14. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 2. 4. ve 4:12 SELČ.
Planety
Merkur (asi 0,3 mag) bude 3. dubna v největší západní elongaci, téměř 28° od Slunce, což je nejvíce během tohoto roku. K naší smůle je však ráno kvůli sklonu ekliptiky prakticky neviditelný. Zato přes den je šance větší, protože zjasňuje. Má i hezkou fázi, asi jako Měsíc ve čtvrti. Kotouček má rozměr necelých 8 úhlových vteřin.
Venuše (–4 mag) je večer pořád poměrně nízko nad obzorem. Je však velmi jasná a nepřehlédnutelná. Její kotouček ve tvaru téměř úplňku je stále velmi malý (lehce nad 10 úhlových vteřin).
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Merkur jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru, takže vychází prakticky současně se Sluncem.
Jupiter (–2,2 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a má stále ideální podmínky viditelnosti.
Saturn (0,9 mag) není vidět, prošel konjunkcí se Sluncem. Jako jasnější objekt je vidět v koronografu LASCO C3 observatoře SOHO vpravo od zakrytého Slunce.
Uran (5,8 mag) je večer už poměrně nízko a samozřejmě jej stále najdeme snadno, protože je ve společnosti dalších dvou podobně jasných hvězd pod Plejádami. Můžeme sledovat, jak se od těch dvou hvězdiček postupně posouvá den po dni dál a dál.
Neptun (8 mag) je úhlově poblíž Slunce a není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Na povrchu je řada menších skvrn. Navíc nově se natočila aktivní oblast AR4405, kde došlo k dlouhotrvající erupci kategorie M1,34. Nyní se natáčí z jihovýchodní části ke středu Slunce, tak uvidíme, zda ještě něco předvede. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Komety
Tento týden se dozvíme, jak dopadne kometa C/2026 A1 (MAPS). 4. dubna by mělo její jádro, nebo v horším případě jeho zbytky, proletět jen 150 tisíc km nad povrchem Slunce. Tento děsivý scénář toto malé jádro asi nepřežije. Kus ledu a prachu asi 400-800 metrů velký bude nejspíš rozerván slapovými silami. Pokud by k tomu došlo až kolem přísluní, mohl by se rozdrolený materiál rozprostřít na večerní obloze v dalším týdnu a být vidět především z jižní polokoule, nebo alespoň jižnějších šířek polokoule severní (ideálně alespoň Kanárské ostrovy). Pokud se rozpadne před přísluním, může se její hmota vypařit dříve, než mine přísluní a nebude z toho nic. Sledujte tedy 4. dubna koronograf SOHO, kometa tam bude vidět zhruba od 3. dubna dopoledne asi do 5. dubna večer.
Na ranní obloze rychle zjasňuje kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Už má i poměrně dlouhý iontový ohůnek. Jasnost se pohybuje kolem 7 mag a bude se blížit šesti. V druhé dekádě dubna tedy očekáváme kometu viditelnou slabě i pouhým okem. Její viditelnost kazí nízká výška a jas svítající oblohy nad ránem. Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz. Přehled dalších hledejte v Kometárním okénku.

Kosmonautika a sondy

Mise Artemis II je tu!? Otazníky vždy zůstávají, protože NASA tentokrát plánuje raketu SLS rovnou natankovat a vypustit už bez dalších testů. První termín startu je v noci z 1. na 2. dubna (u nás 2. 4. v 0:24 SELČ). Připomeňme stručně, že hlavním cílem je otestovat fungování lodi s posádkou a její manévrovací schopnosti. Přitom by měla obletět Měsíc zhruba jako Apollo 8 v roce 1968 (které tehdy Měsíc dokonce obíhalo). Odpočet a start sledujte zde, novinky v textovém live streamu pak na Kosmonautix.cz.

Startovní okna Artemis II (přepočet na středoevropský SELČ)

Čeští výzkumníci z VZLU AEROSPACE podepsali dohodu o spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou ESA. VZLU AEROSPACE je národním centrem pro výzkum, vývoj, inovace a zkušebnictví pro letecký a kosmický průmysl. Tato organizace má již bohaté zkušenosti z minulosti například s družicemi VZLUSAT-1 a 2. Nyní vyvíjí mnohem ambicióznější družici AMBIC, která poskytne mj. i nezávislý přístup k snímkům povrchu Země pro české státní subjekty. Z dráhy ve výšce 550 km by měla být schopna pořídit snímky s rozlišením až 1 metr. Bude velká 70 × 70 × 100 cm a hmotnost by měla být 140 kg. Více v Kosmotýdeníku.

Výročí

31. března 1966 (60 let) odstartovala sonda Luna 10, která se 3. dubna stala první oběžnicí Měsíce.

3. dubna 1841 (185 let) se narodil německý astrofyzik Hermann Carl Vogel. V devatenáctém století se podílel na výzkumu hvězd pomocí spektroskopie. Všiml si posunu čar tu k červenému a pak modrému okraji spektra, což lze vysvětlit s pomocí Dopplerova jevu jako projev pohybu dvojice hvězd kolem společného těžiště. Tím objevil spektroskopické dvojhvězdy.

5. dubna 1991 (35 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části elektromagnetických vln.

Výhled na příští týden 

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) na ranní obloze

Výročí: Mars Odyssey, start

Výročí: Venus Express, navedení u Venuše

Výročí: Edward W. Maunder

Výročí: Vostok 1, Jurij Gagarin

Výročí: STS 1 Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).