24. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 8. 6. ve 12:00 SELČ. Ve středu 10. 6. ráno se pohybuje v blízkosti Saturnu.
Planety
Merkur (0 mag) je nízko, ale minimálně malým dalekohledem je dobře viditelný.
Venuše (–3,9 mag) je velmi výrazným objektem nízko na večerní obloze a hned vedle ní je trochu slabší Jupiter. Nejtěsnější konjunkce připadá již na pondělí 8. 6.
Mars (1,3 mag) od nás zatím není pozorovatelný. Ráno je za svítání při severovýchodním obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je na večerní obloze a bude už níže než Venuše.
Saturn (0,9 mag) je velmi nízko na ranní obloze.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a není viditelný.
Neptun (7,9 mag) je ráno poblíž Saturnu.
Aktivita Slunce se mírně zvýšila, a i středně silné erupce byly provázeny výrony hmoty, které občas zasáhly i zemskou magnetosféru. Jedna z erupcí přesáhla práh X1. Ještě není vyloučeno, že se něco bude dát vidět v noci z pondělí na úterý 8. / 9. 6. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Na ranní obloze je poměrně slabá kometa 220P/McNaught. Zajímavostí je, že z 30. na 31. května však zjasnila minimálně 8000× a nyní dosáhla jasnosti asi 9 mag. Původně však měla 17 mag! Kometu můžete hledat podle mapky z czsky.cz.
6. června jsme se dozvěděli i smutnou zprávu, protože svět kometární astronomie opustil navždy významný americký astronom Alan Hale. Byl to vynikající vizuální pozorovatel a nejvíce je známý jako spoluobjevitel komety C/1995 O1 (Hale-Bopp).
Kosmonautika a sondy
Rozruch způsobil únik atmosféry z ISS. Byl prostě větší než obvyklý ve stykovém uzlu ruského modulu Zvezda. Místo, zvané jako modul PrK, je na zadní části modulu Zvezda, kde se k němu připojují lodě Progress (dříve i Sojuzy). Zde dochází k namáhání kvůli dokování lodí a díky tomu, že právě tudy je přenášena síla při zvyšování dráhy stanice těmito nákladními loděmi. Jde o mikrotrhliny a o únicích se ví minimálně od roku 2019. Ruští kosmonauti dostali za úkol opravit místa s únikem atmosféry, ale zvládli opravit zatím jen jedno z těch míst. Každopádně nehrozilo akutní nebezpeční. Přesto si zbytek posádky raději sedl do svých kosmických lodí pro případ evakuace. Výhodou tohoto místa je, že jej lze hermeticky oddělit od stanice a únik tak není bezprostředním nebezpečím. Atmosféra ze stanice uniká i tak, což ale není nebezpečné a musí být doplňována vzduchem dováženým ze Země.
1. června proběhl první start nové čínské rakety CZ-12B, která spaluje kapalný kyslík a letecký petrolej RP-1. Její první stupeň má být znovupoužitelný, ale tentokrát nebyl pokus o záchranu v plánu. Raketa úspěšně dopravila na oběžnou dráhu dvě družice Qianfan Jigui.
9. června má startovat metalox raketa Zhuque-2E a 10. června má být testována japonská raketa H3, která při předchozím startu selhala. 10. 6. má startovat také těžký čínský nosič CZ-5 s geostacionární družicí TJS-25.
Výročí
10. června 1901 (125 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce. Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sepsal Stefan Kürti. Synagoga v Brandýse nad Labem je každoročně večer místem připomínky tohoto významného astronoma. Koncert zde bude i letos v pátek 12. června 2026 od 19.30 hodin.
12. června 1936 (90 let) se narodil významný český astronom Zdeněk Sekanina. Proslavil se především v oboru kometární astronomie. Je čestným členem České astronomické společnosti a nositelem Nušlovy ceny. Jeho nejvýznamnější práce se týkají např. povahy Tunguzského meteoritu, Halleyovy komety, rozpadu komety Shoemaker-Levy 9 a zejména komplexu komet, pozorovaných sluneční družicí SOHO (lízači Slunce, sungrazing comets).
13. června 1831 (195 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus, a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie.
Výhled na příští týden
Měsíc u Merkuru a Venuše na večerní obloze
Výročí: Denison Olmsted
Výročí: Viking 1 na oběžnou dráhu Marsu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
