Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2023

42. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 18. října 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 10. do 22. 10. 2023. Měsíc po novu se vynoří jako zvětšující se srpek velmi nízko na večerní obloze. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn nad jihem a nízko na východě i Jupiter, který během noci stoupá velmi vysoko. Ráno je vidět velmi jasná Venuše. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Blíží se maximum meteorického roje Orionidy. Víme, jak vypadají vzorky z planetky Bennu. Startoval Falcon Heavy – sonda Psyche byla úspěšně vyslána na správnou dráhu k planetce Psyche. Evropská raketa Vega úspěšná. Pokračuje vypouštění Starlinků, viděli jste vláček? Před 15 lety startovala k Měsíci indická sonda Čandraján-1, před 60 lety letěla do kosmu kočka Félicette.

Obloha

Lunar X & Lunar V Autor: Jakub Kuřák
Lunar X & Lunar V
Autor: Jakub Kuřák
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 22. října v 5:29 SELČ. Protože se nachází mírně pod ekliptikou, která sama o sobě v tomto období svírá jen malý úhel s obzorem, Měsíc bude vidět jen velmi nízko za soumraku a výše bude až koncem týdne.
Zajímavostí je, že 18. 10. odpoledne ještě na denní obloze přejde jeho kotouč přes hvězdu Antares ze souhvězdí Štíra. Hvězda nejprve zmizí za neosvětlenou stranou, takže by se mohlo jevit, že jakoby zhasne na modré obloze. Zákryt začne kolem 15:15 SELČ v závislosti na poloze pozorovatele. Zpoza osvětleného srpku se hvězda vynoří kolem 16:25.
21. 10. kolem 17:40 SEČ bude optimálně nasvícena oblast lunárního písmene X (popřípadě i výše ležícího písmene V. Jde jen o hru měsíčních stínů, která je však oblíbeným úkazem k pozorování a rok 2023 je výjimečný tím, že jich můžeme vidět několik během roku, zatímco jiné roky třeba stěží jednou.

Planety
Saturn (0,7 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem a nad jihem vrcholí po 21. hodině. Jupiter (−2,9 mag) je večer nad východem a před druhou ráno vrcholí vysoko nad jihem. Venuše (−4,7 mag) vychází ještě za hluboké noci po třetí hodině a je nepřehlédnutelně jasnou „hvězdou“ na východě. Dalekohledem můžeme pozorovat také Neptun (7,8 mag), který je pod hlavou jedné z ryb a Uran (5,7 mag), který je v souhvězdí Berana.

Jupiter s velkou skvrnou a konvektivními bouřemi Autor: David Rýva
Jupiter s velkou skvrnou a konvektivními bouřemi
Autor: David Rýva

Aktivita Slunce je střední a závisí na výskytu aktivních oblastí s komplikovanější magnetickou strukturou. A jedna taková zrovna zapadla, takže pokud se neobjeví nová, aktivita může dočasně klesnout. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Orionidy je tvořen proudem částic, které uvolnila Halleyova kometa a Země se s nimi střetává každoročně kolem 22. října. Protože meteory vyletují zdánlivě ze souhvězdí Oriona, které je nejvýše až ráno, je optimální doba k jejich pozorování až v druhé polovině noci. Pokud tedy spatříme lidově řečeno „padající hvězdu“ a její směr bude zdánlivě z Oriona, je velká šance, že šlo o částici nejznámější komety, která právě shořela v atmosféře. Za hodinu se dá v maximu vidět asi 20 Orionid. Se vstupní rychlostí 67 km/s patří k těm nejrychlejším, což je další dobrý poznávací znak těchto meteorů.

Kresba meteorů vyletujících z radiantu roje Orionid byla vytvořena ze skutečné fotografie souhvězdí Orionu a meteorů tohoto roje. Autor: Martin Gembec
Kresba meteorů vyletujících z radiantu roje Orionid byla vytvořena ze skutečné fotografie souhvězdí Orionu a meteorů tohoto roje.
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Otevřená odběrná hlava sondy OSIRIS-REx se vzorky z planetky Bennu Autor: NASA
Otevřená odběrná hlava sondy OSIRIS-REx se vzorky z planetky Bennu
Autor: NASA
NASA ve středu 11. 10. oznámila, jak vypadají vzorky dovezené z planetky Bennu sondou OSIRIS-Rex. Jedná se o tmavé kamínky různých velikostí, z nichž největší mají kolem jednoho centimetru. Jde o velmi tmavé horniny a podle vzhledu možná o nejméně dva různé typy hornin. Prvotní analýza ukázala, že jsou bohaté na uhlík a vodu (hydratované minerály, jako jíly na zemi). Vědci se tedy mají na co těšit.

V pátek 13. října proběhl úspěšný start sondy Psyche.  K jejímu startu byla použita nejsilnější pravidelně používaná raketa současnosti, Falcon Heavy. Její boční stupně byly úspěšně použity již počtvrté a opět přistály na Floridě nedaleko místa startu. Až sonda dorazí k planetce (16) Psyche (v roce 2029), čeká nás možná průzkum světa připomínajícího jádro vznikající planety, protože je složena převážně z železa a niklu. Přečtěte si článek o sondě i její planetce u nás, nebo další na Kosmonautix.cz.

9. října proběhl úspěšný start evropské rakety Vega z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Byly vyneseny družice THEOS-2 (THailand Earth Observation System-2), FORMOSAT-7R/TRITON (experimentální družice Taiwanské vesmírné agentury) a 10 dalších cubesatů.

Pokračovaly starty se Starlinky. 9. 10. z Vandenbergu v Kalifornii 21 družic, 13. 10. z Floridy z SLC-40 dalších 22 kusů. Další start z SLC-40 je v plánu 17. 10. (22 družic) a 19. 10. z Vandenbergu dalších 21 družic. Viděli jste je brzy po vypuštění na obloze? Podařilo se vám vláček dokonce vyfotit? Pošlete snímek do čtenářské galerie. Děkujeme.

19. 10. by měl proběhnout výstup astronautů z paluby ISS. Výstup O’Harové (NASA) a Mogensena (ESA) byl odložen, protože se zkoumal stav kolem úniku chladiva z radiátoru na ruském modulu Nauka.

Výročí

18. října 1963 (60 let) letěla do vesmíru první kočka na francouzské raketě Véronique AG-1. Měl to být původně kocour Félix, ale ten prý utekl, a tak letěla Félicette. Šlo o balistický let z Alžírské Sahary. Kočka přežila a v roce 2013 byl na počest jejího letu vztyčen v Paříži památník.

19. října 2008 (15 let) odstartovala sonda IBEX (Interstellar Boundary Explorer). Jejím úkolem je vystopovat hranici heliosféry pomocí studia částic, které odtud přilétají.

22. října 2008 (15 let) odstartovala k Měsíci první indická sonda Chandrayaan 1. I přes některé problémy mise proběhla a sonda pracovala u Měsíce po dobu jednoho roku.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Magion 1
  • výročí: Deep Space 1
  • výročí: Sojuz 2
  • výročí: STS-95, John Glenn druhý let

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chandrayaan-1, Čandraján-1, IBEX, Félicette, Vesmírný týden


29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »