Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Starship poprvé vyrazila na oběžnou dráhu

Starship poprvé vyrazila na oběžnou dráhu

Pohled na 33 raketových motorů Raptor 3. generace na Super Heavy B21 při startu na 14. letový test.
Autor: X/SpaceX

V pondělí 28. září kolos tvořený boosterem Super Heavy B21 a kosmickou lodí Starship S41 odstartoval ke svému 14. letovému testu. Po třinácti suborbitálních letových testech se tak největší a z hlediska tahu nejsilnější raketa konečně vydala na oběžnou dráhu a úspěšně vynesla užitečný náklad.

Samotný start se uskutečnil v odpoledních hodinách, konkrétně ve 14:48 SELČ. Letělo se z rampy OLP-2 na testovací základně Starbase v jižním Texasu. Po několika minutách úspěšně proběhla separace obou stupňů metodou tzv. hot-stagingu. To znamená, že raketové motory na Starship se zažehly ještě před úplným vypnutím těch na Super Heavy. Hot-staging je energeticky výhodný a využívají ho například i rakety Sojuz nebo Proton.

Start Super Heavy B21 a Starship S41 na 14. letový test a zároveň první let Starship na oběžnou dráhu. Autor: X/SpaceX
Start Super Heavy B21 a Starship S41 na 14. letový test a zároveň první let Starship na oběžnou dráhu.
Autor: X/SpaceX

Zatímco loď S41 pokračovala dál podle plánu, Super Heavy se otočila a provedla zpětný zážeh. Booster po přistávacím zážehu dosedl do vln Mexického zálivu a po chvíli byl plánovaně zničen systémem ukončení letu (FTS). Jediným problémem na prvním stupni byly výpadky některých z celkových 33 motorů Raptor V3 během letu. Ty však nezabránily splnění cílů letu prvního stupně.

Po oddělení na Starship pracovalo všech šest motorů, poté však jeden vakuový Raptor vypověděl službu. Starship zůstala na bezpečné suborbitální trajektorii, zatímco SpaceX vyhodnocovala stav jejích systémů před plánovaným orbitálním zážehem. SpaceX zpočátku v přenosu oznámila, že zážeh pro vstup na oběžnou dráhu neprovede. Řídicí středisko mise situaci dál analyzovalo a nakonec vstup na oběžnou dráhu odsouhlasilo.

Pohled na Starship S41 na oběžné dráze z kamery na jedné z vypuštěných družic Starlink 3. generace. (zakřivení Starship je způsobeno ohniskovou vzdáleností objektivu v kameře) Autor: SpaceX
Pohled na Starship S41 na oběžné dráze z kamery na jedné z vypuštěných družic Starlink 3. generace. (zakřivení Starship je způsobeno ohniskovou vzdáleností objektivu v kameře)
Autor: SpaceX

Starship provedla zážeh, který ji umístil na nízkou oběžnou dráhu ve výšce okolo 270 km nad zemským povrchem. Poté byl ze Starship úspěšně vypuštěn náklad mise, kterým bylo 26 komunikačních družic Starlink 3. generace. SpaceX později informovala, že se všemi vypuštěnými družicemi navázala kontakt.

Záběry z kamery na Starship S41 pořízené během sestupu. Autor: SpaceX
Záběry z kamery na Starship S41 pořízené během sestupu.
Autor: SpaceX

S41 měla na oběžné dráze podle původního plánu strávit přibližně deset hodin (šest oběhů Země) a přistát u pobřeží Chile. SpaceX se ale rozhodla přistát o několik hodin dříve v záložní oblasti severně od Havajských ostrovů. Místo plánovaných téměř deseti hodin tak celá mise trvala přibližně tři hodiny.

Pohled na dosednutí Starship S41 z kamery umístěné na člunu, který SpaceX vyslala k místu přistání. Autor: SpaceX
Pohled na dosednutí Starship S41 z kamery umístěné na člunu, který SpaceX vyslala k místu přistání.
Autor: SpaceX

Loď provedla deorbitační zážeh a poté začala pomalu vstupovat do zemské atmosféry. Během sestupu se Starship S41 otočila do vertikální polohy, provedla přistávací zážeh a úspěšně dosedla do vln Tichého oceánu. Po dosednutí se loď převrátila na bok, načež zbytky pohonných látek vzplanuly a Starship explodovala. S její záchranou se však při této misi nepočítalo.

Přestože let byl téměř dokonalý a byla splněno hodně důležitých úkolů mise, dá se předpokládat, že další testovací let spíše půjde ve stopách tohoto historického prvního letu na orbitu, ale zřejmě nejsme daleko od doby, kdy Starship přistane do obřích ramen Mechazilla na startovní věži. Plná znovupoužitelnost by byla u tak obří rakety krokem k opravdové revoluci v kosmonautice, jakou už jednou přinesly znovupoužitelné první stupně raket Falcon 9.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ship 41 Makes it to Orbit, Booster 21 Nearly Perfect
[2] Starlink Group 31-1
[3] Starship returns to Earth; rocket splashes down north of Hawaii after three-hour flight



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.

V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.

Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.

Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.

Štítky: Starship, Starlink, SpaceX, Super Heavy Starship, IFT-14


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »