Úvodní  >  Autoři  >  Adam Denko

Autor: Adam Denko

O autorovi

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 



17.06.2025 Evropská sonda Solar Orbiter pořídila vůbec první přímé fotografie jižního slunečního pólu

(přečteno 7 126x)

22.04.2025 Hubbleův kosmický dalekohled a observatoř Gaia přepisují příběh vzniku magnetaru SGR 0501+4516

(přečteno 5 424x)

17.03.2025 Discord server AstroConnect slaví dva roky od svého založení!

(přečteno 5 063x)

02.08.2024 Před 25 lety odstartovala do kosmu rentgenová observatoř Chandra!

(přečteno 8 169x)

04.04.2024 Nový pohled na supermasivní černou díru uprostřed Mléčné dráhy naznačuje skrytý výtrysk hmoty

(přečteno 11 449x)

12.03.2024 Neuvěřitelný pohled na mlhovinu v galaxii M33

(přečteno 8 624x)

07.02.2024 ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

(přečteno 9 440x)

30.01.2024 NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity

(přečteno 5 278x)

15.01.2024 Dalekohled Jamese Webba detekoval potenciální polární záři na osamělém hnědém trpaslíkovi

(přečteno 7 180x)

30.10.2023 Jak vznikají drahé prvky jako zlato? Blíže k odpovědi nás posunul dalekohled Jamese Webba.

(přečteno 10 227x)

23.10.2023 Tryskové proudění v atmosféře Jupiteru pohledem JWST

(přečteno 7 468x)

16.10.2023 Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

(přečteno 8 681x)

13.10.2023 Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

(přečteno 10 111x)

23.09.2023 Sonda OSIRIS-REx doručí vzorky nasbírané na planetce Bennu

(přečteno 5 351x)

06.09.2023 Malé výtrysky by mohly pohánět sluneční vítr

(přečteno 8 794x)

02.08.2023 Dohra mise DART: Hubbleův vesmírný dalekohled detekoval balvany vyvržené z povrchu planetky Dimorphos

(přečteno 7 273x)

12.07.2023 Dalekohled Euclid se vydal zkoumat skrytou hmotu a skrytou energii

(přečteno 10 664x)

27.06.2023 BepiColombo opět proletěla kolem Merkuru

(přečteno 4 768x)

19.06.2023 Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

(přečteno 10 434x)

13.06.2023 Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír

(přečteno 7 904x)

17.05.2023 Záhadný útvar není unikající černou dírou

(přečteno 7 844x)

12.05.2023 Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

(přečteno 5 571x)

05.05.2023 Česká republika podepsala ujednání Artemis

(přečteno 3 152x)

25.04.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled slaví narozeniny, na oběžnou dráhu byl vynesen před 33 lety

(přečteno 6 559x)

18.04.2023 Strojové učení nám dopřálo nový pohled na známou veledíru v centru galaxie M87

(přečteno 7 054x)

24.03.2023 Webb prozkoumal turbulentní atmosféru vzdálené exoplanety VHS 1256 b

(přečteno 7 491x)

16.03.2023 Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

(přečteno 6 088x)

03.02.2023 Hubbleův vesmírný dalekohled poprvé přímo změřil hmotnost samostatného bílého trpaslíka.

(přečteno 9 569x)

20.12.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny.

(přečteno 6 325x)

08.12.2022 Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu.

(přečteno 7 254x)

25.11.2022 Vesmírný dalekohled Jamese Webba si znovu prohlédl atmosféru vzdálené exoplanety WASP-39 b

(přečteno 6 546x)

22.11.2022 Vesmírné přesýpací hodiny zachycené v detailu jako nikdy předtím

(přečteno 7 808x)

16.11.2022 Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii.

(přečteno 10 794x)

13.11.2022 Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

(přečteno 8 149x)

01.11.2022 Sonda Lunar Flashlight připravuje průzkum studených kráterů na jižním pólu Měsíce

(přečteno 3 008x)

28.10.2022 InSight detekoval dopad meteoroidu na povrch planety Mars

(přečteno 7 466x)

20.10.2022 Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

(přečteno 13 379x)

12.10.2022 Hubble a Webb znovu spojili své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191

(přečteno 7 619x)

13.09.2022 Astronomové nalezli zatím nejstarší planetární mlhovinu

(přečteno 6 103x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »