Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Broumovsko chrání svou oblohu

Broumovsko chrání svou oblohu

Nadhlavník n anádvoří kláštera v Broumově
Autor: Petr Horálek

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovskupořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městskéknihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jehosoučástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana zAstronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa PetraHorálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovatbude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomickéfototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou PetrHorálek a členové místního astronomického klubu.

Cílem akce je přiblížit veřejnosti téma světelného znečištění a upozornit na to, že kvalita noční oblohy není jen otázkou estetiky nebo zájmu astronomů. Nevhodné venkovní osvětlení  má dopady na lidské zdraví, narušuje přirozené biorytmy, ovlivňuje živočichy i celkový charakter krajiny. Na Broumovsku, které si dodnes uchovává mimořádně cenné přírodní i krajinářské hodnoty, představuje tmavá noční obloha významnou součást místního prostředí i identity regionu.

Podpis memoranda je společným vyjádřením vůle měst, obcí a dalších partnerů chránit
přirozený charakter noční krajiny a usilovat o odpovědný přístup k venkovnímu osvětlení.
Memorandum zároveň otevírá prostor pro dlouhodobou spolupráci, sdílení dobré praxe a
osvětu v tématu, které se v příštích letech bude týkat jak veřejného prostoru, tak soukromých investic i celkového rozvoje území.

Tma v noci není jen otázkou našich romantických chvil pod oblohou. Je nezbytností pro
přírodu i pro člověka. Základní rytmus všeho živého na Zemi je totiž určen střídáním světla a
tmy, které nás synchronizuje. Tma se z našich životů ale postupně vytrácí a nahrazuje ji pobyt v pološeru,“ říká Pavel Suchan. „Má to své nežádoucí důsledky. Ale také řešení, ve kterých nikdo neprohrává. Současné technologie umožňují naši večerní aktivitu a zároveň ohleduplnost k nočnímu životnímu prostředí. Kdo tohle pochopí, bude mít do budoucna
výhodu,” dodává.

Ochrana temné oblohy na Broumovsku Autor: Petr Horálek
Ochrana temné oblohy na Broumovsku
Autor: Petr Horálek
Veřejný program v broumovské knihovně nabídne možnost seznámit se s problematikou světelného znečištění z odborného i praktického pohledu. Pavel Suchan představí souvislosti mezi nočním osvětlením, životním prostředím a ochranou tmavé oblohy. Petr Horálek pak návštěvníkům přiblíží noční oblohu prostřednictvím své autorské tvorby i zkušeností z různých míst světa.

Petr Horálek je český delegát Mezinárodní asociace pro tmavé nebe a patří k nejvýraznějším českým astrofotografům současnosti. Do prestižního výběru Astronomický snímek dne NASA se od jeho vzniku v roce 1995 dostalo jen několik Čechů a Slováků, více než padesátkrát však uspěla jen hrstka fotografů z celého světa. V České republice tohoto mimořádného milníku dosáhl zatím jako jediný právě Petr Horálek. Jeho oceněné snímky zachycují rozmanité astronomické jevy i noční scenérie z různých koutů světa, zejména z míst s minimem světelného znečištění. Mezi publikovanými fotografiemi jsou i záběry pořízené v Česku a na Slovensku.

Ve své přednášce představí nejen vybrané snímky a příběhy jejich vzniku, ale také to, co na nich mohou diváci pozorovat a čím zaujaly editory NASA, profesory Roberta Nemiroffa a Jerryho Bonnella. Besedu doplní také snímky noční oblohy nad broumovským klášterem. V případě příznivého počasí naváže večerní pozorování oblohy v klášterní zahradě.

Akce je určena široké veřejnosti. Strategická rada regionu Broumovsko chce jejím prostřednictvím podpořit zájem o noční krajinu jako hodnotu, kterou má smysl chránit pro obyvatele regionu i jeho návštěvníky.

Kontakt:

Strategická rada regionu Broumovsko, o.p.s.
Hana Colby: hana.colby@srrb.cz 722 952 263




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Broumov, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »