Úvodní  >  Autoři  >  Simona Beerová

Autor: Simona Beerová

O autorovi

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.



04.09.2026 Objev nového meteorického roje

(přečteno 1 630x)

21.08.2026 Částečné zatmění Měsíce 28. 8. 2026

(přečteno 39 649x)

27.07.2026 Ve středu 12. srpna 2026 nastane výrazné zatmění Slunce. Následovat bude meteorický roj Perseid

(přečteno 37 464x)

13.07.2026 Startuje soutěž „Vesmír a život“

(přečteno 1 315x)

20.05.2026 Astronom Jiří Grygar vstoupí do Rekordmanské síně slávy, ocenění převezme v Senátu

(přečteno 4 145x)

01.04.2026 Cena Jindřicha Zemana a Cena Jindřicha Zemana junior 2025 má své nositele

(přečteno 2 429x)

11.03.2026 Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

(přečteno 6 878x)

06.03.2026 Den hvězdáren a planetárií v roce 2026

(přečteno 3 897x)

29.01.2026 Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne

(přečteno 3 532x)

26.01.2026 Učitelka Christa McAuliffeová a šest jejích kolegů zahynulo před 40 lety při havárii amerického raketoplánu Challenger

(přečteno 3 991x)

22.01.2026 Cenu Františka Nušla za rok 2025 obdrží prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.

(přečteno 2 934x)

16.12.2025 Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2025

(přečteno 3 308x)

08.12.2025 Meteorický roj Geminid vrcholí za příznivých podmínek. O víkendové noci zazáří až 1000 meteorů

(přečteno 4 702x)

10.10.2025 Cena Littera Astronomica za rok 2025 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 11. října 2025

(přečteno 4 348x)

03.10.2025 Tradiční Ostravský astronomický víkend letos s podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“

(přečteno 4 128x)

23.09.2025 Noc vědců 2025 na hvězdárnách a v planetáriích

(přečteno 2 333x)

27.08.2025 Úplné zatmění Měsíce 7. září 2025

(přečteno 135 915x)

04.08.2025 Perseidy 2025: Slzy svatého Vavřince opět rozzáří letní noční oblohu, pozorování v maximu ale utlumí Měsíc

(přečteno 39 266x)

31.07.2025 Slavnostní otevření Expo Borotín

(přečteno 4 566x)

07.05.2025 Sonda z dob studené války se vrací na Zemi

(přečteno 8 050x)

29.04.2025 Jiří Grygar obdržel certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů

(přečteno 6 993x)

27.04.2025 V Praze skončil 22. sjezd České astronomické společnosti

(přečteno 4 200x)



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »