Úvodní  >  Autoři  >  Adam Denko

Autor: Adam Denko

O autorovi

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 



17.06.2025 Evropská sonda Solar Orbiter pořídila vůbec první přímé fotografie jižního slunečního pólu

(přečteno 7 694x)

22.04.2025 Hubbleův kosmický dalekohled a observatoř Gaia přepisují příběh vzniku magnetaru SGR 0501+4516

(přečteno 5 672x)

17.03.2025 Discord server AstroConnect slaví dva roky od svého založení!

(přečteno 5 371x)

02.08.2024 Před 25 lety odstartovala do kosmu rentgenová observatoř Chandra!

(přečteno 8 714x)

04.04.2024 Nový pohled na supermasivní černou díru uprostřed Mléčné dráhy naznačuje skrytý výtrysk hmoty

(přečteno 11 822x)

12.03.2024 Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

(přečteno 8 916x)

07.02.2024 ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

(přečteno 9 921x)

30.01.2024 NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity

(přečteno 5 461x)

15.01.2024 Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi

(přečteno 7 478x)

30.10.2023 Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

(přečteno 10 651x)

23.10.2023 Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST

(přečteno 7 775x)

16.10.2023 Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

(přečteno 8 980x)

13.10.2023 Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

(přečteno 10 550x)

23.09.2023 Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu

(přečteno 5 512x)

06.09.2023 Malé výtrysky by mohly pohánět sluneční vítr

(přečteno 9 173x)

02.08.2023 Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

(přečteno 7 540x)

12.07.2023 Dalekohled Euclid se vydal zkoumat skrytou hmotu a skrytou energii

(přečteno 11 133x)

27.06.2023 BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru

(přečteno 4 915x)

19.06.2023 Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

(přečteno 10 852x)

13.06.2023 Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír

(přečteno 8 164x)

17.05.2023 Záhadný útvar není unikající černou dírou

(přečteno 8 070x)

12.05.2023 Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

(přečteno 5 798x)

05.05.2023 Česká republika podepsala ujednání Artemis

(přečteno 3 254x)

25.04.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled slaví narozeniny, na oběžnou dráhu byl vynesen před 33 lety

(přečteno 6 821x)

18.04.2023 Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

(přečteno 7 359x)

24.03.2023 Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b

(přečteno 7 835x)

16.03.2023 Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

(přečteno 6 312x)

03.02.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka.

(přečteno 9 893x)

20.12.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny.

(přečteno 6 573x)

08.12.2022 Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu.

(přečteno 7 547x)

25.11.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

(přečteno 6 753x)

22.11.2022 Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím

(přečteno 8 073x)

16.11.2022 Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii.

(přečteno 11 294x)

13.11.2022 Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

(přečteno 8 411x)

01.11.2022 Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce

(přečteno 3 073x)

28.10.2022 InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars

(přečteno 7 793x)

20.10.2022 Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

(přečteno 13 819x)

12.10.2022 Hubble a Webb znovu spojili své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191

(přečteno 7 990x)

13.09.2022 Astronomové nalezli zatím nejstarší planetární mlhovinu

(přečteno 6 297x)



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »