Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2021

23. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 9. června 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 6. do 13. 6. 2021. Měsíc bude v novu. Jeho večerní srpek v konjunkci s Venuší a Marsem by mohl být tahákem následujícího víkendu. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Potěšení nabízí i pohled na skvrnami ozdobený povrch Slunce. Snad vydrží až do částečného zatmění 10. června. Planetka Vesta míjí galaktický Leo triplet. Kometa T2 Palomar je ve spodní části Pastýře. Opět startoval dvakrát Falcon 9, ale ani jednou neletěl se Starlinky. Vynesl nákladní Dragon a telekomunikační družici. Slavíme 120 roků od narození významného českého astronoma Antonína Bečváře a 85 let se dožívá další velikán Zdeněk Sekanina.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 10. června v 12:53 SELČ. Nastává zatmění Slunce. V Arktidě jako prstencové a u nás jako malé částečné. Bude trvat asi jen dvě hodiny kolem místního poledne a Měsíc zakryje Slunce shora maximálně do 19 % jeho průměru.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem poměrně výrazná Venuše (−3,8 mag). Období její nejlepší viditelnosti je kolem 22. hodiny. Nízko za soumraku je vidět i Mars (1,8 mag) vlevo od Castora s Polluxem. Ráno téměř nad jihem jsou Saturn (0,5 mag) v Kozorohu a Jupiter (−2,5 mag) ve Vodnáři. Za svítání jsou obě planety oproti jiným letům příjemně vysoko (i když jen dvacet stupňů). To se projevuje i na stále hezčích fotografiích lovců planet.  

Aktivita Slunce je nízká. Přesto se dají pozorovat nějaké skvrny. Doufejme, že vydrží alespoň nějaké až do zatmění. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Planetku Vesta jsme opustili po její opozici, kdy procházela tělem souhvězdí Lva. Nyní prochází pod jeho zadníma nohama, a to zrovna kolem galaxií Leo tripletu, tedy M 65, M 66 a NGC 3628.

Planetka Vesta poblíž Leo tripletu ve 23. týdnu roku 2021
Planetka Vesta poblíž Leo tripletu ve 23. týdnu roku 2021

Kometa C/2020 T2 (Palomar) zůstala jedinou solidně dostupnou kometou oblohy. Najdeme ji v souhvězdí Pastýře vpravo od jasného Arctura.

Kometa ve 23. týdnu roku 2021 poblíž Arctura v Pastýři
Kometa ve 23. týdnu roku 2021 poblíž Arctura v Pastýři

Kosmonautika

3. června vynesl Falcon 9 na misi CRS-22 nákladní loď Dragon. K Mezinárodní stanci ISS přivezl zásoby a v nehermetizovaném prostoru první pár nových fotovoltaických panelů.

V neděli 6. června ráno byla pomocí rakety Falcon 9 úspěšně vynesena družice SiriusXM 8 na dráhu přechodovou ke geostacionární. Telekomunikační družice se nyní už vlastním pohonem dostane na finální dráhu.

S napětím očekáváme další snímky z Marsu. Podle kusých informací víme, že čínský rover Ču-žung je v pořádku a menší informovanost souvisí jen s tím, že jde o čínskou misi a nedostatečnou přenosovou kapacitu zajišťovanou pouze oběžnou částí Tianwen-1.

Evropský rover Rosalind Franklin ještě neodstartoval, ale už bylo zprovozněno jeho testovací dvojče, které se má používat k plánování operací na Marsu.

Výročí

10. června 1901 (120 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce. Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sepsal Stefan Kürti.

12. června 1936 (85 let) se narodil významný český astronom Zdeněk Sekanina. Proslavil se především v oboru kometární astronomie. Je čestným členem České astronomické společnosti a nositelem Nušlovy ceny. Jeho nejvýznamnější práce se týkají např. povahy Tunguzského meteoritu, Halleyovy komety, rozpadu komety Shoemaker-Levy 9 a zejména komplexu komet, pozorovaných sluneční družicí SOHO (lízači Slunce, sungrazing comets).

13. června 1831 (190 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie.

Výhled na příští týden 

  • Měsíční krátery večer kolem jeho první čtvrti
  • výročí: Denison Olmsted

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Clerk Maxwell, Zdeněk Sekanina, Antonín Bečvář, Vesmírný týden


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »