22. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 31. 5. v 9:45 SELČ. Jeho výška nad obzorem den po dni klesá, jak se bude posouvat z Panny do Štíra.
Planety
Merkur (–1 mag) je poměrně jasný, a tak by měl být vidět velmi nízko nad severozápadním obzorem krátce po západu Slunce.
Venuše (–3,9 mag) je velmi výrazným objektem nízko na večerní obloze. V Blížencích zdánlivě dohání Jupiter. Koncem týdne je bude dělit už méně než 10 stupňů.
Mars (1,3 mag) od nás zatím není pozorovatelný. Ráno je za svítání při severovýchodním obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je na večerní obloze čím dál níž, ale krátce po západu Slunce lze ještě pěkně vidět detaily v atmosféře i okolní měsíčky.
Saturn (0,9 mag) se dostává extrémně nízko na ranní oblohu.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a není viditelný.
Neptun (7,9 mag) je ráno poblíž Saturnu, ale je slabý a zatím není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je zatím nízká, ale nastávaly občasné slabší erupce, a především ve speciálním H-alfa dalekohledu je nádherné (vidíme tmavé filamenty protuberancí nad povrchem, jasnější aktivní oblasti nebo protuberance při okraji). Natáčí se však zrovna nové větší skvrny a další jsou vidět ze Solar Orbiteru na odvrácené straně, takže se může aktivita rychle zvýšit. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Parádní zážitek připravila společnost SpaceX pro fanoušky kosmonautiky v noci z pátku na sobotu 23. 5. v podobě testu IFT-12, letu nové verze Starship. Na kosmodromu v Boca Chica v Texasu, na úplně nové startovní věži Starbase se zažehlo 33 úplně nových motorů Raptor třetí generace unikátních nejen svým tahem, ale také úhlednou konstrukcí. Raketa Super Heavy se díky jejich brutálnímu tahu zvedla velmi rychle do výšky a vynesla úplně nový typ Starship na dráhu přeletu do Indického oceánu.

Ano během oddělení obou stupňů bylo patrné, že bude ještě potřeba se podívat na techniku opětovného vypínání a zážehu motorů, ale nedošlo k výraznějším problémům a raketa dokázala alespoň řízeně dopadnout do Mexického zálivu (k přistání nedošlo vlivem problému se zážehem motorů). Samotné Starship vypověděl službu jeden vakuový motor Raptor, ale se zbylými pěti se dostala na potřebnou dráhu. Došlo k vypouštění maket Starlinků včetně dvou s kamerami, které poskytly unikátní pohled na Starship v prázdnotě kosmu. Loď nakonec úspěšně přistála na plánovaném místě v Indickém oceánu a prokázala, že není daleko od toho, aby při některém z budoucích startů mohla obletět Zemi a přistávat v místě startu.

Trochu ve stínu zůstal start evropské rakety Vega-C. Nicméně byl úspěšný a byla při něm vynesena družice Smile. Ta pohlédne detailně na magnetosféru naší planety.

22. května úspěšně startovala raketa Electron, která vynesla družici StriX-7 japonské společnosti Synspective. Tato družice nese SAR radar (synthetic-aperture radar) a je tedy určena k průzkumu povrchu Země.

23. května vynesla raketa CZ-2F kosmickou loď Šenčou-23 s tříčlennou posádkou k čínské stanici Tiangong (Tchien-kung). Loď s číslem 22 letěla prázdná, protože slouží jako záchranná a nyní tedy návratová pro posádku mise Šenčou-21. Loď s číslem 21 byla totiž poškozena.

Výročí

25. května 1961 (65 let) pronesl J. F. Kennedy slavný projev ke kongresu s výzvou k dobytí Měsíce. Prohlédnout si můžete poznámky v textové podobě, zvukový záznam, nebo mírně krácený videozáznam.

26. května 1826 (200 let) se narodil anglický amatérský astronom Richard Christopher Carrington. Jeho pozorování velké erupce na Slunci 1. září 1859 pomohlo pochopit vztah mezi silnými erupcemi a magnetickým polem Země, stejně jako jejich vliv na elektrická zařízení. Erupce byla tak mohutná, že Carrington pozoroval zjasnění kolem skvrn i v běžném bílém světle. Nezávisle s ním to pozoroval i jiný amatérský astronom Richard Hodgson. Známe to jako Carringtonovskou erupci, tedy výbuch na Slunci, který se opakuje možná jednou za 50 až 100 let. Takové erupce mohou vyřadit z provozu energetické sítě i družice.

26. května 1951 (75 let) se narodila americká astronautka Sally Ride(ová). V roce 1983 se na palubě raketoplánu Challenger (STS-7) stala první americkou astronautkou (a třetí ženou ve vesmíru v té době). Letěla ještě podruhé v rámci mise STS-41-G. Zemřela v roce 2012.

28. května 1936 (90 let) se narodil Jan Kolář z České kosmické kanceláře, čestný člen České astronomické společnosti.

28. května 1971 (55 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 3. O její sesterské sondě jsme psali v minulém týdnu.

30. května 1966 (60 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).

30. května 1971 (55 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 14. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.

Výhled na příští týden 

Přiblížení Jupiteru a Venuše na večerní obloze

Výročí: Poslední let raketoplánu Endeavour

Výročí: Gemini 9A

Výročí: Regiomontanus

Výročí: Sojuz 11, start (nehoda při přistání)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).