23. vesmírný týden 2021

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 10. června v 12:53 SELČ. Nastává zatmění Slunce. V Arktidě jako prstencové a u nás jako malé částečné. Bude trvat asi jen dvě hodiny kolem místního poledne a Měsíc zakryje Slunce shora maximálně do 19 % jeho průměru.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem poměrně výrazná Venuše (−3,8 mag). Období její nejlepší viditelnosti je kolem 22. hodiny. Nízko za soumraku je vidět i Mars (1,8 mag) vlevo od Castora s Polluxem. Ráno téměř nad jihem jsou Saturn (0,5 mag) v Kozorohu a Jupiter (−2,5 mag) ve Vodnáři. Za svítání jsou obě planety oproti jiným letům příjemně vysoko (i když jen dvacet stupňů). To se projevuje i na stále hezčích fotografiích lovců planet.  

Aktivita Slunce je nízká. Přesto se dají pozorovat nějaké skvrny. Doufejme, že vydrží alespoň nějaké až do zatmění. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Planetku Vesta jsme opustili po její opozici, kdy procházela tělem souhvězdí Lva. Nyní prochází pod jeho zadníma nohama, a to zrovna kolem galaxií Leo tripletu, tedy M 65, M 66 a NGC 3628.

Kometa C/2020 T2 (Palomar) zůstala jedinou solidně dostupnou kometou oblohy. Najdeme ji v souhvězdí Pastýře vpravo od jasného Arctura.

Kosmonautika

3. června vynesl Falcon 9 na misi CRS-22 nákladní loď Dragon. K Mezinárodní stanci ISS přivezl zásoby a v nehermetizovaném prostoru první pár nových fotovoltaických panelů.

V neděli 6. června ráno byla pomocí rakety Falcon 9 úspěšně vynesena družice SiriusXM 8 na dráhu přechodovou ke geostacionární. Telekomunikační družice se nyní už vlastním pohonem dostane na finální dráhu.

S napětím očekáváme další snímky z Marsu. Podle kusých informací víme, že čínský rover Ču-žung je v pořádku a menší informovanost souvisí jen s tím, že jde o čínskou misi a nedostatečnou přenosovou kapacitu zajišťovanou pouze oběžnou částí Tianwen-1.

Evropský rover Rosalind Franklin ještě neodstartoval, ale už bylo zprovozněno jeho testovací dvojče, které se má používat k plánování operací na Marsu.

Výročí

10. června 1901 (120 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce. Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sepsal Stefan Kürti.

12. června 1936 (85 let) se narodil významný český astronom Zdeněk Sekanina. Proslavil se především v oboru kometární astronomie. Je čestným členem České astronomické společnosti a nositelem Nušlovy ceny. Jeho nejvýznamnější práce se týkají např. povahy Tunguzského meteoritu, Halleyovy komety, rozpadu komety Shoemaker-Levy 9 a zejména komplexu komet, pozorovaných sluneční družicí SOHO (lízači Slunce, sungrazing comets).

13. června 1831 (190 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie.

Výhled na příští týden 

• Měsíční krátery večer kolem jeho první čtvrti
• výročí: Denison Olmsted

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).