Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír
Adam Denko Vytisknout článek

Pohled na galaxie přetvářející raný vesmír

Kvasar J0100+2802 vypadá v detailu jako červená hvězda s difrakčními kříži. Ve skutečnosti jde o extrémně vzdálenou supermasivní černou díru, jádro aktivní galaxie.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI

V raném vesmíru, v první miliardě let jeho existence, byl mezigalaktický prostor neprůhledný. Nacházel se zde plyn, kterým vysokoenergetické fotony záření prvních hvězd nemohly proniknout. Po jedné miliardě let se však vesmír stal náhle průhledným. Vědci se snaží ověřit své hypotézy a dalekohled Jamese Webba se k tomu báječně hodí. Pozorování, která byla nyní učiněna ukazují, že hvězdy v prvních galaxiích zahřály okolní plyn. Nastalo období reionizace a následného zprůhlednění prostoru mezi galaxiemi. 

Nová fotografie z dalekohledu Jamese Webba zobrazuje malou část oblohy, na které se mimo několika hvězd z naší Mléčné dráhy skrývá přes 20 000 vzdálených galaxií a kvasar J0100+2802. Astronomové pomocí dalekohledu Jamese Webba prozkoumali galaxie z konce období reionizace (stáří vesmíru = 900 milionů let) a podrobněji popsali, jak a proč se vesmír takto dramaticky měnil.

Na snímku s více než 20 000 galaxiemi je uprostřed nenápadný červený objekt s difrakčními kříži - kvasar J0100+2802. Snímek v infračerveném oboru záření byl pořízen kamerou NIRCAM vesmírného dalekohledu Jamese Webba Autor: NASA, ESA, CSA, Simon Lilly (ETH Zürich), Daichi Kashino (Nagoya University), Jorryt Matthee (ETH Zü
Na snímku s více než 20 000 galaxiemi je uprostřed nenápadný červený objekt s difrakčními kříži - kvasar J0100+2802. Snímek v infračerveném oboru záření byl pořízen kamerou NIRCAM vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Autor: NASA, ESA, CSA, Simon Lilly (ETH Zürich), Daichi Kashino (Nagoya University), Jorryt Matthee (ETH Zü


Za zprůhlednění prostoru mohou právě galaxie, které svým jasným světlem zahřívaly a ionizovaly mlhavý plyn v okolí. Kolem hvězdných ostrovů se tak začaly tvořit obrovské “bubliny” průsvitného plynu. Ty se během několika milionů let zvětšovaly, až se spojily a zformovaly vesmír s dnešními podmínkami. Astronomům se podařilo zachytit tyto bubliny i změřit jejich velikost. Využili k tomu kvasar J0100+2802, který se nachází uprostřed tohoto úchvatného snímku (vypadá jako “hvězda” s červenými difrakčními hroty uprostřed záběru). Poloměry oblastí čirého plynu kolem galaxií dosahovaly 2 milionů světelných let.

Před více než 13 miliardami let, v éře reionizace, byl vesmír zcela jiný. Plyn mezi galaxiemi byl pro energetické záření z velké části neprůhledný, což ztěžovalo pozorování mladých galaxií. Co způsobilo, že se vesmír ionizoval, tedy stal průhledný, jak ho známe dnes? Vědci využívající vesmírný teleskop Jamese Webba ověřili, že za to v drtivé většině mohou galaxie.
Vlevo vidíme představu, jak se v raném vesmíru tvořily první hvězdy a galaxie, ty pak začaly měnit prostor kolem sebe. Na třetím obrázku je vidět, že oblasti ionizovaného plynu se zvětšovaly až byl vesmír zcela průhledný. Autor: NASA, ESA, CSA, Joyce Kang (STScI)
Před více než 13 miliardami let, v éře reionizace, byl vesmír zcela jiný. Plyn mezi galaxiemi byl pro energetické záření z velké části neprůhledný, což ztěžovalo pozorování mladých galaxií. Co způsobilo, že se vesmír ionizoval, tedy stal průhledný, jak ho známe dnes? Vědci využívající vesmírný teleskop Jamese Webba ověřili, že za to v drtivé většině mohou galaxie. Vlevo vidíme představu, jak se v raném vesmíru tvořily první hvězdy a galaxie, ty pak začaly měnit prostor kolem sebe. Na třetím obrázku je vidět, že oblasti ionizovaného plynu se zvětšovaly až byl vesmír zcela průhledný.
Autor: NASA, ESA, CSA, Joyce Kang (STScI)

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Goddard Space Flight Center



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Reionizace, Jwst, Raný vesmír


17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Plejády

Setkání Měsíce a Plejád.

Další informace »