Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Broumovsko chrání svou oblohu

Broumovsko chrání svou oblohu

Nadhlavník n anádvoří kláštera v Broumově
Autor: Petr Horálek

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovskupořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městskéknihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jehosoučástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana zAstronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa PetraHorálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovatbude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomickéfototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou PetrHorálek a členové místního astronomického klubu.

Cílem akce je přiblížit veřejnosti téma světelného znečištění a upozornit na to, že kvalita noční oblohy není jen otázkou estetiky nebo zájmu astronomů. Nevhodné venkovní osvětlení  má dopady na lidské zdraví, narušuje přirozené biorytmy, ovlivňuje živočichy i celkový charakter krajiny. Na Broumovsku, které si dodnes uchovává mimořádně cenné přírodní i krajinářské hodnoty, představuje tmavá noční obloha významnou součást místního prostředí i identity regionu.

Podpis memoranda je společným vyjádřením vůle měst, obcí a dalších partnerů chránit
přirozený charakter noční krajiny a usilovat o odpovědný přístup k venkovnímu osvětlení.
Memorandum zároveň otevírá prostor pro dlouhodobou spolupráci, sdílení dobré praxe a
osvětu v tématu, které se v příštích letech bude týkat jak veřejného prostoru, tak soukromých investic i celkového rozvoje území.

Tma v noci není jen otázkou našich romantických chvil pod oblohou. Je nezbytností pro
přírodu i pro člověka. Základní rytmus všeho živého na Zemi je totiž určen střídáním světla a
tmy, které nás synchronizuje. Tma se z našich životů ale postupně vytrácí a nahrazuje ji pobyt v pološeru,“ říká Pavel Suchan. „Má to své nežádoucí důsledky. Ale také řešení, ve kterých nikdo neprohrává. Současné technologie umožňují naši večerní aktivitu a zároveň ohleduplnost k nočnímu životnímu prostředí. Kdo tohle pochopí, bude mít do budoucna
výhodu,” dodává.

Ochrana temné oblohy na Broumovsku Autor: Petr Horálek
Ochrana temné oblohy na Broumovsku
Autor: Petr Horálek
Veřejný program v broumovské knihovně nabídne možnost seznámit se s problematikou světelného znečištění z odborného i praktického pohledu. Pavel Suchan představí souvislosti mezi nočním osvětlením, životním prostředím a ochranou tmavé oblohy. Petr Horálek pak návštěvníkům přiblíží noční oblohu prostřednictvím své autorské tvorby i zkušeností z různých míst světa.

Petr Horálek je český delegát Mezinárodní asociace pro tmavé nebe a patří k nejvýraznějším českým astrofotografům současnosti. Do prestižního výběru Astronomický snímek dne NASA se od jeho vzniku v roce 1995 dostalo jen několik Čechů a Slováků, více než padesátkrát však uspěla jen hrstka fotografů z celého světa. V České republice tohoto mimořádného milníku dosáhl zatím jako jediný právě Petr Horálek. Jeho oceněné snímky zachycují rozmanité astronomické jevy i noční scenérie z různých koutů světa, zejména z míst s minimem světelného znečištění. Mezi publikovanými fotografiemi jsou i záběry pořízené v Česku a na Slovensku.

Ve své přednášce představí nejen vybrané snímky a příběhy jejich vzniku, ale také to, co na nich mohou diváci pozorovat a čím zaujaly editory NASA, profesory Roberta Nemiroffa a Jerryho Bonnella. Besedu doplní také snímky noční oblohy nad broumovským klášterem. V případě příznivého počasí naváže večerní pozorování oblohy v klášterní zahradě.

Akce je určena široké veřejnosti. Strategická rada regionu Broumovsko chce jejím prostřednictvím podpořit zájem o noční krajinu jako hodnotu, kterou má smysl chránit pro obyvatele regionu i jeho návštěvníky.

Kontakt:

Strategická rada regionu Broumovsko, o.p.s.
Hana Colby: hana.colby@srrb.cz 722 952 263




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Broumov, Světelné znečištění


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »