Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter a prstenec infra4erveně z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI; Processing & License: Judy Schmidt

Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na malé blízké měsíce. Například když malý meteoroid narazí do měsíčku Metis, zavrtá se do něho, vypaří se a vymrští horninu a prach na dráhu kolem Jupiteru. Na snímku Jupiteru v infračerveném světle pořízeném Kosmickým dalekohledem Jamese Webba je vidět nejen Jupiter a jeho oblaka, ale i tento prstenec. Vpravo je vidět poměrně světlá Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), vlevo je uprostřed difrakčních paprsků měsíc Europa a vedle GRS je stín Europy. Některým útvarům na snímku zatím nerozumíme, včetně zdánlivě oddělené vrstvy mraků na pravém okraji Jupiteru.

Nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Rings_of_Jupiter#Main_ring
  2. NASA: Voyager - Interstellar Messengers
  3. NASA: Galileo changed the way we look at our solar system
  4. APOD: 2012-06-17 Jupiterovy prstence
  5. NASA: JPL: Best images yet of Thebe, Amalthea and Metis
  6. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: JWST Jupiter
  8. NASA: Infrared Waves
  9. NASA: James Webb Space Telescope
  10. NASA: Webb Images of Jupiter and More Now Available In Commissioning Data
  11. APOD: 2020-10-19 Let nad Jupiterem blízko Velké rudé skvrny
  12. Wikipedia: Diffraction_spike
  13. NASA: Europa
  14. Wikipedia: Great_Red_Spot
  15. APOD: 2022-07-17 Europa a Jupiter z Voyageru 1
  16. Twitter: Judy Schmidt: If anyone knows what that extra outline on the eastern limb is, type it up. I got nothin'. Not even sure if artifact or real.

Štítky: Jupiter, Ring, Jwst


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »