Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. červen 2012

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. červen 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterovy prstence

Uznání: M. Belton (NOAO), J. Burns (Cornell) et al., Galileo Project, JPL, NASA

Proč má Jupiter prstence? Jupiterovy prstence objevila v roce 1979 prolétající kosmická sonda Voyager 1, ale jejich původ byl záhadou. Údaje z kosmické sondy Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru potvrdily, že se prstence vytvořily impakty meteoroidů na malé blízké měsíčky. Například když malý meteoroid zasáhne maličký měsíc Adrastea, tak pronikne do měsíce, vypaří se a vyvrhne horninu a prach na oběžnou dráhu Jupiteru. Na snímku nahoře je zatmění Slunce Jupiterem, jak bylo vidět ze sondy Galileo. Malé prachové částice vysoko v Jupiterově atmosféře, stejně jako prachové částice, které tvoří prstence, lze vidět v odraženém slunečním světle.

Štítky: Jupiter, Galileo, Prstence


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »