Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Martin Gembec Kosmonautika

60. výročí letu Gagarina - připomínkové akce

Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. K významenému výročí startu prvního člověka do kosmu připravily různé instituce připomínkové akce. Čekají nás zajímavé online přenosy přímo v den výročí i další s kosmonautikou související aktivity v dalších dnech. Užijte si přenosy z Brna, Prahy, Tábora nebo Liberce.

Milan Halousek Kosmonautika

Sedm minut hrůzy u Marsu!

Po sondách Al Amal (Spojené arabské emiráty) a Tianwen-1 (Čína), které se na oběžné dráze kolem Rudé planety usadily minulý týden, se chystá u Marsu ve čtvrtek 18. února 2021 další velká podívaná. Tou bude přílet a přistání velkého amerického průzkumného robota Perseverance. Americký stroj nebude parkovat na oběžné dráze Marsu, ale přímo z přeletové trajektorie provede mimořádně složitý přistávací manévr. Ten bude trvat sedm minut a pro náročnost je často nazýván „Sedm minut hrůzy“!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 272 z 16. 2. 2021

Milan Halousek Kosmonautika

Velké finále vesmírného závodu k Marsu!

Na vesmírné dálnici mezi planetami Země a Mars je v těchto chvílích neobvykle živo. Startovací okno, které se k Rudé planetě otevřelo v létě loňského roku, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí. Spojené arabské emiráty vyslaly sondu Hope, Čína Tianwen-1 a USA Perseverance.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 271 z 8. 2. 2021

František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda SOHO již 25 roků sleduje Slunce

Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) oslavila již 25 let nepřetržitého výzkumu Slunce. Dvě a půl dekády vědeckých pozorování je důležitým milníkem pro jakoukoliv kosmickou misi. Avšak když jubilující sonda, která byla zkonstruována pouze na dvouletou životnost a stále ještě operuje v oblasti mimo ochranu zemským magnetickým polem, je to nefalšovaný triumf v historii kosmického výzkumu.

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Sonda TARANIS zamíří prozkoumat skrytou tvář bouří z oběžné dráhy

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice TARANIS. Start je naplánován na noc ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě sondy jsou i dva české přístroje a stovka vzkazů pro skřítky.

/Tisková zpráva Akademie věd/

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Program Czech Space Week 6. až 14. 11.

Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 6.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti.

Michal Václavík Kosmonautika

20 let nonstop obydlená ISS

Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.

Martin Gembec Kosmonautika

OSIRIS-REx uloží nabraný vzorek dříve

NASA rozhodla, že vzorek materiálu z povrchu planetky Bennu, který byl odebrán 20. října, bude uložen dříve než se plánovalo, protože odběrná nádoba není zcela uzavřena a na snímcích bylo vidět, že kamínky odletují z nádoby pryč. Původně bylo v plánu udělat dynamický test, který by pomohl odhadnout množství odebrané horniny. Nyní je v plánu raději vzorky uložit co nejdříve do návratové schránky, než o ně přijít. Má to být provedeno v úterý 27. 10. 2020

František Martinek Kosmonautika

Dragonfly bude zkoumat Saturnův měsíc Titan

NASA vybrala k realizaci misi s názvem Dragonfly (Vážka), jejímž úkolem bude detailní průzkum Saturnova měsíce Titan. Jedná se o tzv. kvadrokoptéru, která bude přelétávat z místa na místo a studovat různá místa jak na povrchu pomocí řady vědeckých přístrojů, tak i pod povrchem pomocí radaru, ale i hustou atmosféru.

František Martinek Kosmonautika

První čínský znovupoužitelný raketoplán přistál po 2 dnech

Čínská tisková agentura Xinhua oznámila 6. 9. 2020, že vícenásobně použitelný experimentální kosmický letoun se po dvoudenním letu po oběžné dráze úspěšně vrátil na Zemi a přistál na určeném místě v Číně. Agentura uvedla, že experiment byl zcela úspěšný a Čína tak dosáhla průlomu v použití technologie vícenásobného použití kosmických prostředků. Státní média nezveřejnila doposud žádné fotografie raketoplánu, jeho velikost a tvar nejsou známy. Raketoplán je předběžně označován jako Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi (CSSHQ), tj. vícenásobně použitelná kosmická loď.

Martin Gembec Kosmonautika

Raketa Vega s brněnským dispenserem úspěšně splnila svou misi

V noci z 2. na 3. září 2020 úspěšně odstartovala raketa Vega z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Do historie se tato událost zapíše díky tomu, že na palubě rakety byl i nosič brněnské firmy S.A.B. Aerospace, který vynesl do vesmíru najednou 53 družic. Ty byly do svých plánovaných poloh rozmístěny za 1 hodinu 45 minut po startu. Start byl díky nepříznivému počasí opakovaně odsouván. Raketa se tím zároveň vrátila do služby po předchozím neúspěšném startu.

František Martinek Kosmonautika

Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.

Martin Gembec Kosmonautika

Marsovské vozítko Perseverance startuje

Po mnoho let jsme o něm slýchali jako o misi Mars Rover 2020 a naštěstí se podařilo dvacítku v názvu podržet a dočkali jsme se startu. Vozítko bylo mezitím pojmenováno Perseverance („Vytrvalost“). Ačkoli jde už o třetí start k Rudé planetě po arabské misi al-Amal („Naděje“) a čínské Tianwen-1 („Nebeské otázky“), jedná se jistě o nejočekávanější start letošního roku. Rover má totiž podobné parametry, jako Curiosity, která studuje povrch Marsu od roku 2012 a tak velký robot má potenciál nám přinést mnoho zajímavých poznatků. A v případě Perseverance o tom není pochyb. Má se pokusit najít stopy případného dávného života a nasbírat vzorky, které by měly být následně dopraveny na Zemi.

František Martinek Kosmonautika

Co byste měli vědět o helikoptéře NASA Ingenuity určené pro Mars

První helikoptéra, která se pokusí létat na jiné planetě než Země, je zázrakem techniky. Když v pozdním létě odstartuje rover NASA s názvem Mars 2020 Perseverance z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě, průkopnický experiment se poveze s ním: jedná se o důmyslné zařízení Mars Helicopter s názvem Ingenuity (důvtip či vynalézavost). Ingenuity má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu, má však obrovské ambice.

František Martinek Kosmonautika

První čínská sonda Tianwen-1 zamířila k rudé planetě

První čínská sonda Tianwen-1 k Marsu, kterou vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration), se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Start sondy se uskutečnil 23. července 2020, k navedení na oběžnou dráhu by mělo dojít v únoru roku 2021.

František Martinek Kosmonautika

Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu

Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.

František Martinek Kosmonautika

Čína zahájí budování vlastní kosmické stanice v roce 2021

Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Brněnská vesmírná revoluce na oběžné dráze

Již brzy odstartuje v případě dobrého počasí z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega. Pro nás jde o speciální start, protože na špici bude poprvé nosič družic (tzv. dispenser) brněnské firmy S.A.B. Aerospace, který vynese do vesmíru najednou 53 družic při jediném startu. Tímto počinem se přiblíží doprava nákladu do vesmíru více subjektům nejen díky nižší ceně, ale hlavně díky kompletnímu servisu a času, za který se družice dostane na palubu rakety a poté na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Komentovaný přímý přenos startu rakety bude možné sledovat na mall.tv.

Aktualizace: Start byl přesunut z důvodu nepřízně počasí nejprve z pátku na neděli a v sobotu byl opět posunut z důvodu silného větru ve větších výškách. Na nový termín startu čekáme.

Martin Gembec Kosmonautika

30 let od vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu

24. dubna 1990 odstartoval na svou misi STS-31 raketoplán Discovery s velmi vzácným nákladem, vesmírným dalekohledem HST. Již v 70. letech 20. století začaly společně evropská ESA a americká NASA plánovat vypuštění dalekohledu na oběžnou dráhu kolem Země. Dalekohled byl nakonec vypuštěn až na sklonku století a v důsledku nepřesně vybroušeného zrcadla byly zpočátku jeho obrázky neostré. Po opravě v roce 1993 však pracuje naplno a naprosto předčil očekávání do něj vložená. Jedná se o vědecky nesmírně cenný přístroj, ale jeho přínos je i kulturní, protože krása jeho snímků jej zapsala hluboko do mysli běžné veřejnosti.



14. vesmírný týden 2021

14. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně jasná nova v souhvězdí Kassiopeia. Perseverance má vysadit vrtulníček Ingenuity, který provede testy přežití v mrazivé marsovské noci a o týden později snad i poletí. Starship SN11 úspěšně letěla, ale před přistáním selhala a došlo k její destrukci. Na ISS se má 9. dubna vydat další tříčlenná posádka v Sojuzu MS-18. Před 30 lety byla vypuštěna velká gama observatoř Compton, před 20 lety startovala umělá družice Mars Odyssey a před 15 lety byla na dráhu kolem Venuše navedena Venus Express.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kométa C/2020 R4 Atlas

kométa C/2020 R4 Atlas

Další informace »