41. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 10. října v 17:50 SELČ. Do té doby je vidět jako zužující se srpek na ranní obloze, kde v pondělí 5. října projde kolem Marsu a v úterý 6. října kolem Jupiteru. Zákryt Jupiteru je viditelný jen z východu Severní Ameriky, Karibiku a západní Afriky, z Evropy půjde jen o těsnou konjunkci.

Planety
Merkur (kolem 0 mag) je večer stále velmi nízko nad západním obzorem. Největší východní elongace nastane 12. října. Ideální je vyhledat jej ve dne, nedaleko je také Venuše, což může hledání výrazně usnadnit.
Venuše (–4,6 mag) je večer těsně před západem Slunce prakticky u obzoru, takže lepší je to na denní obloze, kde ukáže již poměrně velký srpek.
Mars (1,1 mag) je ráno vysoko nad východem v Raku. O víkendu 11. a 12. října prochází hvězdokupou Jesličky (M 44).
Jupiter (–1,9 mag) je ráno vysoko nad východním obzorem ve Lvu, nejjasnější těleso ranní oblohy.
Saturn (0,3 mag) je po opozici ze 4. října vidět celou noc, nejvýš nad jižním obzorem je kolem půlnoci. Prstence jsou ještě dost sevřené a nedaleko uvidíme i malým dalekohledem měsíc Titan.
Uran (5,6 mag) je slabý, ale viditelný i na velmi tmavé obloze pouhým okem jako slabá hvězdička v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je v Rybách a je vidět prakticky celou noc. K nalezení je jedině pomocí dalekohledu. Mapa polohy z czsky.cz.

 

Aktivita Slunce je nízká. Faktem je, že úplně beze skvrn povrch naší nejbližší hvězdy není, ale žádné vizuální hody to tedy nejsou. Pochopitelně ani nemohou nastat silné erupce, a tak nezbývá, než čekat, kdy se to zase změní. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Komety jsou dost slabé. 10P/Tempel 2 je tak nízko nad obzorem, že fotograficky uvidíme jen prachové okolí jádra. Nejlépe vypadá objekt s provizorním označením C46K1R1 procházející rychle z Herkula do Hadonoše. Tato kometa je poměrně blízko Zemi a jasnost je kolem 12 mag. Na czsky.cz je k vyhledání mapka.

Meteorický roj Drakonidy, jehož maximum připadá na noc z 8. na 9. října uvádíme spíše proto, že Měsíc je před novem a radiant je vysoko už večer. Meteory jsou pomalé a frekvence je nízká (ZHR kolem 5 = v ideálních podmínkách by pozorovatel vidící celou oblohu mohl za hodinu spatřit asi tři až pět meteorů).

Kosmonautika a sondy

V pondělí 28. září odstartovala ze Starbase raketa Starship na svůj první orbitální let (v rámci 14. testovací mise). Loď Starship S41 dosáhla oběžné dráhy a vypustila 26 družic Starlink V3, tři z nich s kamerami pro snímání lodi. Nosič Super Heavy splnil svou úlohu dobře, i když během výstupu se vypnul jeden z 33 motorů Raptor a poté měkce dosedl do Mexického zálivu. Také Starship přišla o jeden vakuový Raptor, ale zbylých pět motorů pracovalo dobře, a proto let pokračoval až na oběžnou dráhu. Po necelých dvou obězích provedla Starship brzdicí manévr a zhruba 3 h 9 min po startu dosedla měkce do vln Tichého oceánu. Po převrácení došlo k explozi, zřejmě díky bezpečnostnímu systému FTS (Flight Termination System) pro bezpečné zničení rakety v případě nehody. Mezitím již probíhá příprava na 15. testovací let a podle NASASpaceflight by oba stupně mohly být připravené ke startu koncem října.

Noc z 1. na 2. 10. byla pestrá na další starty, protože k ISS se vydal také Crew Dragon s misí Crew-13. Poprvé došlo k připojení po kratší přeletové fázi už po zhruba 7 h 50 min. Dlouhodobou posádku stanice doplnila čtveřice Jessica Watkins a Luke Delaney z NASA, Joshua Kutryk z CSA (Kanada) a Sergej Teterjatnikov z Ruska. Mezitím se chystá k návratu mise Crew-12 a mohli by přistát už v pondělí 5. 10.

Nad ránem 2. října pak Falcon Heavy vynesl utajovanou družici NROL-97. Noční starty doplnil 1. 10. také Falcon 9 s misí Transporter-18 z Kalifornie, který vynesl 86 družic najednou.

Ze startů v nadcházejícím týdnu můžeme zmínit pátý let jihokorejské rakety Nuri, která má ve středu 7. října vynést pět družic NEONSAT a deset CubeSatů.

Výročí

6. října 1931 (95 let) se narodil ruský astronom Nikolaj Stěpanovič Černych, objevitel malých těles Sluneční soustavy, mj. komet 74P/Smirnova-Černych, 101P/Černych a planetky (2867) Šteins (kterou vyfotografovala sonda Rosetta cestou ke kometě 67P).

7. října 1906 (120 let) se narodil druhý administrátor NASA James E. Webb. V čele NASA vedl v letech 1961 až 1968 programy Mercury a Gemini na cestě k Apollu a přistání na Měsíci. V roce 2002 po něm byl pojmenován Next Generation Space Telescope jako James Webb Space Telescope (JWST).

10. října 1846 (180 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.

10. října 1966 (60 let) se narodil čínský kosmonaut Čaj Č’-kang, který při třetím čínském letu do kosmu, misi Šen-čou 7 v září 2008, jako první Číňan vystoupil do volného kosmického prostoru. Zajímavostí je, že Čaj Č’-kang měl na sobě čínský skafandr Fejtian, zatímco kolega Liou Po-ming mu pomáhal v ruském skafandru Orlan.

Výhled na příští týden

Merkur 12. října v největší východní elongaci.
Mars končí návštěvu hvězdokupy Jesličky.
Výročí: František Krejčí
Výročí: Sojuz 23

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).