Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter a prstenec infra4erveně z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI; Processing & License: Judy Schmidt

Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na malé blízké měsíce. Například když malý meteoroid narazí do měsíčku Metis, zavrtá se do něho, vypaří se a vymrští horninu a prach na dráhu kolem Jupiteru. Na snímku Jupiteru v infračerveném světle pořízeném Kosmickým dalekohledem Jamese Webba je vidět nejen Jupiter a jeho oblaka, ale i tento prstenec. Vpravo je vidět poměrně světlá Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), vlevo je uprostřed difrakčních paprsků měsíc Europa a vedle GRS je stín Europy. Některým útvarům na snímku zatím nerozumíme, včetně zdánlivě oddělené vrstvy mraků na pravém okraji Jupiteru.

Nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Rings_of_Jupiter#Main_ring
  2. NASA: Voyager - Interstellar Messengers
  3. NASA: Galileo changed the way we look at our solar system
  4. APOD: 2012-06-17 Jupiterovy prstence
  5. NASA: JPL: Best images yet of Thebe, Amalthea and Metis
  6. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: JWST Jupiter
  8. NASA: Infrared Waves
  9. NASA: James Webb Space Telescope
  10. NASA: Webb Images of Jupiter and More Now Available In Commissioning Data
  11. APOD: 2020-10-19 Let nad Jupiterem blízko Velké rudé skvrny
  12. Wikipedia: Diffraction_spike
  13. NASA: Europa
  14. Wikipedia: Great_Red_Spot
  15. APOD: 2022-07-17 Europa a Jupiter z Voyageru 1
  16. Twitter: Judy Schmidt: If anyone knows what that extra outline on the eastern limb is, type it up. I got nothin'. Not even sure if artifact or real.

Štítky: Jupiter, Ring, Jwst


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »