Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Jiří Grygar obdržel certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů

Jiří Grygar obdržel certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů

Jiří Grygar s certifikátem o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0

Astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. vstoupil na 22. sjezdu České astronomické společnosti mezi rekordmany. Jeho Žeň objevů v astronomii, kterou sepisuje nepřetržitě už od roku 1966, což je světový unikát, byla zapsána Agenturou Dobrý den do České databáze rekordů. V březnu letošního roku bylo toto rozsáhlé dílo také zveřejněno na webu www.zen-objevu.cz. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 321 z 29. 4. 2025

Když se něco dělá dlouho a dobře, začneme to brát automaticky a mohlo by se zdát, že si toho přestáváme vážit”, konstatoval na sjezdu zakladatel agentury Josef Vaněk a dodal, že to rozhodně neplatí v práci popularizátora astronomie a čestného předsedy České astronomické společnosti dr. Jiřího Grygara. Ten reagoval slovy: „Já to budu dělat dál!“ Ze sálu za to sklidil vydatný potlesk. A tak se můžeme těšit na další rozsáhlou práci v podání předního českého astrofyzika. 

Jiří Grygar přebírá certifikát o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0
Jiří Grygar přebírá certifikát o rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Pavel Hrdlička, licence CC-BY-SA 4.0

Na web www.zen-objevu.cz zbývá doplnit ještě posledních dvacet let. Usilovně pracujeme na tom, abychom do roka a do dne mohli zveřejnit i zbytek této rozsáhlé práce," doplnil úsilí o zkompletování díla člen Výkonného výboru České astronomické společnosti Vladislav Slezák. Cílem České astronomické společnosti je do kulatých devadesátých narozenin Jiřího Grygara mít na jednom místě soubor objevů kompletní. „Nyní probíhají korektury, indexace textu atd. Abychom ale mohli práci dokončit, pořád hledáme finanční prostředky,“ uzavírá místopředseda ČAS Pavel Suchan.

Tento mimořádný národní projekt digitálního zpřístupnění unikátních ročních přehledů pokroků v astronomii, astrofyzice, fyzice, přístrojové technice i společnosti vyvrcholil po mnoha letech zpřístupněním první části ročníků Žní objevů 1966–2005. Zde je QR kód na jeho podporu.

QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA Autor: ČAS
QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA
Autor: ČAS

O Jiřím Grygarovi

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar si prohlíží na 22. sjezdu České astronomické společnosti certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů Autor: Petr Sobotka
Jiří Grygar si prohlíží na 22. sjezdu České astronomické společnosti certifikát o svém rekordním přednáškovém cyklu Žeň objevů
Autor: Petr Sobotka

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Žeň objevů, Jiří Grygar


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »