Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vítáme vás v novém hávu!

Vítáme vás v novém hávu!

Zatmění Slunce v Ugandě.
Autor: M. Druckmüller, P. Horálek a J. Sládeček.

Necelý měsíc před blížícím se zatměním Slunce vás Česká astronomická společnost vítá na zbrusu novém webu Astro.cz! Doufáme, že vás pohled na nový vzhled příjemně překvapil. A vězte, že nejen vzhled je to, co na našem webu "voní" neotřelou novotou. Za celý rozsáhlý tým programátorů a především nadšenců z řad České astronomické společnosti vám proto co nejsrdečněji přejeme, aby se stal server Astro.cz ještě populárnějším, ale zároveň zachoval tradice, pro něž je určen. Takže na co se můžete těšit? Co zde můžete nově najít? A jak se snadno a rychle můžete do obsahu Astro.cz zapojit i vy? Čtěte dále...

Co je při starém a co je nové?

Patrně jste při pohledu na web trošku znejistěli. Kam zmizely vaše oblíbené stránky? Zůstala zachována původní struktura? A co poslání - pořád budu v obraze a budu získávat informace o astronomii i kosmonautoce z první ruky? Kam mám posílat své fotografie? Existují čtenářské galerie? A co odběr novinek? Tyto nejisté otázky můžete s klidem hodit za hlavu. Nové astro.cz rozhodně nepřipraví nikoho o to, co měl na tom starém nejradši. Ba naopak...

Přehlednější, interaktivnější, aktuálnější

Staré a nové Astro.cz Autor: ČAS
Staré a nové Astro.cz
Autor: ČAS

Nové Astro.cz je především značně přehlednější. Oproti předchozí verzi, kde si nový čtenář musel hodně dlouho informace hledat v zanořené struktuře, je nyní spoustu podstatných informací intuitivně po ruce. Veškeré stránky o dění na obloze najdete v přehledném rozcestníku. Už se neztratíte v různých typech fotogalerií, které se navíc nacházely i na jiných serverech. Nyní je postupně najdete všechny pěkně na jednom místě. Tiskové zprávy a tisková prohlášení stejně jako další poskytované služby najdete na jediné stránce. Rozsáhlé rady jsou konečně sjednoceny a vhodně provázány.

Nesmíme ovšem zapomínat, že Astro.cz je stránka České astronomické společnosti. Najdete tu proto všechny informace a dokumenty pro členy sekcí či poboček ČAS, které si jednotlivé skupiny spravují samy. Rovněž zde najdete informace o pravidelných akcích a soutěžích, na nichž se ČAS podílí nebo je přímo pořádá. Sami můžete akci nahlásit. Neposledně si můžete prohlédnout pestrou síň slávy s oceněnými osobnostmi společnosti za přínosy v různých oblastech od popularizace astronomie po významné vědecké výsledky. A kdo ví, jednoho dne tam přibude notička právě o vás...

Co nového na obloze?

Kdy uvidíte nejbližší přelet družice? Jaké zatmění bude v České republice v tomto roce? Kde jsou na obloze jaké planety a komety? Každý den se něco zajímavého na nebi děje! Nebe je plné krásných - běžných i vzácnějších úkazů. Důkazem toho je každodenní bohatý přísun nových příspěvků do čtenářské galerie. Ovšem jak zjistit, co dnes večer nebo v průběhu roku očekávat za významné nebeské události? Co aspoň náhodně vyhlížet a kdy je největší šance to spatřit? Vzhledem k tomu, že je toho opravdu nepřeberné množství, nebylo možné vytvořit jednoduchou stránku s nejbližšími úkazy a událostmi na obloze. Namísto toho si můžete vybrat, co vás právě zajímá, a připravit se na pozorování. Sekci Na obloze jsme vyvinuli s maximálním úsilím ve snaze poskytnout čtenáři ty nejzajímavější a nejaktuálnější informace o každém úkazu či objektu, který je momentálně (nebo bude v budoucnu) vidět. Každá sekce této stránky navíc obsahuje interaktivní a aktuální informace přímo z prvotních zdrojů. Například na stránce o Slunci tak najdete kromě údaje o jeho východu a západu v dnešní den rovněž družicové snímky, informace o nejbližším zatmění Slunce nebo odkaz na monitor polárních září. Pochopitelně na jednotlivých podstránkách budeme ještě intenzivně pracovat i v závislosti na vašich požadavcích. Stačí nás kontaktovat.

Astronom nebo fotograf? Nechte si poradit!

Autoři stránek vám přináší mimo standardní obsah rovněž obsáhlé informace a návody na aktivity, které vás možná už dlouho lákají, ale nevíte jak začít. Tedy jak se stát astronomem? Jak fotografovat noční oblohu či konkrétní objekty a úkazy? Nebo proč a jak bojovat proti světelnému znečištění? Tolik a mnoho dalšího můžete nastudovat v renovované a v budoucnu zjista ještě bohatě rozšiřované sekci Rady. Pochopitelně pokud vás budou trápit otázky, na něž odpovědi v našem internetovém rádci nenajdete, neváhejte nás jednoduše kontaktovat!

Fotografujte jak o závod. Astrofotografie je v Česku oblíbená

Není žádným tajemstvím, že Česko je zemí, ne-li pomalu velmocí astrofotografů. Ostatně vyplývá to z nadšení tuzemců už dlouhá léta stavět lidové či soukromé hvězdárny, kterých je svou hustotou na plochu státu nejvíce na světe. S rozvojem fotografické techniky není pomalu jiné cesty, jak se amatérsky a přesto velmi významně zapojit do vědecké astronomie. Tedy astrofotografií. Dokládá to nejen pestrá každodenní zásoba nových snímků od čtenářů Astro.cz, ale již desetiletá tradice prestižní České astrofotografie měsíce, která je (i přes předsudky některých kritiků) určena bez rozdílu opravdu všem!!! Nebojte se proto své snímky zasílat, kam jen to půjde, a to i několikrát za sebou. Za jakýkoliv příspěvek do obou galerií už nyní děkujeme. A zároveň přejeme mnoho úspěchů...

Podíleli se na tom všichni...

"Podíleli se na tom všichni, snad každý astronom přiložil ruku k dílu," komentuje nadšeně stav nového webu Astro.cz jeho dlouhodobý správce Karel Mokrý. Ačkoliv finální podobu a strukturu vtiskl webu už jen užší okruh aktivních členů společnosti, je obsah (i jeho forma) výsledkem připomínek, námětů i poskytnutého materiálu od každého aktivního astronoma, popularizátora astronomie či astro-fotografa v Česku. Fantastická spolupráce je tak ukázkou toho, jak dobře funguje Česká astronomická společnost. A není proto úplně od věci připomenout, že za dva roky jí bude 100 let! Společnost s takovou tradicí vás však nejen s radostí zásobí prostřednictvím zbrusu nově vypadajícího webu Astro.cz novinkami z astronomie a kosmonautiky, ale rovněž vás s velkým zájmem přijme jako své členy a bude podporovat právě vaše zajímavé aktivity. Proto neváhejte a staňte se členy.

Na webu spolupracovali...

Vyjma aktivních členů české astronomické společnosti se na tvorbě webu velmi významnou měrou podepsaly dvě profesionální společnosti. První z nich - firma Medio Interactive - dala webu novou vizuální podobu. Odolala všem náročným požadavkům redakce i ČAS a poskytla skutečně krásný vizuál nahrávající potřebné přehlednosti webu. Druhá firma - WebConsult.cz - se pak postarala o nový redakční systém a logistické uspořádání původního obsahu do nového webu. Oběma firmám děkujeme!

Zapojte se i vy!

Zapojit se do tvorby obsahu nového Astro.cz nebylo nikdy snazší! Vyjma již tradiční čtenářské galerie, kam můžete zasílat své nejnovější fotografické úlovky, se rovněž můžete podílet na aktuálních informacích z dění na obloze i ve vesmíru či ve vašem astronomickém okolí. Jak? Jednak nám můžete zasílat novinky z astronomie, kosmonautiky či dění v ČAS, a to pomocí jednoduchého formuláře. Ostatně odkaz najdete přímo na horním rohu bloku novinek na hlavní stránce. Rovněž se ovšem můžete bez přihlašování do redakčního systému podělit o informaci o zajímavé akci či události ve vašem okolí.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Rady


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »