Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti

Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti

Hvězdné zrcadlo do minulosti.
Autor: Tomáš Slovisnký, Petr Horálek

Pohled na tento snímek může evokovat, že jde o celkem pěkné spojení hvězdného nebe severní a jižní polokoule. Hlubší pohled pak přinese otázku, proč ty dva oblouky na sebe zcela nenavazují? Až pohled na anotovanou verzi anebo přečtení tohoto textu přinese překvapivé vysvětlení, které byste s velkou pravděpodobností vůbec nečekali…

Věděli jste, že kdysi dávno byl ze střední Evropy viditelný Jižní kříž, tedy nejznámější souhvězdí jižní oblohy? Ono teda vypadalo trošku jinak než dnes – hvězdy se prostorem pozvolna pohybují a obrazce jimi tvořené na našem nebi se proto také postupně proměňují. Ale byl tam, nízko nad naším obzorem. Stejně tak majestátní souhvězdí Štíra nebo centrální výduť Mléčné dráhy blízko nadhlavníku. To vše jsme mohli pozorovat z dnešního Česka a Slovenska… před tisícovkami let.

Souhvězdí Jižního Kříže (uprostřed) a jeho okolí je pozorovatelné jen z jižních končin naší planety. Autor: Petr Horálek/ESO.
Souhvězdí Jižního Kříže (uprostřed) a jeho okolí je pozorovatelné jen z jižních končin naší planety.
Autor: Petr Horálek/ESO.

Zemská osa koná pozvolný otáčivý pohyb podobný tomu, co známe z roztočené káči. Ta se také, jak ztrácí energii, začne kymácet podél středu své rotační osy, až nakonec padne na podložku bokem. Zemská osa činí ten samý pohyb, za čímž stojí několik gravitačních vlivů ve Sluneční soustavě, ale oproti káče v tom nijak výrazně neustává, neboť ony síly na ní stále působí. Výsledkem je, že ve zjednodušeném modelu osa opravdu opíše dva kužele s hroty někde v centru zemského tělesa a osa zemské rotace za dobu této periody na obloze uzavře takovou „střapatou“ kružnici. A protože perioda tohoto pohybu trvá přibližně 25 800 roků, postupně se ve směru zemské osy jak na severním tak jižním nebi stávají „polárkami“ různé body a hvězdy.

Mimochodem, kvůli precesi se nemůže nikdy s úspěchem setkat pochybná astrologie, neboť i zvířetníková souhvězdí se kvůli precesnímu pohybu vůči tzv. jarnímu bohu posouvají. V tuto chvíli se znamení od souhvězdí liší zhruba o jedno (tj. např. znamení Raka je v souhvězdí Blíženců). A bude se to jen – pro astrology – zhoršovat.

Video: Precese zemské osy

Takže v tuto chvíli, zhruba do roku 2102, se severní nebeský pól, tedy místo, kam míří osa zemské rotace na severní obloze, jeví u hvězdy Polárka (ta svůj název nese právě z tohoto důvodu, nehledejte ji tedy jako jasnou hvězdu, jen jako „severku“, která nám určuje směr). Po tom roce se pól bude od Polárky úhlově vzdalovat. Za nějakých 12 tisíc let bude polárkou hvězda Vega ze souhvězdí Lyry…

A jak v minulosti? Kupříkladu v roce 5964 před naším letopočtem, tedy v době, kdy Jupiter a Saturn ležely zhruba podobně na obloze jako minulý rok, u centra Mléčné dráhy, byla situace taková, že severní nebeský pól se nacházel v dnešním souhvězdí Pastýře. Abychom mohli lépe demonstrovat, jak nebe vypadalo tehdy, před skoro 8000 lety, rozhodli jsme se to se slovenským fotografem Tomášem Slovinským demonstrovat na dvou pohledech. Jeden je ze slovenské Runiny (na 49. stupni severní šířky) odpovídá současnosti při pohledu ze střední Evropy, ten druhý – jako zrcadlo minulosti -  je obraz ukazující oblohu, jak asi mohla vypadat před těmi zhruba 8000 lety. Pochopitelně tehdy žádný astrofotograf (alespoň co víme) nežil, takže jsme si museli vypomoci cestováním. Snímek je jen rok starý, pořízený mnou z ostrova Soneva Fushi na Maledivách (na 5. stupni severní šířky). Oba obrázky vznikly ve vhodném čase tak, aby obloha byla natočená správně jak při focení na severu, tak i nad rovníkem.

Hvězdné zrcadlo do minulosti - s popiskami. Autor: Tomáš Slovisnký, Petr Horálek
Hvězdné zrcadlo do minulosti - s popiskami.
Autor: Tomáš Slovisnký, Petr Horálek

Co tedy lze z obrázku vyčíst? Jednoduše to, že před 8000 lety bychom díky precesi zemské osy měli na severní polokouli mnohem krásnější výhled k hvězdnému nebi. Centrální Mléčná dráha stoupala vysoko k nadhlavníku, souhvězdí Štíra jsme viděli v celé kráse a v určitých částech roku (od listopadu do června) jsme nízko nad obzorem vídali i pověstné souhvězdí Jižního Kříže. Zato v podzimních měsících bychom zdaleka neměli z tuzemska výhled na celé souhvězdí Orionu.

Snímky byly pořízeny prakticky stejnou technikou i technologií zpracování. Jak už ale bylo zmíněno, obrázky pořídili dva současně žijící fotografové na současných lokalitách a pod současnou oblohou, takže k dokonalé simulaci chybí, že některé z hvězd na nebi už výrazně změnily svou polohu vůči hvězdnému pozadí – například Alfa Kentaura ale i takový Altair v souhvězdí Orla. Přesto alespoň prostřednictvím cestování do jižních šířek či kvalitním podmínkám na východě Slovenska jsme dokázali toto fotografické zrcadlo do minulosti zprostředkovat. Ptáte-li se, kdy znovu uvidíme v tuzemsku Jižní Kříž, tak to nebude dříve jak za dalších zhruba 13000 roků…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky Tomáše Slovinského
[2] Facebook Tomáše Slovinského
[3] Stránky Petra Horálka
[4] Facebook Petra Horálka
[5] Wiki - Precese zemské osy



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami
  28. Obrazem: Hvězdné zrcadlo do minulosti


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Mléčná dráha, Precese, Astrofotografie , Petr Horálek


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »