Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2023

45. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 8. listopadu 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 11. do 12. 11. 2023. Měsíc po poslední čtvrti mizí do novu. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Ráno je nad východem jasná Venuše. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly polární záře. Sonda Lucy zjistila, že planetka Dinkinesh je dvojitá. První stupeň rakety Falcon 9 letěl a přistál již po osmnácté. Před pěti lety astronomové nalezli transneptunické objekty ve vzdálenosti více než trojnásobku oběžné dráhy Pluta.

Obloha

Měsíc byl v poslední čtvrti v neděli 5. 11. v 9:37 SEČ a nov nastává v pondělí 13. 11. v 10:27 SEČ. 9. 11. za svítání bude srpek Měsíce těsně nad jasně zářící planetou Venuší a k zákrytu Venuše Měsícem dojde na denní obloze před polednem. Vstup Venuše za osvětlený srpek Měsíce se odehraje krátce po 10:55 SEČ, ale přesně to závisí na poloze pozorovatele (směrem k východu bude mít úkaz zpoždění až několik minut). Výstup Venuše, kdy se vynoří jakoby do modré oblohy, nastane po 12:10 SEČ. Výhodou zákrytu je, že nastává úhlově dost daleko od Slunce a ve výšce asi 35° nad jihozápadním obzorem.

Planety
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Vodnáře stoupá nejvýše nad jižní obzor před 19. hodinou. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a ve výšce přes 50° nad jihem jej před půlnocí. Venuše (−4,4 mag) vychází už po třetí hodině ráno jako nepřehlédnutelný jasný objekt nad východem. Uran (5,6 mag) je viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem v souhvězdí Berana (pouze na velmi tmavé obloze). Neptun (7,8 mag) spatříme pouze dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb.
Merkur je ze střední Evropy nepozorovatelný a Mars se blíží do konjunkce se Sluncem, takže ho lze pozorovat na snímcích sluneční observatoře SOHO v jejím koronografu LASCO C3, kde nyní vypadá jako hvězdička vlevo od zakrytého kotouče Slunce.

Aktivita Slunce se zvýšila. Mohli jsme pozorovat i pěkné výrony plazmatu z koróny a nastala i slabá polární záře, která se dala vyfotografovat i ze střední Evropy, jak dokazuje snímek Jána Gajdoše ze soboty 4. 11. Objevily se i větší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Polárna žiara 4. 11. 2023 Autor: Ján Gajdoš
Polárna žiara 4. 11. 2023
Autor: Ján Gajdoš

A sotva článek vyšel, na obloze se v neděli 5. listopadu večer po 18. hodině rozhořela výrazná, i z města viditelná, polární záře. Její snímky najdete v galerii na našem webu.

Kosmonautika

Sonda Lucy proletěla 1. 11. kolem planetky Dinkinesh a odhalila, že jde ve skutečnosti o dvojplanetku. Průlet byl také perfektním testem navádění kamer za planetkou, a tak víme, že sonda je připravena na hlavní část její mise, průlety kolem Trojánů v okolí dráhy Jupiteru.

První stupeň rakety Falcon 9 označený B1058 je „plnoletý“. Provedl již 18. start a přistání. Poprvé letěl s testovací misí DM-2 (test lodi Crew Dragon k ISS), naposledy se Starlinky. Od 30. 10. je na orbitě více než 5000 Starlinků. Start s nákladní kosmickou lodí Dragon byl odložen na 10. 11. Na stanici ISS doveze další porci vybavení a vědy. Pokud by šlo vše podle plánu, proběhly by během tohoto týdne čtyři starty Falconů 9, protože v plánu jsou i starty se Starlinky a dvěma družicemi O3b mPower.

Arienaspace provedla další test předstartovních příprav chystané rakety Ariane 6. Nyní šlo o kompletní čerpání i odčerpání paliva a testování náročných situací, které mohou během předstartovních příprav nastat.

Výročí

8. listopadu 1968 (55 let) odstartovala americká kosmická sonda Pioneer 9. Společně s předchozími Pioneery 5 až 8 studovala kosmické prostředí a magnetická pole ve sluneční soustavě.

10. listopadu 1968 (55 let) odstartovala sovětská bezpilotní loď k Měsíci Zond 6. Zvenku poněkud připomínala zkrácenou loď Sojuz a měla testovat možnosti letu člověka k Měsíci. Během letu snímkovala Měsíc a po jeho obletu se vrátila na Zemi. Přistání neproběhlo zcela podle plánu a živí tvorové na palubě (želvy) zahynuly.

10. listopadu 2018 (5 let) objevili Scott Sheppard, David Tholen a Chad Trujillo transneptunickou planetku 2018 VG18 přezdívanou Farout, protože v době objevu šlo o jedno z nejvzdálenějších známých těles Sluneční soustavy (více než 120 astronomických jednotek daleko), více než třikrát dál než Pluto. V největší vzdálenosti bylo objeveno těleso přezdívané FarFarOut, jehož vzdálenost v době objevu byla přes 130 AU.

Výhled na příští týden 

  • výročí: HEAO-2 (Albert Einstein)
  • výročí: Sedna objev
  • výročí: William Herschel
  • výročí: raketoplán Buran
  • výročí: Skylab 4
  • výročí: bolidy Leonid 1998
  • výročí: Alan Shepard

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 2018 VG18, Zond 6, Pioneer 9, Planetka FarOut, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »