Poprvé jsme svědky toho, jak se do centra pozornosti dostává vnější planeta Uran když dělá piruetu. Uran je jednou z nejpodivnějších planet Sluneční soustavy, leží na boku a točí se jako kuře na rožni. Uvedené video je složeno z více než 1000 spekter pořízených během 15 hodin nepřetržitého...
Co se děje v hlavě této mlhoviny? Mlhovina zvaná Exponovaná lebka pro svou podobnost s lidským mozkem zůstává záhadou, co ji vytvořilo. Podle jedné z myšlenek je mlhovina Lebka, známá také jako PMR 1, planetární mlhovinou kolem bílého trpaslíka. V tomto případě došlo k vyvržení vnější...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Ó, jakou krásně propletenou pavučinu dokáže utkat planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje složitou strukturu, která může vzniknout tehdy, když normální hvězda odvrhne své vnější plyny a stane se bílým trpaslíkem. Oficiálně označená Symetrická planetární mlhovina s dvěma...
NGC 1365 ve vzdálenosti 56 milionů světelných let v jižním souhvězdí Pece (Fornax) je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných let. To je dvakrát více než měří naše vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčná dráha. Tento ostrý snímek z kamery MIRI (Mid-Infrared...
Co jsou to malé červené tečky (little red dots - LRD)? To nikdo neví. Kosmický dalekohled Jamese Webba teprve loni objevil v raném vesmíru stovky teček LRD. Ačkoli jsou LRD extrémně slabé, jsou nyní často identifikovány při hloubkových pozorováních pro jiné účely. O tom, co LRD mohou být a jaký...
Vědci pomocí teleskopu JWST identifikovali aktivně rostoucí supermasivní černou díru ve velmi vzdálené galaxii pojmenované CANUCS‑LRD‑z8.6, která existovala jen asi 570 milionů let po Velkém třesku. Tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly černé díry růst velmi rychle, možná rychleji než...
V pouhých 390 světelných let vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, nejbližší hvězdotvorné oblasti od naší milé planety, vznikají Slunci podobné hvězdy a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba a pořídila...
Tento mozaikový hluboký snímek představuje úžasný pohled na kupu galaxií Abell 2744, který zaznamenala kamera NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Samotná hvězdokupa Abell 2744, zvaná též Pandořina kupa, se jeví jako neohrabané spojení tří různých masivních kup galaxií. Nachází se asi 3,5...
Webbův kosmický dalekohled (JWST) objevil při svých pozorováních přístrojem NIRCam (Near-Infrared Camera) nové malé těleso obíhající kolem sedmé planety Sluneční soustavy. Těleso dostalo označení S/2025 U1 a stalo se tak dvacátým devátým měsícem Uranu. Měsíček je to velmi malý. Zatímco prvních dvou...
Mlhoviny jsou asi stejně tak známé tím, že jsou ztotožňovány se známými tvary, jako jsou kočky známé tím, že se pořád dostávají do problémů. Přesto žádná známá kočka nemohla vytvořit rozsáhlou mlhovinu Kočičí tlapka v souhvězdí Štíra (Scorpius). Kočičí tlapka je emisní mlhovina uvnitř většího...
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož...
Co se děje v centru spirální galaxie NGC 2566? Zaprvé, těch osm paprsků, které se zdají vycházet ze středu tohoto infračerveného snímku, nejsou skutečné, jsou to difrakční paprsky způsobené mechanickou konstrukcí samotného Webbova kosmického dalekohledu. Střed NGC 2566 je sice jasný, ale to není...
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými...
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první položkou slavného seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. Ve skutečnosti je dnes o Krabí mlhovině známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtelné explozi hmotné hvězdy. Astronomové byli v roce...
Co se stane, když hvězdě dojde jaderné palivo? U hvězd, jako je naše Slunce, střed kondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosféra je vyvržena do vesmíru a jeví se jako planetární mlhovina. Vymrštěná vnější atmosféra planetární mlhoviny NGC 1514 se při pohledu ve viditelném...
Co se děje v centru naší Galaxie? Optickými dalekohledy to lze jen těžko zjistit, protože mezihvězdný prach pohlcuje viditelné světlo. V jiných pásmech světla, jako jsou radiové vlny, však galaktický střed zobrazit lze a ukazuje se jako docela zajímavé a aktivní místo. Na snímku je vidět střed...
Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Nic jiného než uvádí nadpis vlastně této galaxii nezbylo. Infračervené detektory vesmírného dalekohledu JWST jsou totiž schopné pohlédnout na svět galaxií tak, jak jsme dosud neznali. Umí prohlédnout oblaka prachu a navíc v dosud největším detailu. A galaxie Messier 104 Sombrero v souhvězdí Panny,...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pec (Fornax). To je průměr dvakrát větší, než u naší vlastní spirální galaxie s příčkou, u Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
Když nám dalekohled Jamese Webba představil fotografii několika tisíců, ne-li desetitisíců galaxií, mohli jsme vidět také galaxie které pochází z počátků vesmíru. Byl zde ovšem velký háček, přibližně miliardu let po Velkém třesku nemohly ve vesmíru existovat tak velké galaxie vzhledem k jejich...
Tato velkolepá mozaika snímků z Kosmického dalekohledu Jamese Webba nahlíží do nitra mladé hvězdokupy NGC 1333. Tato blízká hvězdokupa, vzdálená pouhých 1 000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Perseus, leží na okraji rozsáhlého molekulárního oblaku v Perseu. Kombinované zorné pole zabírá přes...
Někomu připomíná tučňáka. Ale pro lidi, kteří studují vesmír, je to zajímavý příklad interakce dvou velkých galaxií. Ještě před několika sty miliony let byla horní galaxie NGC 2936 pravděpodobně normální spirální galaxií: rotovala, vytvářela hvězdy a starala se o své vlastní záležitosti. Pak se...
Na podrobném snímku Mlhoviny v Hadovi, který pořídil Kosmický dalekohled Jamese Webba, proudí z nově vzniklých hvězd výtrysky materiálu. Mohutné protohvězdné výtrysky jsou bipolární, jedná se o dvojice výtrysků, které chrlí v opačných směrech. Jejich směry jsou kolmé na akreční disky vytvořené...
Co kdybychom viděli až na počátek vesmíru? Mohli bychom vidět, jak se formují galaxie. Jak ale galaxie tehdy vypadaly? Tyto otázky se nedávno posunuly o krok vpřed díky zveřejnění analýzy snímku Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST), který obsahoval dosud nejvzdálenější objevený...
V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Scénář jejich vzniku je však nejasný. Nové objevy naznačují, že...
Tato mozaika hlubokého pole představuje úžasný pohled na kupu galaxií Abell 2744 pořízený kamerou NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Samotná kupa Abell 2744, též zvaná Pandořina kupa galaxií, se jeví jako těžké spojení tří různých hmotných kup galaxií. Kupa se nachází v souhvězdí Sochaře...
Exoplaneta WASP-43b o velikosti Jupiteru obíhá kolem své mateřské hvězdy vzdálené pouhých 280 světelných roků od Země, je slapově vázaná a svou hvězdu oběhne jednou za 0,8 pozemského dne. Od malého chladného slunce ji tak dělí asi 2 miliony kilometrů (méně než 1/25 orbitální vzdálenosti...
V této galaxii se stalo něco zvláštního, ale co? Galaxie známá jako Doutníková galaxie a katalogově označená jako M82 ze svého středu vyvrhuje červeně zářící plyn a prach. Přestože tuto hvězdnou galaxii jistě rozvířil nedávný průlet poblíž její sousední, velké spirální galaxie M81, nevysvětluje to...
V roce 1986 se Voyager 2 stal jedinou sondou, která zblízka prozkoumala ledový obr Uran. Přesto tento nově zveřejněný snímek z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba nabízí podrobný pohled na vzdálený svět. Rotační osou nakloněná vnější planeta se kolem ní otočí...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první na slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je dnes známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. Bouřlivému zrodu Krabí mlhoviny byli astronomové...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Krabí mlhovina je první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera z 18. století objektů které nejsou kometami, tedy je katalogizována jako M1. O Krabí mlhovině je dnes známo, že jde o zbytek supernovy, pozůstatek po smrtící explozi hmotné hvězdy, jejímž svědkem byli astronomové v roce 1054. Tento...
Už je tomu více než rok, co pravidelně dostáváme nové a nové snímky z největšího kosmického dalekohledu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. V infračerveném světle jsme si tak mohli za tuto dobu prohlédnout již většinu z těch nejznámějších objektů hlubokého vesmíru. V nedávné době se k nim přidala...
Na počátku vesmíru, uvnitř horkého a nahuštěného prostředí, byly vytvořeny tři prvky, vodík (H), helium (He) a malé množství lithia (Li). V Mendělejevově periodické tabulce jich je dnes zapsáno celkem 118, valná většina z nich byla s největší pravděpodobností zformována uvnitř jader masivních hvězd,...
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev...
Bystré „oko“ dalekohledu Jamese Webba svým objevem znovu překvapilo astronomy. Teleskop se zaměřil na jednu z nejjasnějších mlhovin na noční obloze, která zdobí meč známého souhvězdí mytologického lovce Oriona, a sice Velkou mlhovinu v Orionu. Jedná se o hvězdotvornou oblast nacházející se...
Velká mlhovina v Orionu má skryté hvězdy. Neozbrojenému oku se ve viditelném světle jeví jako malá rozmazaná skvrna v souhvězdí Orion. Ale tento snímek byl pořízen Webbovým kosmickým dalekohledem v reprezentativní barevné kompozici červeného a velmi blízkého...
Kamera NIRCam (Near Infrared Camera) z JWST pořídila zajímavý snímek povrchu Jupiterova měsíce Europa. A co je na tomto snímku nejzajímavější? JWST totiž společně s tímto snímkem i identifikoval na ledovém povrchu Europy oxid uhličitý, který pravděpodobně pochází z podpovrchového oceánu...
12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi....
V nejbližší oblasti tvoření hvězd od naší planety, ve zhruba pouhých 390 světelných roků vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, vznikají Slunci hvězdy podobné a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba a...
Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly...
V raném vesmíru, v první miliardě let jeho existence, byl mezigalaktický prostor neprůhledný. Nacházel se zde plyn, kterým vysokoenergetické fotony záření prvních hvězd nemohly proniknout. Po jedné miliardě let se však vesmír stal náhle průhledným. Vědci se snaží ověřit své hypotézy a dalekohled...
Tato hluboká mozaika představuje skvělý pohled na kupu galaxií Abell 2744 pomocí kamery NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Samotná hvězdokupa Abell 2744, nazývaná také Pandořina kupa, se jeví jako obří spojení tří různých hmotných kup galaxií ve vzdálenosti asi 3,5 miliardy světelných roků...
Ano, právě tolik hvězdných ostrovů se skrývá na nové fotografii dalekohledu Jamese Webba zachycující oblast oblohy nazývanou jako GOODS-South. Byla pořízena v rámci jednoho z největších vědeckých programů, jakým se teleskop během prvního roku svého provozu zabýval. Ten nese název JADES (JWST...
S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy...
Exoplaneta VHS 1256 b se nachází 40 světelných roků od Země a obíhá kolem dvou hvězd v souhvězdí Havrana (Corvus). Obíhá je ve vzdálenosti 4× větší než Neptun kolem Slunce, což astronomům hraje do karet, protože se světlo z hvězdy nemíchá se zářením exoplanety. Jeden oběh jí trvá přes 10 000...
V souhvězdí Šípu (Sagitta), zhruba 15 000 světelných let od Země, se nachází známá Wolfova-Rayetova hvězda WR 124, která byla zkoumána mimo jiné i Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Nedávno se na ni také zaměřil největší teleskop ve vesmíru, JWST. Ten pomocí infračervených přístrojů NIRCam a MIRI...
Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha. ...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pece (Fornax). To představuje dvojnásobnou velikost naší vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
V tomto díle se vědec Univerzity Karlovy podrobněji pozastaví nad souvislostí vody a vesmíru okolo nás. Jak se procesy, např. při srážkách komet, projevují na Zemi, a co nám při tom odkrývá kinetická energie? Podíváme se dnes i na tunguzskou katastrofu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi...
Kdybyste mohli stát na exoplanetě LHS 475 b, co byste viděli? Nikdo pořádně neví, ale na obrázku je zajímavý odhad, od pozemské umělé inteligence (AI). Existenci exoplanety naznačovala data pořízená družicí Země TESS, ale potvrdila to a dále zkoumala až letos družice Slunce v blízkosti...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Již před několika měsíci dalekohled Jamese Webba provedl první spektrální analýzy atmosfér exoplanet, přičemž se mu v nich podařilo nalézt vodu i oxid uhhličitý, nebo dokonce planetu přímo vyfotografoval. Ve všech případech se však jednalo o již dříve objevené světy. Nyní jsme se poprvé dočkali i...
Jen zlomek hvězd v galaktických kupách putuje mezigalaktickým prostorem. Tyto hvězdy byly kdysi vymrštěny ze svých mateřských hvězdných ostrovů vlivem obrovských slapových sil působících mezi jednotlivými galaxiemi. Světlo vydávané těmito hvězdami je nazýváno „mezigalaktické“, z anglického...
Saturn má kromě ikonických prstenů i rekordních 83 známých měsíců, z čehož 20 ještě čeká na potvrzení. Jeho největší přírodní družicí je žlutý Titan, který bezpochyby patří i k těm nejzajímavějším ve Sluneční soustavě. Jde o zamlžený svět s hustou atmosférou plný jezer, řek a moří z uhlovodíkových...
Co se děje uvnitř této mezihvězdné hory? Vznikají tam hvězdy. Hora je ve skutečnosti sloup plynu a prachu v malebné Orlí mlhovině (M16). Pilíř jako je tento má tak nízkou hustotu, že byste mohli skrz něj prolétnou, ale díky svému vysokému obsahu prachu a velké hloubce vypadá pevný. Zářící oblasti...
Tento pár slučujících se galaxií vzdálený zhruba 500 milionů světelných roků v souhvězdí Delfína (Delphinus) je jasný na infračervených vlnových délkách. Kosmický propletenec je vidět na pozadí ještě vzdálenějších galaxií s příležitostnými hvězdami v popředí. Samotné slučování galaxií na tomto...
Mezi přednosti teleskopu Jamese Webba patří i schopnost detailně analyzovat dopadající záření pomocí spektroskopů. Tím lze například zjistit, jak daleko se od nás vzdálené galaxie nachází nebo z čeho se skládají hvězdy a plynné obaly exoplanet. Tentokrát se dalekohled opět zaměřil na exoplanetu...
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pořídil pomocí kamery NIRcam fotografii protohvězdy L1527 vzdálené 460 světelných let od planety Země, která se nachází v souhvězdí Býka. Jde o vznikající hvězdu s velice nestabilním tvarem, ve které však ještě neprobíhají termonukleární reakce. Kolem ní se...
Perfektní optika pozlacených zrcadel dalekohledu Jamese Webba znovu ukázala co dokáže. Teleskop byl tentokrát namířen na velice známé Pilíře stvoření, oblast uvnitř Orlí mlhoviny M16. Zachytil nejen dechberoucí krásu této části mlhoviny, ale hlavně místa, kde se “rodí” nové hvězdy. ...
Na nyní slavném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu jsou uvnitř Orlí mlhoviny M16 vidět světelné roky dlouhé sloupy chladného plynu a prachu, zvané Sloupy stvoření. Tento snímek z kamery NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba rozšiřuje Hubblův výzkum této oblasti uvnitř ikonické porodnice...
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) agentur NASA/ESA/CSA opět předvedl své možnosti, když nasnímal planetu Neptun, její prachové prstence a sedm měsíců. Neptun, který někdy řadíme mezi ledové obry, se nachází 30krát dále od Slunce než Země a obíhá na samé hranici, v temných...
Mnoho objektů zájmu Webbova vesmírného dalekohledu je skryto lidskému zraku v kosmických dálavách, často i mimo naši Galaxii. Jednou z výjimek, na kterou se nyní dalekohled zaměřil, je Velká mlhovina v Orionu, v Messierově katalogu objekt č. 42. Pod trojicí známých hvězd Orionova pásu ji spatříme...
Prostřednictvím nového kosmického teleskopu s názvem James Webb Space Telescope (JWST) astronomové pořídili přímou fotografii objektu HIP 65426b, což je exoplaneta typu plynného obra o hmotnosti zhruba 6 až 12 hmotností planety Jupiter. Tato exoplaneta se nachází ve vzdálenosti přibližně 363...
James Webb Space Telescope (JWST) pořídil fotografii hnědého trpaslíka se zrníčky křemičitanů v jeho atmosféře. Astronomové popsali analýzy hnědého trpaslíka a jeho atmosféry v článku publikovaném na arXiv preprint server. Hnědý trpaslík je vesmírné těleso, které vytvoří protohvězda, jež nemá...
Dalekohled Jamese Webba se kromě skupiny kolidujících galaxií známých jako Stephanův kvintet zaměřil také na další galaxii, která prošla srážkou. Přezdívá se jí Kolo od vozu, protože na snímcích opravdu trochu připomíná loukoťové kolo ze starých kočárů. Dříve šlo totiž o spirální galaxii,...
Podle nové studie mezinárodního týmu vědců umožní JWST astronomům získat přesná měření hmotnosti raných galaxií. Na základě dat z blízké infračervené kamery NIRCam získal tým odhady hmotnosti některých vzdálených galaxií, které jsou 5 až 10× přesnější než předchozí měření. Je to další ukázka, jak...
S tím, jak jsou postupně uvolňovány další snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), můžeme se setkat i s jejich zpracovanými verzemi. V dnešním článku se podíváme na trojici galaxií očima kamery MIRI, která snímá střední vlnové délky infračerveného pásma. Uvidíme tedy především rozložení...
Krásná spirální galaxie Messier 74 (známá též jako NGC 628) leží asi 32 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Ryb (Pisces). M74 představuje vesmírný ostrov asi 100 miliard hvězd se dvěma výraznými spirálními rameny a astronomové ho již dlouho obdivují jako dokonalý příklad velkolepé spirální...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Dobře, ale proč byste nemohli kombinovat snímky z Webba a Hubbla? Můžete, a dnešní snímek ukazuje jeden takový působivý výsledek. Nedávno vypuštěný Kosmický dalekohled Jamese Webba (Webb) má sice větší zrcadlo než Hubble, ale specializuje se na infračervené světlo a nemůže vidět modrou barvu, jen od...
V uplynulých dnech již vzrůstalo naše napětí. Jaká data se podařilo získat jednotlivým přístrojům nejdokonalejšího vesmírného dalekohledu Jamese Webba? Co na nich uvidíme? A co nám řeknou o podstatě vesmíru kolem nás? V uplynulých dnech jsme pro vás již připravili souhrnný článek o dalekohledu a o...
2MASS J17554042+6551277 se zrovna dobře nevyslovuje, ale je to jméno založené na souřadnicích hvězdy ve středu tohoto ostrého zorného pole. Obdivovatelé vzdáleného vesmíru by si měli ale zvyknout na její paprsčitý vzhled. Difrakční vzor vzniká od 18 hexagonálních segmentů zrcadla Kosmického...
Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené...
Kosmický dalekohled Jamese Webba představuje naprostou špičku v oboru kosmických observatoří. Právě kvůli své výjimečnosti a pokročilým systémům se jeho start mnohokrát odložil a také výrazně prodražil. Čekání se ale vyplatilo. 25. prosince 2021 se do kosmického prostoru dostal nejsložitější a také...
Tento časosběrný snímek sleduje, jak se Kosmický dalekohled Jamese Webba pohybuje přes hvězdy v Orionu na jeho cestě až za Měsíc. Tato animace vznikla zkombinováním záznamu 12 po sobě jdoucích expozic dlouhých 10 minut pořízených 28. prosince s hlubokým barevným obrazem hvězd v pozadí. JWST asi 2,5...
Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku...
Který z těch dvou pruhů je kometa? I když oba dva pruhy mají charakteristiky komety, tak jenom ten spodní pruh je skutečnou kometou. Spodní pruh představuje komu a ohon komety Leonard, bloku kamenitého ledu o velikosti města, který na své periodické orbitě kolem Slunce prochází vnitřní Sluneční...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 12. do 2. 1. 2021. Fáze Měsíce se mění od čtvrti k novu, bude vidět hlavně ráno. Kometa C/2021 A1 (Leonard) ozdobila jižní oblohu. Večer doplní planetu Venuši také Merkur a o něco výše setrvávají Jupiter a Saturn. Ráno je vidět slabý Mars a doplní...
Ve vesmíru je nový velký dalekohled. Jedná se o Kosmický dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST), který nejenom že má plochu zrcadla pětkrát větší, než Hubble, ale může i lépe vidět v infračerveném světle. Na snímku je vidět JWST vysoko nad Zemí právě po oddělení od horního...
Sobota 25. prosince přinesla slavnostní okamžik v podobě úspěšného startu vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Nejvýznamnější evropský vklad v podobě rakety Ariane 5 vyšel na jedničku. Náklad se oddělil, vyklopil se panel fotovoltaických článků a komunikační anténa. Dalekohled si už od této...
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je bezesporu dalším milníkem ve výzkumu Vesmíru. Abychom se o tomto projektu dozvěděli víc, pozvali jsme si do další epizody Rozhovorů o vesmíru našeho kolegu Martina Topinku, který se na vývoji podílí.
Zveme vás na přednášku prof. Vladimíra Karase a dr. Michala Zajačeka s názvem "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru". Přednáška se koná v rámci JWST MASTER CLASS WORKSHOP PRAGUE ve středu 4. 3. 2020 v 16:15 hodin, v posluchárně s označením T2:C3 - 135 Fakulty elektrotechniky...
NASA oznámila, že lidské a technické chyby způsobily další odklad startu obřího kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope). Podle současných odhadů ke startu pomocí evropské rakety Ariane 5 nedojde dříve než 30. března 2021. Dlouho očekávaný teleskop k doplnění a později i...
Astrobiologové z univerzit ve Washingtonu a v Kalifornii nalezli jednoduchý způsob k pátrání po mimozemském životě, který může být mnohem slibnější než jenom hledání kyslíku v atmosférách extrasolárních planet. Na připojeném úvodním obrázku je vpravo kresba připravovaného nového...
Třetí pokračování žně novinek z mezinárodní konference EWASS nás zavede za zajímavými technickými divy. Jedním z nich je fakt, že dnes dokáže spolupracovat mnoho různých aparatur a pozorovat třeba jediný cíl. Kromě soustavy radioteleskopů ALMA se dozvíme něco o observatoři Square Kilometre...
Nad kosmickým dalekohledem Jamese Webba se ve skutečnosti žádní duchové nevznášejí. Ovšem v čisté místnosti pro vývoj a integraci kosmických systémů Goddardova kosmického střediska jsou světla zhasnutá. Po vibračních a akustických zkouškách si nad stojícím dalekohledem při hledání...
Hubble je překonán, přichází Kosmický dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST). JWST slibuje být novým nejsilnějším dalekohledem ve vesmíru. Minulý měsíc bylo odhaleno pozlacené primární zrcadlo JSWT z 18 segmentů. Na zrychleném videu nahoře z minulého týdne je vidět,...
Kdo jsou ti maskovaní muži? Technici z Ball Aerospace a z rentgenového a kryogenního oddělení Marshallova střediska kosmických letů NASA zkouší segmenty primárního zrcadla kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). JWST má být vypuštěn v roce 2014 a je optimalizován pro infračervený...
Poprvé jsme svědky toho, jak se do centra pozornosti dostává vnější planeta Uran když dělá piruetu. Uran je jednou z nejpodivnějších planet Sluneční soustavy, leží na boku a točí se jako kuře na rožni. Uvedené video je složeno z více než 1000 spekter pořízených během 15 hodin nepřetržitého...
Co se děje v hlavě této mlhoviny? Mlhovina zvaná Exponovaná lebka pro svou podobnost s lidským mozkem zůstává záhadou, co ji vytvořilo. Podle jedné z myšlenek je mlhovina Lebka, známá také jako PMR 1, planetární mlhovinou kolem bílého trpaslíka. V tomto případě došlo k vyvržení vnější...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Smršťují se z obrovských vesmírných mračen, jejich jaderné pece se zapalují a vytvářejí v jádrech těžké prvky. Po pouhých několika milionech let je u nejhmotnějších hvězd obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde...
Ó, jakou krásně propletenou pavučinu dokáže utkat planetární mlhovina. Planetární mlhovina Červený pavouk ukazuje složitou strukturu, která může vzniknout tehdy, když normální hvězda odvrhne své vnější plyny a stane se bílým trpaslíkem. Oficiálně označená Symetrická planetární mlhovina s dvěma...
NGC 1365 ve vzdálenosti 56 milionů světelných let v jižním souhvězdí Pece (Fornax) je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných let. To je dvakrát více než měří naše vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčná dráha. Tento ostrý snímek z kamery MIRI (Mid-Infrared...
Co jsou to malé červené tečky (little red dots - LRD)? To nikdo neví. Kosmický dalekohled Jamese Webba teprve loni objevil v raném vesmíru stovky teček LRD. Ačkoli jsou LRD extrémně slabé, jsou nyní často identifikovány při hloubkových pozorováních pro jiné účely. O tom, co LRD mohou být a jaký...
Vědci pomocí teleskopu JWST identifikovali aktivně rostoucí supermasivní černou díru ve velmi vzdálené galaxii pojmenované CANUCS‑LRD‑z8.6, která existovala jen asi 570 milionů let po Velkém třesku. Tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly černé díry růst velmi rychle, možná rychleji než...
V pouhých 390 světelných let vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, nejbližší hvězdotvorné oblasti od naší milé planety, vznikají Slunci podobné hvězdy a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba a pořídila...
Tento mozaikový hluboký snímek představuje úžasný pohled na kupu galaxií Abell 2744, který zaznamenala kamera NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Samotná hvězdokupa Abell 2744, zvaná též Pandořina kupa, se jeví jako neohrabané spojení tří různých masivních kup galaxií. Nachází se asi 3,5...
Webbův kosmický dalekohled (JWST) objevil při svých pozorováních přístrojem NIRCam (Near-Infrared Camera) nové malé těleso obíhající kolem sedmé planety Sluneční soustavy. Těleso dostalo označení S/2025 U1 a stalo se tak dvacátým devátým měsícem Uranu. Měsíček je to velmi malý. Zatímco prvních dvou...
Mlhoviny jsou asi stejně tak známé tím, že jsou ztotožňovány se známými tvary, jako jsou kočky známé tím, že se pořád dostávají do problémů. Přesto žádná známá kočka nemohla vytvořit rozsáhlou mlhovinu Kočičí tlapka v souhvězdí Štíra (Scorpius). Kočičí tlapka je emisní mlhovina uvnitř většího...
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož...
Co se děje v centru spirální galaxie NGC 2566? Zaprvé, těch osm paprsků, které se zdají vycházet ze středu tohoto infračerveného snímku, nejsou skutečné, jsou to difrakční paprsky způsobené mechanickou konstrukcí samotného Webbova kosmického dalekohledu. Střed NGC 2566 je sice jasný, ale to není...
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými...
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první položkou slavného seznamu Charlese Messiera objektů, které nejsou kometami. Ve skutečnosti je dnes o Krabí mlhovině známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtelné explozi hmotné hvězdy. Astronomové byli v roce...
Co se stane, když hvězdě dojde jaderné palivo? U hvězd, jako je naše Slunce, střed kondenzuje do bílého trpaslíka, zatímco vnější atmosféra je vyvržena do vesmíru a jeví se jako planetární mlhovina. Vymrštěná vnější atmosféra planetární mlhoviny NGC 1514 se při pohledu ve viditelném...
Co se děje v centru naší Galaxie? Optickými dalekohledy to lze jen těžko zjistit, protože mezihvězdný prach pohlcuje viditelné světlo. V jiných pásmech světla, jako jsou radiové vlny, však galaktický střed zobrazit lze a ukazuje se jako docela zajímavé a aktivní místo. Na snímku je vidět střed...
Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí velkolepým životem. Hroutí se z obrovských vesmírných mračen, zapalují své jaderné pece a ve svých jádrech vytvářejí těžké prvky. Ty nejhmotnější hvězdy už po pouhých několika milionech letech zpátky do mezihvězdného prostoru vyvrhují obohacený...
Nic jiného než uvádí nadpis vlastně této galaxii nezbylo. Infračervené detektory vesmírného dalekohledu JWST jsou totiž schopné pohlédnout na svět galaxií tak, jak jsme dosud neznali. Umí prohlédnout oblaka prachu a navíc v dosud největším detailu. A galaxie Messier 104 Sombrero v souhvězdí Panny,...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pec (Fornax). To je průměr dvakrát větší, než u naší vlastní spirální galaxie s příčkou, u Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
Když nám dalekohled Jamese Webba představil fotografii několika tisíců, ne-li desetitisíců galaxií, mohli jsme vidět také galaxie které pochází z počátků vesmíru. Byl zde ovšem velký háček, přibližně miliardu let po Velkém třesku nemohly ve vesmíru existovat tak velké galaxie vzhledem k jejich...
Tato velkolepá mozaika snímků z Kosmického dalekohledu Jamese Webba nahlíží do nitra mladé hvězdokupy NGC 1333. Tato blízká hvězdokupa, vzdálená pouhých 1 000 světelných roků v hrdinském souhvězdí Perseus, leží na okraji rozsáhlého molekulárního oblaku v Perseu. Kombinované zorné pole zabírá přes...
Někomu připomíná tučňáka. Ale pro lidi, kteří studují vesmír, je to zajímavý příklad interakce dvou velkých galaxií. Ještě před několika sty miliony let byla horní galaxie NGC 2936 pravděpodobně normální spirální galaxií: rotovala, vytvářela hvězdy a starala se o své vlastní záležitosti. Pak se...
Na podrobném snímku Mlhoviny v Hadovi, který pořídil Kosmický dalekohled Jamese Webba, proudí z nově vzniklých hvězd výtrysky materiálu. Mohutné protohvězdné výtrysky jsou bipolární, jedná se o dvojice výtrysků, které chrlí v opačných směrech. Jejich směry jsou kolmé na akreční disky vytvořené...
Co kdybychom viděli až na počátek vesmíru? Mohli bychom vidět, jak se formují galaxie. Jak ale galaxie tehdy vypadaly? Tyto otázky se nedávno posunuly o krok vpřed díky zveřejnění analýzy snímku Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST), který obsahoval dosud nejvzdálenější objevený...
V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou....
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Scénář jejich vzniku je však nejasný. Nové objevy naznačují, že...
Tato mozaika hlubokého pole představuje úžasný pohled na kupu galaxií Abell 2744 pořízený kamerou NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Samotná kupa Abell 2744, též zvaná Pandořina kupa galaxií, se jeví jako těžké spojení tří různých hmotných kup galaxií. Kupa se nachází v souhvězdí Sochaře...
Exoplaneta WASP-43b o velikosti Jupiteru obíhá kolem své mateřské hvězdy vzdálené pouhých 280 světelných roků od Země, je slapově vázaná a svou hvězdu oběhne jednou za 0,8 pozemského dne. Od malého chladného slunce ji tak dělí asi 2 miliony kilometrů (méně než 1/25 orbitální vzdálenosti...
V této galaxii se stalo něco zvláštního, ale co? Galaxie známá jako Doutníková galaxie a katalogově označená jako M82 ze svého středu vyvrhuje červeně zářící plyn a prach. Přestože tuto hvězdnou galaxii jistě rozvířil nedávný průlet poblíž její sousední, velké spirální galaxie M81, nevysvětluje to...
V roce 1986 se Voyager 2 stal jedinou sondou, která zblízka prozkoumala ledový obr Uran. Přesto tento nově zveřejněný snímek z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba nabízí podrobný pohled na vzdálený svět. Rotační osou nakloněná vnější planeta se kolem ní otočí...
Hmotné hvězdy v naší Galaxii Mléčné dráze žijí okázalým životem. Hroutí se z obrovských kosmických mračen, zapalují se jejich jaderné pece a v jádrech se vytvářejí těžké prvky. Po několika milionech let je obohacený materiál vyvržen zpět do mezihvězdného prostoru, kde může tvorba hvězd začít...
Krabí mlhovina, katalogizovaná jako M1, je první na slavném seznamu Charlese Messiera věcí, které nejsou kometami. O Krabí mlhovině je dnes známo, že se jedná o pozůstatek po supernově, rozpínající se oblak trosek po smrtící explozi hmotné hvězdy. Bouřlivému zrodu Krabí mlhoviny byli astronomové...
Hmotnou kupu galaxií Abell 2744, v níž převládá temná hmota, někteří znají jako Pandořinu kupu. Kupa se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků v souhvězdí Sochaře (Sculptor). Pomocí obrovské hmotnosti této kupy galaxií jako gravitační čočky, která deformuje prostoročas a zvětšuje ještě...
Krabí mlhovina je první objekt ve slavném seznamu Charlese Messiera z 18. století objektů které nejsou kometami, tedy je katalogizována jako M1. O Krabí mlhovině je dnes známo, že jde o zbytek supernovy, pozůstatek po smrtící explozi hmotné hvězdy, jejímž svědkem byli astronomové v roce 1054. Tento...
Už je tomu více než rok, co pravidelně dostáváme nové a nové snímky z největšího kosmického dalekohledu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. V infračerveném světle jsme si tak mohli za tuto dobu prohlédnout již většinu z těch nejznámějších objektů hlubokého vesmíru. V nedávné době se k nim přidala...
Na počátku vesmíru, uvnitř horkého a nahuštěného prostředí, byly vytvořeny tři prvky, vodík (H), helium (He) a malé množství lithia (Li). V Mendělejevově periodické tabulce jich je dnes zapsáno celkem 118, valná většina z nich byla s největší pravděpodobností zformována uvnitř jader masivních hvězd,...
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev...
Bystré „oko“ dalekohledu Jamese Webba svým objevem znovu překvapilo astronomy. Teleskop se zaměřil na jednu z nejjasnějších mlhovin na noční obloze, která zdobí meč známého souhvězdí mytologického lovce Oriona, a sice Velkou mlhovinu v Orionu. Jedná se o hvězdotvornou oblast nacházející se...
Velká mlhovina v Orionu má skryté hvězdy. Neozbrojenému oku se ve viditelném světle jeví jako malá rozmazaná skvrna v souhvězdí Orion. Ale tento snímek byl pořízen Webbovým kosmickým dalekohledem v reprezentativní barevné kompozici červeného a velmi blízkého...
Kamera NIRCam (Near Infrared Camera) z JWST pořídila zajímavý snímek povrchu Jupiterova měsíce Europa. A co je na tomto snímku nejzajímavější? JWST totiž společně s tímto snímkem i identifikoval na ledovém povrchu Europy oxid uhličitý, který pravděpodobně pochází z podpovrchového oceánu...
12. 7. 2023 uplynul přesně rok od zveřejnění prvních plnohodnotných vědeckých fotografií z Webbova kosmického dalekohledu. U příležitosti tohoto prvního výročí byla publikována další dechberoucí fotografie. Je na ní zachycena Zemi nejbližší hvězdotvorná oblast v blízkosti hvězdy Rho Ophiuchi....
V nejbližší oblasti tvoření hvězd od naší planety, ve zhruba pouhých 390 světelných roků vzdáleném komplexu molekulárního mračna Rho Ophiuchi, vznikají Slunci hvězdy podobné a budoucí planetární systémy. Do nedalekého zárodečného chaosu nahlédla kamera NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba a...
Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly...
V raném vesmíru, v první miliardě let jeho existence, byl mezigalaktický prostor neprůhledný. Nacházel se zde plyn, kterým vysokoenergetické fotony záření prvních hvězd nemohly proniknout. Po jedné miliardě let se však vesmír stal náhle průhledným. Vědci se snaží ověřit své hypotézy a dalekohled...
Tato hluboká mozaika představuje skvělý pohled na kupu galaxií Abell 2744 pomocí kamery NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba. Samotná hvězdokupa Abell 2744, nazývaná také Pandořina kupa, se jeví jako obří spojení tří různých hmotných kup galaxií ve vzdálenosti asi 3,5 miliardy světelných roků...
Ano, právě tolik hvězdných ostrovů se skrývá na nové fotografii dalekohledu Jamese Webba zachycující oblast oblohy nazývanou jako GOODS-South. Byla pořízena v rámci jednoho z největších vědeckých programů, jakým se teleskop během prvního roku svého provozu zabýval. Ten nese název JADES (JWST...
S deep fieldy se to mělo podobně jako s mnoha dalšími odvážnými nápady – vytáhly se během pauzy na kafe a ne všichni se hrnuli do jejich realizace. Naštěstí v týmu Hubbleova vesmírného dalekohledu zvítězila zvědavost nad opatrností a mnohahodinová expozice na první pohled prázdné části oblohy...
Exoplaneta VHS 1256 b se nachází 40 světelných roků od Země a obíhá kolem dvou hvězd v souhvězdí Havrana (Corvus). Obíhá je ve vzdálenosti 4× větší než Neptun kolem Slunce, což astronomům hraje do karet, protože se světlo z hvězdy nemíchá se zářením exoplanety. Jeden oběh jí trvá přes 10 000...
V souhvězdí Šípu (Sagitta), zhruba 15 000 světelných let od Země, se nachází známá Wolfova-Rayetova hvězda WR 124, která byla zkoumána mimo jiné i Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Nedávno se na ni také zaměřil největší teleskop ve vesmíru, JWST. Ten pomocí infračervených přístrojů NIRCam a MIRI...
Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha. ...
NGC 1365 je obrovská spirální galaxie s příčkou o průměru asi 200 000 světelných roků vzdálená zhruba 56 milionů světelných roků v jižním souhvězdí Pece (Fornax). To představuje dvojnásobnou velikost naší vlastní spirální galaxie s příčkou Mléčné dráhy. Ostrý snímek z přístroje MIRI (Mid-Infrared...
V tomto díle se vědec Univerzity Karlovy podrobněji pozastaví nad souvislostí vody a vesmíru okolo nás. Jak se procesy, např. při srážkách komet, projevují na Zemi, a co nám při tom odkrývá kinetická energie? Podíváme se dnes i na tunguzskou katastrofu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi...
Kdybyste mohli stát na exoplanetě LHS 475 b, co byste viděli? Nikdo pořádně neví, ale na obrázku je zajímavý odhad, od pozemské umělé inteligence (AI). Existenci exoplanety naznačovala data pořízená družicí Země TESS, ale potvrdila to a dále zkoumala až letos družice Slunce v blízkosti...
V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené...
Již před několika měsíci dalekohled Jamese Webba provedl první spektrální analýzy atmosfér exoplanet, přičemž se mu v nich podařilo nalézt vodu i oxid uhhličitý, nebo dokonce planetu přímo vyfotografoval. Ve všech případech se však jednalo o již dříve objevené světy. Nyní jsme se poprvé dočkali i...
Jen zlomek hvězd v galaktických kupách putuje mezigalaktickým prostorem. Tyto hvězdy byly kdysi vymrštěny ze svých mateřských hvězdných ostrovů vlivem obrovských slapových sil působících mezi jednotlivými galaxiemi. Světlo vydávané těmito hvězdami je nazýváno „mezigalaktické“, z anglického...
Saturn má kromě ikonických prstenů i rekordních 83 známých měsíců, z čehož 20 ještě čeká na potvrzení. Jeho největší přírodní družicí je žlutý Titan, který bezpochyby patří i k těm nejzajímavějším ve Sluneční soustavě. Jde o zamlžený svět s hustou atmosférou plný jezer, řek a moří z uhlovodíkových...
Co se děje uvnitř této mezihvězdné hory? Vznikají tam hvězdy. Hora je ve skutečnosti sloup plynu a prachu v malebné Orlí mlhovině (M16). Pilíř jako je tento má tak nízkou hustotu, že byste mohli skrz něj prolétnou, ale díky svému vysokému obsahu prachu a velké hloubce vypadá pevný. Zářící oblasti...
Tento pár slučujících se galaxií vzdálený zhruba 500 milionů světelných roků v souhvězdí Delfína (Delphinus) je jasný na infračervených vlnových délkách. Kosmický propletenec je vidět na pozadí ještě vzdálenějších galaxií s příležitostnými hvězdami v popředí. Samotné slučování galaxií na tomto...
Mezi přednosti teleskopu Jamese Webba patří i schopnost detailně analyzovat dopadající záření pomocí spektroskopů. Tím lze například zjistit, jak daleko se od nás vzdálené galaxie nachází nebo z čeho se skládají hvězdy a plynné obaly exoplanet. Tentokrát se dalekohled opět zaměřil na exoplanetu...
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) pořídil pomocí kamery NIRcam fotografii protohvězdy L1527 vzdálené 460 světelných let od planety Země, která se nachází v souhvězdí Býka. Jde o vznikající hvězdu s velice nestabilním tvarem, ve které však ještě neprobíhají termonukleární reakce. Kolem ní se...
Perfektní optika pozlacených zrcadel dalekohledu Jamese Webba znovu ukázala co dokáže. Teleskop byl tentokrát namířen na velice známé Pilíře stvoření, oblast uvnitř Orlí mlhoviny M16. Zachytil nejen dechberoucí krásu této části mlhoviny, ale hlavně místa, kde se “rodí” nové hvězdy. ...
Na nyní slavném snímku z Hubblova kosmického dalekohledu jsou uvnitř Orlí mlhoviny M16 vidět světelné roky dlouhé sloupy chladného plynu a prachu, zvané Sloupy stvoření. Tento snímek z kamery NIRCam Kosmického dalekohledu Jamese Webba rozšiřuje Hubblův výzkum této oblasti uvnitř ikonické porodnice...
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) agentur NASA/ESA/CSA opět předvedl své možnosti, když nasnímal planetu Neptun, její prachové prstence a sedm měsíců. Neptun, který někdy řadíme mezi ledové obry, se nachází 30krát dále od Slunce než Země a obíhá na samé hranici, v temných...
Mnoho objektů zájmu Webbova vesmírného dalekohledu je skryto lidskému zraku v kosmických dálavách, často i mimo naši Galaxii. Jednou z výjimek, na kterou se nyní dalekohled zaměřil, je Velká mlhovina v Orionu, v Messierově katalogu objekt č. 42. Pod trojicí známých hvězd Orionova pásu ji spatříme...
Prostřednictvím nového kosmického teleskopu s názvem James Webb Space Telescope (JWST) astronomové pořídili přímou fotografii objektu HIP 65426b, což je exoplaneta typu plynného obra o hmotnosti zhruba 6 až 12 hmotností planety Jupiter. Tato exoplaneta se nachází ve vzdálenosti přibližně 363...
James Webb Space Telescope (JWST) pořídil fotografii hnědého trpaslíka se zrníčky křemičitanů v jeho atmosféře. Astronomové popsali analýzy hnědého trpaslíka a jeho atmosféry v článku publikovaném na arXiv preprint server. Hnědý trpaslík je vesmírné těleso, které vytvoří protohvězda, jež nemá...
Dalekohled Jamese Webba se kromě skupiny kolidujících galaxií známých jako Stephanův kvintet zaměřil také na další galaxii, která prošla srážkou. Přezdívá se jí Kolo od vozu, protože na snímcích opravdu trochu připomíná loukoťové kolo ze starých kočárů. Dříve šlo totiž o spirální galaxii,...
Podle nové studie mezinárodního týmu vědců umožní JWST astronomům získat přesná měření hmotnosti raných galaxií. Na základě dat z blízké infračervené kamery NIRCam získal tým odhady hmotnosti některých vzdálených galaxií, které jsou 5 až 10× přesnější než předchozí měření. Je to další ukázka, jak...
S tím, jak jsou postupně uvolňovány další snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), můžeme se setkat i s jejich zpracovanými verzemi. V dnešním článku se podíváme na trojici galaxií očima kamery MIRI, která snímá střední vlnové délky infračerveného pásma. Uvidíme tedy především rozložení...
Krásná spirální galaxie Messier 74 (známá též jako NGC 628) leží asi 32 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Ryb (Pisces). M74 představuje vesmírný ostrov asi 100 miliard hvězd se dvěma výraznými spirálními rameny a astronomové ho již dlouho obdivují jako dokonalý příklad velkolepé spirální...
Proč má Jupiter prstence? Jupiterův hlavní prstenec objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Data z kosmické sondy NASA Galileo, která Jupiter obíhala od roku 1995 do roku 2003, ovšem potvrdila hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na...
Dobře, ale proč byste nemohli kombinovat snímky z Webba a Hubbla? Můžete, a dnešní snímek ukazuje jeden takový působivý výsledek. Nedávno vypuštěný Kosmický dalekohled Jamese Webba (Webb) má sice větší zrcadlo než Hubble, ale specializuje se na infračervené světlo a nemůže vidět modrou barvu, jen od...
V uplynulých dnech již vzrůstalo naše napětí. Jaká data se podařilo získat jednotlivým přístrojům nejdokonalejšího vesmírného dalekohledu Jamese Webba? Co na nich uvidíme? A co nám řeknou o podstatě vesmíru kolem nás? V uplynulých dnech jsme pro vás již připravili souhrnný článek o dalekohledu a o...
2MASS J17554042+6551277 se zrovna dobře nevyslovuje, ale je to jméno založené na souřadnicích hvězdy ve středu tohoto ostrého zorného pole. Obdivovatelé vzdáleného vesmíru by si měli ale zvyknout na její paprsčitý vzhled. Difrakční vzor vzniká od 18 hexagonálních segmentů zrcadla Kosmického...
Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené...
Kosmický dalekohled Jamese Webba představuje naprostou špičku v oboru kosmických observatoří. Právě kvůli své výjimečnosti a pokročilým systémům se jeho start mnohokrát odložil a také výrazně prodražil. Čekání se ale vyplatilo. 25. prosince 2021 se do kosmického prostoru dostal nejsložitější a také...
Tento časosběrný snímek sleduje, jak se Kosmický dalekohled Jamese Webba pohybuje přes hvězdy v Orionu na jeho cestě až za Měsíc. Tato animace vznikla zkombinováním záznamu 12 po sobě jdoucích expozic dlouhých 10 minut pořízených 28. prosince s hlubokým barevným obrazem hvězd v pozadí. JWST asi 2,5...
Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku...
Který z těch dvou pruhů je kometa? I když oba dva pruhy mají charakteristiky komety, tak jenom ten spodní pruh je skutečnou kometou. Spodní pruh představuje komu a ohon komety Leonard, bloku kamenitého ledu o velikosti města, který na své periodické orbitě kolem Slunce prochází vnitřní Sluneční...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 12. do 2. 1. 2021. Fáze Měsíce se mění od čtvrti k novu, bude vidět hlavně ráno. Kometa C/2021 A1 (Leonard) ozdobila jižní oblohu. Večer doplní planetu Venuši také Merkur a o něco výše setrvávají Jupiter a Saturn. Ráno je vidět slabý Mars a doplní...
Ve vesmíru je nový velký dalekohled. Jedná se o Kosmický dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST), který nejenom že má plochu zrcadla pětkrát větší, než Hubble, ale může i lépe vidět v infračerveném světle. Na snímku je vidět JWST vysoko nad Zemí právě po oddělení od horního...
Sobota 25. prosince přinesla slavnostní okamžik v podobě úspěšného startu vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Nejvýznamnější evropský vklad v podobě rakety Ariane 5 vyšel na jedničku. Náklad se oddělil, vyklopil se panel fotovoltaických článků a komunikační anténa. Dalekohled si už od této...
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je bezesporu dalším milníkem ve výzkumu Vesmíru. Abychom se o tomto projektu dozvěděli víc, pozvali jsme si do další epizody Rozhovorů o vesmíru našeho kolegu Martina Topinku, který se na vývoji podílí.
Zveme vás na přednášku prof. Vladimíra Karase a dr. Michala Zajačeka s názvem "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru". Přednáška se koná v rámci JWST MASTER CLASS WORKSHOP PRAGUE ve středu 4. 3. 2020 v 16:15 hodin, v posluchárně s označením T2:C3 - 135 Fakulty elektrotechniky...
NASA oznámila, že lidské a technické chyby způsobily další odklad startu obřího kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope). Podle současných odhadů ke startu pomocí evropské rakety Ariane 5 nedojde dříve než 30. března 2021. Dlouho očekávaný teleskop k doplnění a později i...
Astrobiologové z univerzit ve Washingtonu a v Kalifornii nalezli jednoduchý způsob k pátrání po mimozemském životě, který může být mnohem slibnější než jenom hledání kyslíku v atmosférách extrasolárních planet. Na připojeném úvodním obrázku je vpravo kresba připravovaného nového...
Třetí pokračování žně novinek z mezinárodní konference EWASS nás zavede za zajímavými technickými divy. Jedním z nich je fakt, že dnes dokáže spolupracovat mnoho různých aparatur a pozorovat třeba jediný cíl. Kromě soustavy radioteleskopů ALMA se dozvíme něco o observatoři Square Kilometre...
Nad kosmickým dalekohledem Jamese Webba se ve skutečnosti žádní duchové nevznášejí. Ovšem v čisté místnosti pro vývoj a integraci kosmických systémů Goddardova kosmického střediska jsou světla zhasnutá. Po vibračních a akustických zkouškách si nad stojícím dalekohledem při hledání...
Hubble je překonán, přichází Kosmický dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST). JWST slibuje být novým nejsilnějším dalekohledem ve vesmíru. Minulý měsíc bylo odhaleno pozlacené primární zrcadlo JSWT z 18 segmentů. Na zrychleném videu nahoře z minulého týdne je vidět,...
Kdo jsou ti maskovaní muži? Technici z Ball Aerospace a z rentgenového a kryogenního oddělení Marshallova střediska kosmických letů NASA zkouší segmenty primárního zrcadla kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). JWST má být vypuštěn v roce 2014 a je optimalizován pro infračervený...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
