Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. duben 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. duben 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter a prstenec infra4erveně z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI; Processing & License: Judy Schmidt

Proč má Jupiter prstence? Hlavní prstenec Jupiteru objevila v roce 1979 prolétající sonda NASA Voyager 1, ale jeho původ byl tehdy záhadou. Údaje ze sondy NASA Galileo, která v letech 1995 až 2003 obíhala kolem Jupiteru však potvrdily hypotézu, že tento prstenec vznikl dopadem meteoroidů na malé blízké měsíce. Například když malý meteoroid narazí do měsíčku Metis, zavrtá se do něho, vypaří se a vymrští horninu a prach na dráhu kolem Jupiteru. Na snímku Jupiteru v infračerveném světle pořízeném Kosmickým dalekohledem Jamese Webba je vidět nejen Jupiter a jeho oblaka, ale i tento prstenec. Vpravo je vidět poměrně světlá Velká rudá skvrna (Great Red Spot - GRS), vlevo je uprostřed difrakčních paprsků měsíc Europa a vedle GRS je stín Europy. Některým útvarům na snímku zatím nerozumíme, včetně zdánlivě oddělené vrstvy mraků na pravém okraji Jupiteru.

Nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Rings_of_Jupiter#Main_ring
  2. NASA: Voyager - Interstellar Messengers
  3. NASA: Galileo changed the way we look at our solar system
  4. APOD: 2012-06-17 Jupiterovy prstence
  5. NASA: JPL: Best images yet of Thebe, Amalthea and Metis
  6. APOD: 2018-02-21 Jupiter infračerveně z Hubbla
  7. Flickr.com: Judy Schmidt: JWST Jupiter
  8. NASA: Infrared Waves
  9. NASA: James Webb Space Telescope
  10. NASA: Webb Images of Jupiter and More Now Available In Commissioning Data
  11. APOD: 2020-10-19 Let nad Jupiterem blízko Velké rudé skvrny
  12. Wikipedia: Diffraction_spike
  13. NASA: Europa
  14. Wikipedia: Great_Red_Spot
  15. APOD: 2022-07-17 Europa a Jupiter z Voyageru 1
  16. Twitter: Judy Schmidt: If anyone knows what that extra outline on the eastern limb is, type it up. I got nothin'. Not even sure if artifact or real.

Štítky: Jupiter, Ring, Jwst


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »