38. vesmírný týden 2025

Planety
Merkur (kolem –1,5 mag) je v období po horní konjunkci se Sluncem a vidět je pouze v koronografu SOHO, kde se jeví jako jasný objekt s krátkými čárkami.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a je dobře vidět hlavně mezi pátou a šestou ráno nad východem.
Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,1 mag) je ráno vysoko nad východem.
Saturn (0,6 mag) je viditelný celou noc a nejvýše nad jihem je mezi jednou a druhou ráno.
Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru, viz mapa.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, a vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.

Aktivita Slunce je poměrně nízká. Aktivní oblasti jsou především ve východní části slunečního kotouče. Sledujte stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) už dosahuje jasnosti kolem 9 mag, takže se dá považovat za objekt i pro malé dalekohledy. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz. Kometa je nyní v souhvězdí Rysa mezi Blíženci a nohami Velké medvědice a nejvýše je na ranní obloze.
Mezitím se na obloze vynořila ještě jedna jasná kometa, kterou jako první z povrchu Země vyfotografoval Martin Mašek z Liberce, když použil vzdáleně ovládaný teleskop Fyzikálního ústavu AV ČR FRAM v Chile. Kometa byla objevena na snímcích přístroje SWAN kosmické observatoře SOHO. Kometa SWAN25B je úhlově blízko Slunci a z našich šířek je nepozorovatelná, protože se pohybuje poblíž Marsu a hvězdy Spica v Panně, což jsou objekty zapadající krátce po západu Slunce. Kometa má asi 7,5 mag a je tedy poměrně jasná.

Kosmonautika a sondy

Na serveru Kosmonautix najdete pokračování Deníku astronauta, tedy zápisků z výcviku, které vkládá přímo Aleš Svoboda. Dále zde jsou detaily k tomu, s jakými problémy se rodí rozpočet NASA na rok 2026 a kolika programům hrozí konec, nebo kolik vědců již opustilo agenturu, to je kolorit doprovázející nepředvídatelnou administrativu Bílého domu. Detaily v Kosmotýdeníku.

Dosud nejslibnější nález, že Mars mohl hostit dávný život. Taková zpráva byla oznámena 10. září. A o co tedy stručně jde? V době, kdy vozítko Perseverance projíždělo údolím bývalé řeky Neretva, která ústila do kráteru Jezero, našlo v jednom kameni zajímavé stopy, tzv. biosignatury. Tedy útvary, které s větší pravděpodobností vznikají působením živé hmoty než přirozenými procesy neživou cestou. Ukazuje se význam specializovaných robotů schopných pojíždět a zkoumat širokou oblast, která byla v dávné minulosti po dlouhou dobu ovlivněna tekutou vodou. A také to vyvíjí tlak na to, že by bylo opravdu vhodné dostat odebrané vzorky do lépe vybavených pozemských laboratoří v rámci mise Mars Sample Return.

V noci na pondělí 15. 9. je v plánu start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Cygnus XL. Název odkazuje na to, že jde o novou, prodlouženou verzi této zásobovací lodi. Unese dohromady kolem 5 tun nákladu, tedy o 1250 kg více než doposud. Původně se tato loď měla vydat k ISS už na jaře, ale při přepravě došlo k poškození na hermetické části, a tak byl mezitím start odložen, poškozený kus šel do opravy a nyní letí další v pořadí. V uplynulém týdnu dorazila k ISS také ruská nákladní loď Progress MS-32, kterou vynesla z Bajkonuru raketa Sojuz-2.1a.

Výročí

17. září 1930 (95 let) se narodil americký astronaut Thomas Stafford. Tento velmi zkušený astronaut zemřel v březnu 2024. Absolvoval dvě mise Gemini, které by se daly charakterizovat i jako nácvik na nestandardní situace pro budoucí lety Apollo. V rámci Gemini 6A se přiblížili k druhé lodi Gemini, ale pak museli hned přistát. Při letu Gemini 10 se nepodařilo setkání s cíleovou Agenou, ale opět šlo o užitečný test. Při letu Apollo 10 se dostal v lunárním modulu jen kousek nad povrch Měsíce, ale ještě nepřistál. Konečně při letu Apollo-Sojuz se na oběžné dráze potkal s ruskými kosmonauty.

18. září 1965 (60 let) objevili japonští astronomové Kaoru Ikeya a Tsutomu Seki velmi známou kometu C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Kometa je totiž tzv. lízač Slunce, resp. kometa Kreutzovy rodiny komet, které již mnohokrát v minulosti přinesly také jedny z nejjasnějších komet historie, často viditelné i během dne nedaleko Slunce. Podobně to bylo i s kometou Ikeya-Seki, která zazářila na obloze v říjnu 1965. Posledním jasným zástupcem byla C/2011 W3 (Lovejoy) viditelná jen na jižním nebi jako „vánoční kometa“ 2011.

19. září 1965 (60 let) se narodila americká astronautka Sunita Williams. Obvykle nejsou astronautům tyto přehledy věnovány, protože jich je několik set, ale Sunita mezi nimi vyniká. Nejvíce je znám její rekord v počtu sedmi výstupů do vesmíru (mezi ženami) a také v celkové době výstupů do volného kosmu v trvání 50 hodin 40 minut. Letěla raketoplánem a dvakrát byla členem dlouhodobé posádky ISS. Také dnes pomáhá při výcviku astronautů. Aktuálně je členkou posádky, která poletí jako první v soukromé kosmické lodi Starliner v rámci mise CTS-1 k ISS.

Výhled na příští týden 

Zjasňující kometa Lemmon na ranní obloze

Výročí: John Young

Výročí: Ismaël Bullialdus

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).