Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 4. listopadu 2026 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Obloha

Měsíc je v neděli 1. listopadu ve 21:28 SEČ v poslední čtvrti a ubývá k novu (který nastane 9. listopadu). V pondělí ráno (2. 11.) bude Měsíc, Mars, Jupiter a Regulus ze Lva tvořit téměř přímku. O den později 3. 11.  a v úterý 3. listopadu se přímka změní, když Měsíc bude nejblíže Regulovi. V sobotu 7. listopadu ráno nastane krásná konjunkce srpku Měsíce s nízko nad jihovýchodem ležící jasnou Venuší a o poznání slabší hvězdou Spica ze souhvězdí Panny.

Simulace ranní oblohy 7. 11. s pomocí fotografie. K Venuši a hvězdě Spica se přiblíží srpek Měsíce. Autor: Martin Gembec
Simulace ranní oblohy 7. 11. s pomocí fotografie. K Venuši a hvězdě Spica se přiblíží srpek Měsíce.
Autor: Martin Gembec
 

Merkur (3–6 mag) je nepozorovatelný a 4. 11. prochází dolní konjunkcí se Sluncem. Vynoří se však brzy na ranní obloze.
Venuše (–4,4 mag) je ráno nízko nad jihovýchodem. Její srpek je krásně tenký a velký. Celý týden se pohybuje poblíž hvězdy Spica a v sobotu kolem nich projde i krásně tenký srpek Měsíce.
Mars (0,8 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem, vstoupil do Lva a blíží se úhlově k Jupiteru.
Jupiter (–2 mag) je ráno také vysoko nad jihovýchodem.
Saturn (0,4 mag) je vidět nejlépe večer a kolem 22. hodiny je poměrně vysoko nad jižním obzorem.
Uran (5,6 mag) je slabý, ale při jeho aktuální jasnosti viditelný na dobré obloze i pouhým okem jako velmi slabá hvězdička. K ověření pozice použijte triedr a mapku na czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je v Rybách, asi 7° od Saturnu, a je vidět v první polovině noci. K nalezení je jedině pomocí dalekohledu. Mapa polohy na czsky.cz.

Aktivita Slunce je nízká. Důvodem je, že nově natočené aktivní oblasti se skvrnami, které produkovaly erupce, než zmizely, se nyní zdají mít málo komplikovaná magnetická pole. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Tento týden se vyplatí zpozornět kolem 5. listopadu, kdy vrcholí meteorický roj Jižní Tauridy. Jejich maximum je slabé, jen několik meteorů za hodinu, ale Měsíc je v ubývající fázi tenčího srpku a pozorování téměř neruší. Malá zrnka prachu komety 2P/Encke (perioda jen 3,3 roku) občas doplní větší úlomek a my pak můžeme spatřit velmi jasný meteor, bolid. Tzv. Jižní Tauridy jsou tvořeny materiálem komety Encke, zatímco severní větev je přisuzována planetce 2004 TG10, která je však pravděpodobně také větším úlomkem této komety.

Kosmonautika a sondy

Na Mezinárodní kosmické stanici provedli 29. října Anil Menon a Joshua Kutryk výstup do volného kosmu a úspěšně instalovali na nosník stanice další rozvinovací solární panel iROSA. Druhý panel by měli instalovat při výstupu 5. 11.

V uplynulém týdnu vynesla 27. října z kalifornského Vandenbergu raketa Falcon 9 27 Starlinků a 31. října dalších 27 družic Starlink. První stupně obou raket přistály úspěšně na mořských plošinách. Indové vypustili 30. října úspěšně ze Šríharikoty raketu GSLV Mk.2 s navigační družicí NVS-03.

Také následující týden bude bohatý na starty, pokud vše půjde podle plánu. V pondělí 2. listopadu má z novozélandského kosmodromu Mahia odstartovat raketa Electron s horním stupněm Curie a radarovou družicí QPS-SAR-20. V úterý 3. listopadu se z Jiuquanu chystá start čínské rakety Lijian-2 (Kinetica-2) s několika družicemi Qianfan Jigui. Téhož dne má z Vandenbergu startovat Falcon 9 s nákladem USSF-432 a první stupeň má přistát na moři. Ve středu 4. listopadu má z Jiuquanu odstartovat raketa Ceres-2 se zatím neoznámeným nákladem. Ve čtvrtek 5. listopadu má z Wenchangu odstartovat raketa CZ-12 s devíti družicemi Xingwang Digui 29. V pátek 6. listopadu má z Vandenbergu odstartovat další Falcon 9 s družicemi Starlink a opět se očekává dosednutí prvního stupně na mořské plovoucí plošině.

Výročí

4. listopadu 1981 (45 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Provádělo fotografický průzkum okolí a odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky na povrchu Venuše.

5. listopadu 1906 (120 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou „špinavé sněhové koule“, tedy pevná tělesa ze směsi prachu a ledů. Je také objevitelem několika komet. Jeho Whippleův štít chrání družice a stanice před částicemi v kosmickém prostoru.

6. listopadu 1966 (60 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst vhodných pro přistání Apollo. Později posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Na povrch Měsíce dopadla 11. října 1967.

7. listopadu 1996 (30 let) startovala k Marsu úspěšná sonda Mars Global Surveyor. Na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 12. 9. 1997 a 2. listopadu 2006 s námi přestala komunikovat.

8. listopadu 1656 (370 let) se narodil Edmond Halley. Veřejnosti je nejvíce znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa vracející se ke Slunci zhruba jednou za 76 let. Byl přítelem Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.

Výhled na příští týden

Měsíc bude 9. listopadu v novu.
Venuše a Merkur nízko na ranní obloze.
Mars a Jupiter se na ranní obloze dostávají do vzájemné konjunkce.
Výročí: Robert T. A. Innes
Výročí: Gemini 12
Výročí: Seth Barnes Nicholson
Výročí: František Kadavý
Výročí: STS-2, Columbia
Výročí: Mariner 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars Global Surveyor, Halley, Fred Whipple, Veněra 14, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »