Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 29. dubna 2026 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 1. 5. v 19:23 SELČ.
Planety
Merkur (asi –1 mag) se úhlově blíží Slunci a není pozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je výrazným objektem večerní oblohy a jeví se jako jasná hvězda při obzoru směrem k západu až severozápadu.
Mars (1,2 mag) od nás není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Saturn jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je večer v Blížencích nad západním obzorem, výše než Venuše.
Saturn (0,9 mag) není od nás vidět. Podobně jako Mars vychází téměř současně se Sluncem.
Uran (5,8 mag) je večer už nízko a v podstatě přestal být viditelný.
Neptun (8 mag) je také poblíž Saturnu a Marsu a není pozorovatelný.

Aktivita Slunce se dočasně výrazně zvedla, když se předvedla aktivní oblast AR 4491 u západního okraje Slunce. A než zapadla, vyvolala řadu krásných erupcí, včetně dvou velmi silných kategorie X2,5. Velmi hezky zachytil plazma vyvržené při druhé z nich Michael Jäger z Rakouska. Víkend nepřinesl úplné uklidnění, protože uprostřed slunečního kotouče je další pěkná oblast se skvrnami a slabší erupce jsou na denním pořádku. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) 24. a 25. dubna 2026 v koronografu SOHO LASCO C3 Autor: NASA/ESA/SOHO
Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) 24. a 25. dubna 2026 v koronografu SOHO LASCO C3
Autor: NASA/ESA/SOHO

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se krásně předvedla v koronografech, když proletěla zdánlivě mezi Zemí a Sluncem. Dočasně zjasnila až přibližně k 1 mag. Od nás už není viditelná, ale až se vymaní ze záři Slunce, měla by být pozorovatelná na večerní obloze jižnějších oblastí nebo jižní polokoule.

Čeští astronomové z ASÚ v Ondřejově, kteří také zaznamenali 17. 4. průlet výrazného bolidu nad Polskem, pomohli svým výpočtem k nálezu krásného železného meteoritu, který po průletu tělesa zůstal.

Kosmonautika a sondy

V pondělí 20. dubna se podařil třetí start velké rakety New Glenn společnosti Blue Origin, která spaluje kapalný metan a kyslík. První stupeň letěl podruhé, i když s novými motory a opět úspěšně přistál na mořské plošině Jacklyn. Ale následně se ukázalo, že horní stupeň nepracoval podle plánu a náklad se nedostal na správnou oběžnou dráhu. Družice firmy AST SpaceMobile následně shořela i s horním stupněm nekontrolovaně nad oceánem.

Přistání prvního stupně rakety New Glenn 20. 4. 2026 Autor: Jeff Bezos/Blue Origin
Přistání prvního stupně rakety New Glenn 20. 4. 2026
Autor: Jeff Bezos/Blue Origin

V noci na neděli 26. dubna se k ISS vydala další nákladní loď Progress MS-34. Od startu Progressu MS-33 uplynul jen něco víc jak měsíc. Start proběhl pomocí rakety Sojuz-2.1a z Bajkonuru.

Raketa Falcon 9 vynesla kromě Starlinků také poslední družici třetí generace satelitů GPS.

Výročí

28. dubna 2001 (25 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA, protože let proběhl bez souhlasu partnerů tohoto mezinárodního projektu. Tito zaplatil ruské straně 20 milionů dolarů. Podrobněji o letu psal portál iDNES.

Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1020 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. O hvězdě víme, že šlo původně o bílého trpaslíka, na kterého přetékala hmota ze sousední hvězdy. Po výbuchu byla jasnější než Venuše a považujeme ji za nejjasnější supernovu známé historie. Uvádí se, že měla jasnost asi −7,5 mag.

Výhled na příští týden 

Měsíc v úplňku

Výročí: Mercury-Redstone 3, Freedom 7, Alan Shepard, 1. Američan ve vesmíru

Výročí: Mariner 8, neúspěšný start

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Dennis Tito, Supernova 1006


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »