25. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 18. června ve 21:19 SELČ.
Planety
Merkur (kolem 0 mag) je za soumraku velmi nízko nad severozápadem, je třeba jej hledat už nejpozději kolem 22. hodiny. Venuše (–4,3 mag) je nejvýraznějším objektem ranní oblohy, ale drží se nízko u východního obzoru. Mars (1,4 mag) je večer nízko nad západním obzorem poblíž hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Jupiter (–1,9) mag je úhlově blízko Slunci a můžeme ho jako objekt s vodorovnými čárkami vidět v koronografu SOHO. Saturn (1 mag) je ráno už poměrně vysoko nad jihovýchodem. Uran (5,8 mag) je zatím ráno prakticky nepozorovatelný. Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, ale jen obtížně viditelný.
Autor: Jiří Šíp
Autor: Miroslav Lošťák
Aktivita Slunce byla středně vysoká a může ji dále navýšit rozvíjející se aktivní oblast na severní polokouli poblíž středu Slunce. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Autor: Martin Trojan
Autor: Tadeáš Valent
Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) zatím nebyla ke spatření. Jde o krystalky ledu na pomezí kosmu a atmosféry ve výškách kolem 80 km. Objevují se v době, kdy běžná oblaka jsou již tmavá a nad nimi září vysoko ležící jemné struktury stříbřitých vlnkovitých oblak ještě nasvícené Sluncem ležícím nepříliš hluboko pod obzorem. K jejich pozorování je večer nejvhodnější čas mezi 22. a 23. hodinou a nad ránem přibližně po 2:30.
Kosmonautika a sondy
Evropská sonda Solar Orbiter poprvé nahlédla na polární oblasti Slunce. Podařilo se to díky tomu, že sonda byla poslána na dráhu se sklonem 17° vůči rovníku Slunce. Vůbec poprvé tak vidíme snímky jižního pólu naší hvězdy.
Mise Axiom-4 k ISS se zatím neuskutečnila. Nejprve kvůli odkladu vlivem rakety Falcon 9 a následně především proto, že na ISS se v ruském segmentu objevil únik vzduchu z dosud neznámého místa.
Výročí
17. června 1800 (225 let) se narodil anglický astronom William Parsons, známý spíše jako lord Rosse. Jistě se vám vybaví jeho 72palcový dalekohled (průměr 183 cm), postavený v roce 1845 (tzv. Leviathan of Parsonstown). Dalekohled měl kovové zrcadlo a do 20. století šlo o největší dalekohled na světě. Díky jeho schopnostem vyrábět velká zrcadla mohl objevit některé zajímavé věci o povaze nebeských objektů. Popsal například spirální strukturu některých mlhovin, dnes nazývaných galaxie (známá je jeho kresba Vírové galaxie M 51). Z jeho pozorování vychází název M 1 Krabí mlhovina. Rosse se však například mýlil, když považoval mlhovinu v Orionu M 42 za rozlišitelnou na hvězdy, čemuž oponoval například John Herschel, který hovořil o tom, že jde o „pravou“ mlhovinu. Povahu mlhoviny potvrdila později pořízená spektra.
Autor: Martin Gembec
Výhled na příští týden
Měsíc ráno i večer 25. června
Výročí: Edwin F. Coddington
Výročí: Fred Hoyle
Výročí: Rupert Wildt
Výročí: Charles Messier
Výročí: Atlantis ke stanici Mir
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
