Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír
Adam Denko Vytisknout článek

Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír

Kvasar J0100+2802 vypadá v detailu jako červená hvězda s difrakčními kříži. Ve skutečnosti jde o extrémně vzdálenou supermasivní černou díru, jádro aktivní galaxie.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI

V raném vesmíru, v první miliardě let jeho existence, byl mezigalaktický prostor neprůhledný. Nacházel se zde plyn, kterým vysokoenergetické fotony záření prvních hvězd nemohly proniknout. Po jedné miliardě let se však vesmír stal náhle průhledným. Vědci se snaží ověřit své hypotézy a dalekohled Jamese Webba se k tomu báječně hodí. Pozorování, která byla nyní učiněna ukazují, že hvězdy v prvních galaxiích zahřály okolní plyn. Nastalo období reionizace a následného zprůhlednění prostoru mezi galaxiemi. 

Nová fotografie z dalekohledu Jamese Webba zobrazuje malou část oblohy, na které se mimo několika hvězd z naší Mléčné dráhy skrývá přes 20 000 vzdálených galaxií a kvasar J0100+2802. Astronomové pomocí dalekohledu Jamese Webba prozkoumali galaxie z konce období reionizace (stáří vesmíru = 900 milionů let) a podrobněji popsali, jak a proč se vesmír takto dramaticky měnil.

Na snímku s více než 20 000 galaxiemi je uprostřed nenápadný červený objekt s difrakčními kříži - kvasar J0100+2802. Snímek v infračerveném oboru záření byl pořízen kamerou NIRCAM vesmírného dalekohledu Jamese Webba Autor: NASA, ESA, CSA, Simon Lilly (ETH Zürich), Daichi Kashino (Nagoya University), Jorryt Matthee (ETH Zü
Na snímku s více než 20 000 galaxiemi je uprostřed nenápadný červený objekt s difrakčními kříži - kvasar J0100+2802. Snímek v infračerveném oboru záření byl pořízen kamerou NIRCAM vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Autor: NASA, ESA, CSA, Simon Lilly (ETH Zürich), Daichi Kashino (Nagoya University), Jorryt Matthee (ETH Zü


Za zprůhlednění prostoru mohou právě galaxie, které svým jasným světlem zahřívaly a ionizovaly mlhavý plyn v okolí. Kolem hvězdných ostrovů se tak začaly tvořit obrovské “bubliny” průsvitného plynu. Ty se během několika milionů let zvětšovaly, až se spojily a zformovaly vesmír s dnešními podmínkami. Astronomům se podařilo zachytit tyto bubliny i změřit jejich velikost. Využili k tomu kvasar J0100+2802, který se nachází uprostřed tohoto úchvatného snímku (vypadá jako “hvězda” s červenými difrakčními hroty uprostřed záběru). Poloměry oblastí čirého plynu kolem galaxií dosahovaly 2 milionů světelných let.

Před více než 13 miliardami let, v éře reionizace, byl vesmír zcela jiný. Plyn mezi galaxiemi byl pro energetické záření z velké části neprůhledný, což ztěžovalo pozorování mladých galaxií. Co způsobilo, že se vesmír ionizoval, tedy stal průhledný, jak ho známe dnes? Vědci využívající vesmírný teleskop Jamese Webba ověřili, že za to v drtivé většině mohou galaxie.
Vlevo vidíme představu, jak se v raném vesmíru tvořily první hvězdy a galaxie, ty pak začaly měnit prostor kolem sebe. Na třetím obrázku je vidět, že oblasti ionizovaného plynu se zvětšovaly až byl vesmír zcela průhledný. Autor: NASA, ESA, CSA, Joyce Kang (STScI)
Před více než 13 miliardami let, v éře reionizace, byl vesmír zcela jiný. Plyn mezi galaxiemi byl pro energetické záření z velké části neprůhledný, což ztěžovalo pozorování mladých galaxií. Co způsobilo, že se vesmír ionizoval, tedy stal průhledný, jak ho známe dnes? Vědci využívající vesmírný teleskop Jamese Webba ověřili, že za to v drtivé většině mohou galaxie. Vlevo vidíme představu, jak se v raném vesmíru tvořily první hvězdy a galaxie, ty pak začaly měnit prostor kolem sebe. Na třetím obrázku je vidět, že oblasti ionizovaného plynu se zvětšovaly až byl vesmír zcela průhledný.
Autor: NASA, ESA, CSA, Joyce Kang (STScI)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Goddard Space Flight Center



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Reionizace, Jwst, Raný vesmír


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »