Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Návrat raket Minotaur do služby

Návrat raket Minotaur do služby

Raketa Minotaur IV odlétá vstříc obloze na misi NROL-174.
Autor: Defence Industry Europe

V posledních letech začala dříve velmi známá rodina nosných raket Minotaur upadat do zapomnění. Dne 16. dubna 2025 ve 21:33 SELČ nastal její „návrat“ na scénu orbitálních nosičů, a to při misi NROL-174 pro americký úřad National Reconnaissance Office (NRO).

Žádný nosič Minotaur se nezvedl k obloze od roku 2021, přesněji od 15. června toho roku, kdy naposledy proběhl start z kosmodromu Wallops ve Virginii v USA. Z Vandenbergovy základny v Kalifornii (VSFB) neodstartovala žádná raketa Minotaur neuvěřitelných 14 let!

Armádní náklady byly v průběhu těch 14 let vynášeny především raketami společnosti United Launch Alliance (ULA) – tedy Atlas V nebo dnes již bohužel vyřazenými Delta IV (Heavy) a raketami rodiny Falcon komerční firmy SpaceX. Nosiče Falcon 9 a Falcon Heavy se postupem času začínaly stávat více a více atraktivní volbou pro americké kosmické síly, jelikož z hlediska spolehlivosti a nízké ceny startu jsou zkrátka bezkonkurenční.

Minotaur je naproti tomu mnoho let ověřený nosič vycházející z dnes již zastaralých mezikontinentálních balistických raket, kterému zpočátku armáda svěřila svoje zakázky raději než komerčním společnostem. Jak zde ale již bylo zmíněno, dnes už vynáší většinu těchto zakázek komerční nosiče.

Logo mise NROL-174. Autor: NRO
Logo mise NROL-174.
Autor: NRO

Mise NROL-174 znamenala, že po více než dekádě z Vandenbergovy základny odstartovala raketa z rodiny Minotaur, konkrétně Minotaur IV. Podle dostupných informací bylo vyneseno na oběžnou dráhu několik nákladů pro Americký úřad národní bezpečnosti. Žádné přesné ani oficiální informace nejsou známy, jelikož při startech s vojenskými účely se tyto bližší specifikace nákladu záměrně neuvádějí.

Start skončil úspěchem a náklady (není to však oficiálně potvrzeno) dorazily na svou cílovou dráhu. Nešlo o poslední let pro raketu Minotaur IV – v plánu jsou minimálně dvě mise do konce tohoto roku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflight Now
[2] Defence Industry Europe



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika, astronomie a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, ale sem tam vyfotí i krajinu, přírodu nebo astrofotografii. Je držitelem 3. místa v celostátní fotografické soutěži o cenu Františka Kupky v Opočně a 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Navštěvuje také astronomický kroužek na Hvězdárně v Hradci Králové, kde měl svou první veřejnou přednášku – na téma Super Heavy Starship. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect, jehož cílem je inspirovat mladé k zájmu o astronomii.

Štítky: Vandenberg, Minotaur IV, NRO, NROL-174


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »