Úvodní strana  >  Rady  >  Zajímavé odkazy  >  Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Astronomie v českých sdělovacích prostředcích

Na těchto stránkách najdeš informace o sdělovacích prostředcích, ve kterých se alespoň občas objevuje astronomie nebo kosmonautika. Pokud víš o sdělovacích prostředcích, které zde nejsou uvedeny, kontaktuj nás na: info@astro.cz.

Časopisy

  • Astropis
    Časopis pro příznivce astronomie, dostávají ho členové ČAS
  • Povětroň
    Časopis vydávaný Astronomickou společností Hradec Králové
  • 21. století
    V téměř každém čísle alespoň jeden článek z astronomie nebo kosmonautiky
  • Časopis VTM
    Občas články z astronomie a kosmonautiky
  • Letectví a kosmonautika
    Články z oblasti kosmonautiky
  • National Geographic
    Prestižní časopis o dění na naší planetě, občas je tu i astronomie

Další informace o astronomických časopisech najdeš na samostatné stránce.

Televize

  • TV Noe
    Satelitní televize, kterou lze sledovat i prostřednictvím internetu nabízí jako jediná v ČR pořad zcela věnovaný astronomii. Jeho název je Hlubinami vesmíru a vysílá se jednou měsíčně + v několika reprízách.
  • Česká televize
    Nabízí dva týdenní pořady o vědě, které se občas věnují astronomii. Pořad Planeta věda vysílá ČT24 každou neděli v 18:33 (informace, archív pořadu). Pořad Prizma si můžete naladit na ČT24 v sobotu v 18:31 (informace, archív pořadu).
  • Prima ZOOM
    Odnož televize Prima nabízející mnoho novodobých dokumentárních filmu a cyklů včetně těch astronomických. Na webu televize naleznete i pěkné astronomické články, někdy psané přímo českými astronomy.

Internetové servery (zpravodajské)

  • Technet.idnes.cz
    Astronomie a kosmonautika se zde vyskytuje v rubrice
  • Aktualne.cz
    Oddíl "Věda"
  • National Geographic
    Stránky české verze časopisu mají část, věnovanou vědě a vesmíru
  • Osel.cz
    Web je věnován vědě a technice, obsahuje řadu astronomických článků

Internetové servery (astronomické a kosmonautické)

  • Astro.cz
    Náš server není nutné blíže představovat. Počtem článků a návštěvností se jedná o nejúspěšnější web o astronomii v ČR
  • IAN
    Instantní astronomické noviny – přinášejí články převážně o světelném znečištění a pozorovatelských úlovcích čtenářů.
  • Udalosti.astronomy.cz
    Web Klubu astronomů Liberecka s články o pozorování a fotografování nebeských úkazů. Mimo krásné fotografie naleznete i návody, jak takových výsledků dosáhnout.
  • Kosmo.cz
    Web věnovaný kosmonautice, aktuální informace na něm příliš nenajdete, přesto je velmi dobrým rozcestníkem po dalších webech encyklopedického charakteru.
  • Hvězdárna Valašské Meziříčí
    Na jejím webu najdete aktuální články z astronomie i kosmonautiky
  • Hvězdárna Uherský Brod
    Aktuální novinky z astronomie
  • Expresní astronomické informace
    Aktuální novinky z astronomie


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Rady


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »