556x)

17.03.2025 Discord server AstroConnect slaví dva roky od svého založení!

(přečteno 4 152x)

02.08.2024 Před 25 lety odstartovala do kosmu rentgenová observatoř Chandra!

(přečteno 6 933x)

04.04.2024 Nový pohled na supermasivní černou díru uprostřed Mléčné dráhy naznačuje skrytý výtrysk hmoty

(přečteno 10 733x)

12.03.2024 Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

(přečteno 8 160x)

07.02.2024 ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

(přečteno 7 998x)

30.01.2024 NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity

(přečteno 4 832x)

15.01.2024 Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi

(přečteno 6 571x)

30.10.2023 Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

(přečteno 9 525x)

23.10.2023 Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST

(přečteno 6 770x)

16.10.2023 Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

(přečteno 8 118x)

13.10.2023 Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

(přečteno 9 356x)

23.09.2023 Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu

(přečteno 4 965x)

06.09.2023 Malé výtrysky by mohly pohánět sluneční vítr

(přečteno 7 900x)

02.08.2023 Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

(přečteno 6 627x)

12.07.2023 Dalekohled Euclid se vydal zkoumat skrytou hmotu a skrytou energii

(přečteno 9 733x)

27.06.2023 BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru

(přečteno 4 365x)

19.06.2023 Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

(přečteno 9 426x)

13.06.2023 Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír

(přečteno 7 273x)

17.05.2023 Záhadný útvar není unikající černou dírou

(přečteno 7 200x)

12.05.2023 Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

(přečteno 5 058x)

05.05.2023 Česká republika podepsala ujednání Artemis

(přečteno 2 896x)

25.04.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled slaví narozeniny, na oběžnou dráhu byl vynesen před 33 lety

(přečteno 5 974x)

18.04.2023 Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

(přečteno 6 531x)

24.03.2023 Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b

(přečteno 6 763x)

16.03.2023 Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

(přečteno 5 575x)

03.02.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka.

(přečteno 8 850x)

20.12.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny.

(přečteno 5 790x)

08.12.2022 Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu.

(přečteno 6 605x)

25.11.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

(přečteno 6 136x)

22.11.2022 Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím

(přečteno 7 064x)

16.11.2022 Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii.

(přečteno 9 515x)

13.11.2022 Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

(přečteno 7 478x)

01.11.2022 Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce

(přečteno 2 826x)

28.10.2022 InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars

(přečteno 6 712x)

20.10.2022 Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

(přečteno 12 383x)

12.10.2022 Hubble a Webb znovu spojili své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191

(přečteno 6 928x)

13.09.2022 Astronomové nalezli zatím nejstarší planetární mlhovinu

(přečteno 5 571x)



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »