Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Jiří Dušek Kosmonautika

Vzhůru na palubu brněnské družice!

Máš zajímavý nápad na aparát, který má smysl vystřelit do vesmíru? Bezva, ale jenom ten stačit nebude. Musíš také pořádně máknout. Když to ale nevzdáš a uspěješ, zařadíš se do výjimečného klubu kosmických konstruktérů a badatelů.

Martin Gembec Kosmonautika

První let Starlineru s posádkou a první přistání rakety SuperHeavy i lodi Starship

23. týden roku 2024 přinesl dvě velmi významné události v kosmonautice, a to dokonce dva dny po sobě. Ve středu 5. června proběhl úspěšný start rakety Atlas V N22 s kosmickou lodí Starliner na misi CFT-1 s dvěma astronauty na palubě. Barry Willmore a Sunita Williams míří na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Boeing oznámil problémy s únikem hélia, ale mise může zatím pokračovat. Mezitím ve čtvrtek 6. června proběhl druhý dlouho očekávaný start. Do kosmu se vydala další Starship. Vynesla ji raketa SuperHeavy, která poté měkce dosedla na hladinu oceánu. Totéž potom v jiné části světa provedla i Starship, která měkce přistála i přes poškozené přední křidélko.

Karolína Vychodilová Kosmonautika

Mir: Stanice, která dokázala nemožné

V roce 1986 byl Sovětským svazem vypuštěn první stavební blok určený pro stanici Mir. V té době byl na oběžné dráze i Saljut 7 a očekávalo se, že ponese toto jméno. Avšak projekt se natolik rozrostl, že dostal vlastní jméno, Mir, neboli v češtině „Svět“.

Jako poděkování za toto jméno, stanice Mir vydržela neuvěřitelných 15 let, což je trojnásobek její předpokládané životnosti. Přežila i zánik jejího stvořitele, Sovětského svazu a vznik jeho nástupce, Ruska. Dokonce zvládla naplnit význam svého jména, za pomocí desítek členů posádky z různých koutů světa a mezinárodních návštěvníků.

Jan Herzig Kosmonautika

První soukromé přistání na Měsíci

V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.

Martin Gembec Kosmonautika

Tříosý gyroskop z Česka poletí na letošní evropské misi Proba-3

Revoluční mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Proba-3 ponese na své palubě také přístroj vyvinutý v Brně v centrále Honeywell. Měli jsme příležitost se osobně seznámit s vývojáři i samotným inženýrským modelem tříosého MEMS gyroskopu, jehož letový exemplář je již připraven k cestě do kosmu. Velmi přesný gyroskop je nezbytnou součástí této mise, která má ambici vyrobit ve vesmíru umělé zatmění Slunce. Proba-3 totiž bude tvořena dvěma družicemi, které musí letět ve velmi přesné konfiguraci 150 metrů od sebe.

Adam Denko Kosmonautika

ESA schválila misi LISA, podílet se na ní budou i čeští vědci!

Evropská kosmická agentura (ESA) minulý čtvrtek 25. ledna schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejímž cílem bude detekce a výzkum gravitačních vln z kosmického prostoru. Jedná se tak o vůbec první vědeckou sondu v historii, která se o to pokusí. ESA tuto misi s rozpočtem 1,75 miliardy euro nyní posunula na další úroveň. Schválením adopce se vývoj LISA dostává do fáze, během níž bude probíhat realizace samotného projektu. Start observatoře je zatím plánován na rok 2035. Do kosmu ji vynese nosná raketa Ariane 6, která má nahradit legendární Ariane 5.

Adam Denko Kosmonautika

NASA ukončila misi marsovského vrtulníku Ingenuity

Agentura NASA ukončila misi malého vrtulníku Ingenuity. Původně byl navržen pouze jako technologický demonstrátor, jehož cílem bylo během 30 dní provést pět 1,5minutových letů. Vrtulník však velmi překvapil. Po úspěšných testovacích letech se tým rozhodl misi ještě prodloužit. Z původních 5 letů se tak stalo 72, přičemž uletěl zhruba 14× delší trasu (17,229 kilometrů), než bylo prvně v plánu. Nad povrchem rudé planety strávil přes 2 hodiny čistého času a mise místo plánovaných 30 dní trvala téměř 3 roky.

Zdeněk Jánský Kosmonautika

Kosmonautika v roce 2024

Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí  nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.

Jan Herzig Kosmonautika

Druhý start Super Heavy Starship

Starship dnes udělala další ohromný krok ve svém vývoji. Po více než půl roce nadešel druhý testovací start celé monstrózní sestavy Super Heavy Starship. Oficiálně nesl označení IFT-2, neboli Integrated Flight Test 2, v českém překladu Druhý integrovaný letový test. Jeho výsledek je více než pozitivní. Druhý let rozhodně předčil očekávání většiny odborníků na kosmonautiku a otevřel největší raketě všech dob cestu ke svým nemalým cílům.

Adam Denko Kosmonautika

Vědci odhalili vzorky z planetky Bennu zachycené sondou OSIRIS-REx

Ve středu 11. října agentura NASA zveřejnila vůbec první náhled na dopravené vzorky z planetky (101955) Bennu, která je 4,5 miliardy let stará. Těleso tak můžeme považovat za časovou schránku z dob vznikající Sluneční soustavy. V minulosti podobné asteroidy narážely do Země, čímž sem zanesly různé sloučeniny, přičemž některé z nich, jako například voda a uhlík, jsou přímo kritické pro vznik našeho života. 

Jan Herzig Kosmonautika

Psyche: Cesta za tajemstvím kovové planetky

Pokud půjde všechno podle plánu, rozezní se již dnes v 16:19 Kennedyho kosmickým střediskem hluk sedmadvaceti motorů Merlin 1D+ rakety Falcon Heavy. Půjde přitom o jeden z nejočekávanějších startů celého letošního roku, na palubě totiž bude sonda Psyche, která se vydá na dlouhou cestu do hlavního pásu planetek za stejnojmenným tělesem, k planetce číslo 16 Psyche. Pojďte se s námi podívat na to, proč je sonda Psyche tak významná, co se skrývá na její palubě, proč bude zkoumat zrovna tuto planetku i jak bude vypadat její mise.

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Povedený cyklus Československý vesmír

Co všechno mají Češi a Slováci společného s vesmírem? Co nebo koho jsme kdy ke hvězdám vyslali? A jak se podílíme na celosvětovém výzkumu? Nový dokumentární cyklus mapuje cestu našich nadšenců i odborníků od úplných počátků bádání až po současnost.

Milan Halousek Kosmonautika

Končí třetí nejdelší vesmírná expedice v historii kosmonautiky

V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Mise SOVA chce být největší českou družicí v historii

Česká společnost OHB Czechspace vyvíjí družici SOVA, která bude největší českou družicí v historii. Svou hmotností by překonala dokonce i poslední velkou českou družici Magion 5. Mise SOVA má za cíl zpřesnit klimatické modely, díky kterým bude možné lépe předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, a reagovat tak snáze na změny klimatu. Společnost OHB Czechspace ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR a dalšími českými firmami vyvíjí družici pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) v rámci výzvy Ambiciózní projekty České republiky.

Redakce Astro.cz Kosmonautika

Na simulovanou Expedici Mars poletí studenti z Česka a Slovenska

Stohodinová simulace v rámci projektu Expedice Mars bude nejdelším počinem svého druhu v celé Evropě. Do pětičlenné posádky, která odstartuje na konci roku, se mohou hlásit studenti z Česka a Slovenska mezi 13 až 18 lety. Studenti si mohou zkusit projít náročným výběrem a seznámit se potom s osobnostmi kosmického výzkumu. Přihlášky se uzavírají 23. 9. 2023.

Martin Ferus Kosmonautika

Mise SLAVIA bude hledat vesmírné poklady

V čase doznívajících Perseid přijali čeští vědci z ESA zprávu potvrzující finalizaci studie proveditelnosti projektu Kosmické laboratoře pro různé pokročilé přístroje a aplikace (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications, SLAVIA). Mise dvou ryze českých mikrosatelitů typu CubeSat by mohla startovat po roce 2027 na oběžnou dráhu Země. Cílem je během následujících dvou let přinést detailní informace o složení meziplanetární hmoty v blízkosti naší planety.

Dušan Majer Kosmonautika

Indie dokázala přistát na Měsíci

Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala ve středu 23. 8. 2023 ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují.

Ludmila Lukášová Kosmonautika

Po Měsíci červem nebo jetpackem?

Apollo 11 přistálo na Měsíci dne 20. července 1969. Přípravy a plánování ovšem běžely dlouhé roky. Během nich přistálo na stole spoustu nápadů na přístroje, vozítka a další propriety, které by objevování Měsíce pomohly. Některé byly skvělé, některé ovšem dost absurdní a moc nepomohla ani skutečnost, že ještě nebylo zcela známé měsíční prostředí. Mnohé návrhy tak vypadaly, jako by vypadly ze starých sci-fi příběhů.

Jiří Dušek Kosmonautika

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl, vyplývá ze semináře senátního evropského výboru

Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl. Na tom se shodli zástupci akademické, univerzitní i soukromé sféry, kteří diskutovali na půdě horní komory Parlamentu na téma „Výzvy a příležitosti pro české vědce a techniky při národní vesmírné misi“. Seminář se konal pod záštitou Výboru pro záležitosti EU, úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a místopředseda evropského výboru Jiří Dušek

 

Adam Denko Kosmonautika

Aleš Svoboda se možná stane druhým českým astronautem ve vesmíru

Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.



25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M20 Trifid Nebula & M8 Lagoon Nebula

M20, známá jako Trifid Nebula, a M8, známá jako Lagoon Nebula, jsou dvě z nejikoničtějších mlhovin na obloze, nacházející se v bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid Nebula (M20) je nádhernou kombinací emisní, reflexní a temné mlhoviny, známá svými charakteristickými tmavými pruhy prachu, které ji rozdělují do tří hlavních částí, což jí dává její název. Tato mlhovina je jasným příkladem hvězdotvorné oblasti, kde nové hvězdy osvětlují okolní plyn a prach. Jen kousek odtud se nachází Lagoon Nebula (M8), rozsáhlá emisní mlhovina viditelná pouhým okem, která se vyznačuje svou jasnou září způsobenou ionizovaným vodíkem. Lagoon Nebula je domovem mnoha mladých hvězd a hvězdokup, včetně otevřené hvězdokupy NGC 6530. Obě mlhoviny jsou bohaté na detailní struktury a barevné kontrasty, což je činí oblíbenými objekty pro astrofotografii i amatérská pozorování.

Další informace »