Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Od Orionu po Jižní kříž

Uznání a copyright: Lucy Yunxi Hu

Je to obloha plná zářících ikon. Zcela vlevo je dobře známé souhvězdí Orion, které rozdělují tři hvězdy seřazené v ikonickém pásu a kde je slavná Mlhovina v Orionu, přičemž obě ikony zčásti obkružuje Barnardova smyčka. Kousek vlevo od středu je nejjasnější hvězda noční oblohy: Sírius. Středem se vypíná oblouk centrálního pásu naší Galaxie Mléčné dráhy. Zcela vpravo jsou blízko horního okraje dvě nejjasnější satelitní galaxie Mléčné dráhy: Velké Magellanovo mračno (LMC) a Malé Magellanovo mračno (SMC). Také vpravo, ale jen těsně nad obzorem s mraky je souhvězdí Kříže se čtyřmi hvězdami ikonického asterismu Jižní kříž. Snímek obsahuje 18 po sobě jdoucích expozic pořízených stejnou kamerou ze stejného místa ve východní Austrálii v posledních dnech loňského roku. V popředí se rozestupují malebné čedičové sloupy lomu Bombo a odhalují rozlehlý Tichý oceán.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Orion_(constellation)
  2. APOD: 2019-09-30 Východ Orionu nad Brazílií
  3. APOD: 2020-06-09 Orion nad argentinskými horami
  4. APOD: 2005-04-20 Barnardova smyčka kolem Oriona
  5. Wikipedia: Sirius
  6. NASA: The Milky Way Galaxy
  7. Wikipedia: Satellite_galaxies_of_the_Milky_Way
  8. APOD: 2019-09-05 Velké Magellanovo mračno
  9. SWIN.edu.au: Small Magellanic Cloud
  10. Wikipedia: Crux
  11. APOD: 2021-01-25 Jižní kříž nad chilským vulkánem
  12. Wikipedia: Australia
  13. Youtu.be: Bombo Quarry, NSW - May 2021
  14. Cuinsight.com: Foto: Překvapená kočička :-)
  15. Wikipedia: Pacific_Ocean

Štítky: Orion, Jižní kříž, Australia


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »