44. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 26. října v 5:12 SEČ. V noci na středu 28. října projde Plejádami a zakryje několik jejich hvězd (před 1:50 SEČ přijde na řadu 4,3 mag Taygeta, vzápětí 5,4 mag Celaeno, před 2:10 SEČ 5,6 mag Asterope, ve 2:18 hvězda 18 Tau jasná 5,6 mag, krátce před 2:20 také jasnější 3,9 mag Maia; mezitím zhruba ve 2:15 vyleze Celaeno, kolem 2:46 hvězda 18 Tau, kolem 2:52 Maia a Taygeta a ve 3:20 Asterope). Na konci týdne, v neděli 1. listopadu ve 21:28 SEČ bude Měsíc v poslední čtvrti.

Merkur (1 až 2 mag) slábne, úhlově se blíží Slunci a přestane být pozorovatelný i na denní obloze.
Venuše (–4,2 mag) jeví fázi velmi tenkého a poměrně velkého srpku. Zatím je viditelná na denní obloze, pokud si Slunce schováme vlevo za překážku a postupně se začne od víkendu jevit jako Jitřenka extrémně nízko ráno nad jihovýchodem. Pro případ špatného počasí zůstává několik dní také v korónografu SOHO.
Mars (0,9 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem v Raku a s Jupiterem a hvězdou Regulus ze Lva tvoří téměř dokonalou přímku, přičemž i rozestupy objektů se čím dál víc blíží hodnotě šesti stupňů. 
Jupiter (–2 mag) je po Měsíci nejjasnější těleso ranní oblohy (Venuše mu zatím nemůže konkurovat).

Saturn (0,4 mag) je vidět pěkně už večer a nejvýše nad jižním obzorem je už kolem 22 SEČ.
Uran (5,6 mag) je mezi Plejádami a Hyádami. V okolí jsou dvě jasnější hvězdy 4,6 a 4,9 mag, takže je možné jej podle nich zkoušet hledat i pouhým okem. Zpočátku naše snahy bude rušit Měsíc a pro kontrolu je třeba využít dalekohled. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je v Rybách, asi 7° východně od Saturnu, a je vidět v první polovině noci. K nalezení je jedině pomocí dalekohledu. Mapa polohy z czsky.cz.

Aktivita Slunce je nízká. Poslední viditelné aktivní oblasti se skvrnami pomalu zapadají, ale něco se děje za východním okrajem, takže aktivita se může na přivrácené polokouli brzy zvýšit. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

V pondělí 19. října ve 21:41 SELČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima na raketě H3 japonská sonda MMX (Martian Moons eXploration). Raketa ji asi 1 hodinu a 11 minut po startu vynesla na plánovanou dráhu a podle vedoucího mise Jasuhira Kawakacua je sonda stabilní. Po zhruba roce letu má zkoumat měsíce Phobos a Deimos a z Phobosu odebrat vzorky, které se mají k Zemi vrátit v roce 2031.

Veterán mezi nosiči SpaceX, Falcon 9 výrobního čísla B1063 se během snahy o 37. start setkal jak s přerušením odpočtu těsně před startem, tak s odklady kvůli počasí, ale nakonec byl jeho let a návrat prvního stupně 24. října úspěšný a na místní poměry i dost fotogenický, protože nebyla mlha.

Na ISS se 29. 10. chystá výstup do volného kosmu. Astronauté Anil Menon (USA) a Joshua Kutryk (Kanada) mají při 100. EVA jako hlavní úkol instalaci dalších nových fotovoltaických panelů iROSA.

Výročí

26. října 1941 (85 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti a čestný předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu RNDr. Vladimír Znojil. Život zasvětil pozorování meteorů a prosazoval metodu pozorování teleskopických meteorů se zakreslováním stop. Věnoval se také pozorování komet a hodně energie věnoval i samotné Společnosti pro meziplantární hmotu. V roce 2000 mu byla věnována planetka č. 15390.

27. října 1961 (65 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I. Byl to úspěšný start, úvodní v programu Apollo a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.

28. října 1971 (55 let) vypustila Velká Británie z australského kosmodromu Woomera raketu Black Arrow s družicí Prospero. Nešlo o první družici Spojeného království, tou byla Ariel 1 vypuštěná pomocí americké rakety v roce 1962, ale šlo o první družici vypuštěnou vlastní raketou. Británie se tak stala šestým národem, který dokázal vypustit vlastní raketou družici. Prospero, známý také jako X3, sloužil ke studiu vlivu kosmického prostředí na komunikační družici.

30. října 1981 (45 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části a po 127 minutách se odmlčela.
31. října 1936 (90 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).

Výhled na příští týden

Měsíc ráno v přímce a konjunkci s Marsem a Jupiterem.
Venuše nízko na ranní obloze.
Jižní Tauridy (slabé maximum 4.–5. listopadu s možnými bolidy).
Výročí: Veněra 14
Výročí: Fred Whipple
Výročí: Lunar Orbiter 2
Výročí: Mars Global Surveyor
Výročí: Edmond Halley

Doporučené odkazy

 

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).