Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami

Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami

Umělá kometa z druhého stupně Falcon Heavy na maledivském nebi.
Autor: P. Horálek, L.L. Christensen / Soneva Fushi.

„Chybí vám jasné komety? Sledujte naše rakety!“ I takovým chytlavým mottem by v nedaleké době mohla lákat americká soukromá společnost SpaceX založená v roce 2002 Elonem Muskem. Její mohutné nosné rakety totiž dokáží při svých výletech do vesmíru vykouzlit spektakulární nebeská představení, která jsou nejen fotogenická, ale vizuálně velmi podmanivá. Jednoho takového divadla jsem byl úplně náhodou svědkem před několika dny na maledivském ostrově Soneva Fushi.

Při mém současném pobytu na ostrově Soneva Fushi v severních Maledivách, kde je mým úkolem přinést světu (zejména movitým turistům) fotografické svědectví o místní úchvatné noční obloze, si navzdory rajskému prostředí vychutnávám zejména ty noci. To už není nikde nikdo, nepotkávám ani živáčka, jsem úplně sám a společnost mi dělají jen ty milé hvězdy na nebi. Není nad ty chvíle, kdy se poprvé vynoří zpoza obzoru centrum Mléčné dráhy s jasným Jupiterem, okolo nohou ponořených v laguně mi světélkují řasy a zatímco foťák cvaká, do uší hraje nějaká poctivá pecka z let osmdesátých či devadesátých. Ale je pár vzácných momentů, u kterých lituji, že jsem jejich osamělým svědkem, neboť bych ten zážitek přál každému. Jeden takový se odehrál 12. dubna v časných ranních hodinách před místním rozbřeskem.

Mléčná dráha z ostrova Soneva Fushi na Maledivách. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha z ostrova Soneva Fushi na Maledivách.
Autor: Petr Horálek.

Robinson Crusoe a vesmír

To si tak hovím na opuštěném písčitém ostrůvku, který místní nazývají „Sandbank“ (opravdu nic než písčitý ostrůvek o delším rozměru sotva 200 metrů, vystupující nad hladinu přílivu z atolu) a fotím majestátní Mléčnou dráhu. Už na mě padá únava, táhnu to celou noc a čeká mě ještě dost práce, ale přesto moc zavřít oči nemůžu. Tak se v leže na matraci, kterou mi sem spolu s dalšími nutnostmi pro přežití dovezli místní, dívám do nebe. A v tom najednou, bez jakéhokoliv upozornění, se mi před očima objeví velká kometa. Difúzní kruhový objekt s nesmírně pomalým pohybem si to „štráduje“ na pomezí Kozoroha a Vodnáře, zatímco už pozvolna svítá. A jaké obří štěstí, že zrovna snímám celooblohový záběr. Rychle vstávám, buší mi srdce, lapu po foťáku a ještě měním objektiv, abych tu podivnost chytil i v detailu. Co to je? Kde se to vzalo? Co bude dál? Už v prvních sekundách je mi jasné, že jde o přelet nějakého pozemského výtvoru, který se nejspíš zbavuje přebytečného paliva nebo odpadu. Napadá mě pochopitelně Mezinárodní kosmická stanice ISS, ale u ní už jsem podobného jevu byl svědkem před lety (mimochodem, při posledním letu raketoplánu s Andrewem Feustelem na jeho palubě), ale takhle „monstrózně“ to rozhodně nevypadalo. Ještě asi dvacet minut se ta „kometa“ pomaloučku sunula blíž a blíž k jihovýchodnímu obzoru, než ji přezářil nastupující rozbřesk a dál už po ní nezbyly ani památky.

Mléčná dráha z ostrůvku "Sandbank", v pravém rohu je pak Soneva Fushi. Ve spodní části je 8minutový záznam zjasnění druhého stupně Falcon Heavy při zážehové sekvenci 12. dubna 2019. Autor: P. Horálek, L.L. Christensen / Soneva Fushi.
Mléčná dráha z ostrůvku "Sandbank", v pravém rohu je pak Soneva Fushi. Ve spodní části je 8minutový záznam zjasnění druhého stupně Falcon Heavy při zážehové sekvenci 12. dubna 2019.
Autor: P. Horálek, L.L. Christensen / Soneva Fushi.

Elone, co to zas vyvádíš?

Odpovědi jsem se překvapivě nedočkal tak rychle po návratu k internetu, neboť podle populárního serveru www.heavens-above.com se tím směrem nic významného objevit nemělo. Naštěstí po pár hodinách po zpracování mých snímku prudce zareagoval můj kamarád Lars L. Christensen, který je mimo jiné velkým fanouškem do rozvoje raketové techniky, a spolu s dalším znalcem, Botondem Fehérem, poměrně rychle přišli s rozuzlením. Ono totiž zhruba hodinu před mým překvapením z Kennedyho Mysu na Floridě vystartovala do vesmíru robustní raketa Falcon Heavy (ano, přesně ta, co vynesla na cestu k Marsu toho panďuláka v drahém kabrioletu), která na geostacionární orbitu vynášela telekomunikační družici Arabsat-6A, a zatímco hlavní představení bylo pěkně viditelné z USA, nikdo moc netušil, že nějaký Horálek si vychutná třešničku na dortu na prakticky druhé straně světa, když druhý stupeň rakety zahájil zážeh k finálnímu vynesení družice na její dráhu. To, že byl jev tak náhlý, způsobil fakt, že raketa se celou dobu schovávala ve stínu Země a úplnou náhodou jen pár sekund po výstupu na sluneční světlo zrovna spustila zážehovou sekvenci. Bum, prásk (ačkoliv ve vakuu asi ne, tam se zvuk nešíří) a byla z toho „kometa“ s jasností v záporných hodnotách magnitud.

Pár upřesnění

Neboť nakonec jsem dohledal i živý záznam z přenosu startu rakety, dalo se moc pěkně dopídit, co mému zážitku předcházelo. Takže zhruba takto vypadal itinerář celého letu (pod videem níže). Čas je lokální maledivský, resp. speciální regionální (UT+6 hodin). V USA se celá událost odehrála ve večerních hodinách.

  • 04:35 Falcon Heavy s Arabsat-6A startuje z Kennedyho vesmírného střediska
  • 04:36:09 Max Q (maximální dynamické namáhání rakety)
  • 04:37:30 Vypnutí postranních stupňů – boosterů (BECO)
  • 04:37:34 Postranní stupně se oddělují
  • 04:37:51 Zpětný zážeh postranních stupňů – směřují zpět
  • 04:38:31 Vypnutí centrálního stupně (MECO)
  • 04:38:35 Oddělení centrálního a druhého stupně
  • 04:38:42 Zážeh druhého stupně
  • 04:39:07 Odhození aerodynamického krytu
  • 04:41:11 Postranní stupně zahajují sestupné manévry
  • 04:42:00 Centrální stupeň zahajuje sestupné manévry
  • 04:42:51 Postranní stupně přistávají na Floridě
  • 04:43:48 Motor druhého stupně se vypíná (SECO-1)
  • 04:44:48 Centrální stupeň přistává na mořské plošině
  • 05:02:34 Druhý zážeh motoru druhého stupně
  • 05:04:00 Motor druhého stupně se vypíná (SECO-2), přibližná výška nad Zemí 239 km, rychlost 36 646 km/h
  • 05:09 Arabsat-6A se oddělil od horního stupně. Přibližná výška nad Zemí: 709 km, rychlost 35 211 km/h
  • 05:33-05:41 Další zážeh druhého stupně. Pořídil jsem fotografie nad Soneva Fushi

Tak to vidíte. Zanedlouho už nám ani nepřijde, že jsou umělé komety nějakým velkým zážitkem. Do té doby nechť se vám líbí aspoň ten ojedinělý záznam, co jsem v plném překvapení zachytil v Indickém oceánu…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Space X - wikipedia
[2] Spaceweather.com - Kometa z rakety nad Maledivami
[3] Arabsat-6A - oficální stránka ke startu
[4] Stránky Petra Horálka
[5] Facebook Petra Horálka
[6] Ostrov Soneva Fushi



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Arabsat-6A, Falcon Heavy, Elon Musk, Mléčná dráha, Petr Horálek, Soneva fushi


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »