Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter a prstenec infra4erveně z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI; Processing & License: Judy Schmidt

Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na malé blízké měsíce. Například když malý meteoroid narazí do měsíčku Metis, zavrtá se do něho, vypaří se a vymrští horninu a prach na dráhu kolem Jupiteru. Na snímku Jupiteru v infračerveném světle pořízeném Kosmickým dalekohledem Jamese Webba je vidět nejen Jupiter a jeho oblaka, ale i tento prstenec. Vpravo je vidět poměrně světlá Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), vlevo je uprostřed difrakčních paprsků měsíc Europa a vedle GRS je stín Europy. Některým útvarům na snímku zatím nerozumíme, včetně zdánlivě oddělené vrstvy mraků na pravém okraji Jupiteru.

Nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Rings_of_Jupiter#Main_ring
  2. NASA: Voyager - Interstellar Messengers
  3. NASA: Galileo changed the way we look at our solar system
  4. APOD: 2012-06-17 Jupiterovy prstence
  5. NASA: JPL: Best images yet of Thebe, Amalthea and Metis
  6. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: JWST Jupiter
  8. NASA: Infrared Waves
  9. NASA: James Webb Space Telescope
  10. NASA: Webb Images of Jupiter and More Now Available In Commissioning Data
  11. APOD: 2020-10-19 Let nad Jupiterem blízko Velké rudé skvrny
  12. Wikipedia: Diffraction_spike
  13. NASA: Europa
  14. Wikipedia: Great_Red_Spot
  15. APOD: 2022-07-17 Europa a Jupiter z Voyageru 1
  16. Twitter: Judy Schmidt: If anyone knows what that extra outline on the eastern limb is, type it up. I got nothin'. Not even sure if artifact or real.

Štítky: Jupiter, Ring, Jwst


36. vesmírný týden 2026

36. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Slunce

Postupka zatmění Slunce

Další informace »