25. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 18. června ve 21:19 SELČ.

Planety
Merkur (kolem 0 mag) je za soumraku velmi nízko nad severozápadem, je třeba jej hledat už nejpozději kolem 22. hodiny. Venuše (–4,3 mag) je nejvýraznějším objektem ranní oblohy, ale drží se nízko u východního obzoru. Mars (1,4 mag) je večer nízko nad západním obzorem poblíž hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Jupiter (–1,9) mag je úhlově blízko Slunci a můžeme ho jako objekt s vodorovnými čárkami vidět v koronografu SOHO. Saturn (1 mag) je ráno už poměrně vysoko nad jihovýchodem. Uran (5,8 mag) je zatím ráno prakticky nepozorovatelný. Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, ale jen obtížně viditelný.

Aktivita Slunce byla středně vysoká a může ji dále navýšit rozvíjející se aktivní oblast na severní polokouli poblíž středu Slunce. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) zatím nebyla ke spatření. Jde o krystalky ledu na pomezí kosmu a atmosféry ve výškách kolem 80 km. Objevují se v době, kdy běžná oblaka jsou již tmavá a nad nimi září vysoko ležící jemné struktury stříbřitých vlnkovitých oblak ještě nasvícené Sluncem ležícím nepříliš hluboko pod obzorem. K jejich pozorování je večer nejvhodnější čas mezi 22. a 23. hodinou a nad ránem přibližně po 2:30.

Kosmonautika a sondy

Evropská sonda Solar Orbiter poprvé nahlédla na polární oblasti Slunce. Podařilo se to díky tomu, že sonda byla poslána na dráhu se sklonem 17° vůči rovníku Slunce. Vůbec poprvé tak vidíme snímky jižního pólu naší hvězdy.

Mise Axiom-4 k ISS se zatím neuskutečnila. Nejprve kvůli odkladu vlivem rakety Falcon 9 a následně především proto, že na ISS se v ruském segmentu objevil únik vzduchu z dosud neznámého místa.

Výročí

17. června 1800 (225 let) se narodil anglický astronom William Parsons, známý spíše jako lord Rosse. Jistě se vám vybaví jeho 72palcový dalekohled (průměr 183 cm), postavený v roce 1845 (tzv. Leviathan of Parsonstown). Dalekohled měl kovové zrcadlo a do 20. století šlo o největší dalekohled na světě. Díky jeho schopnostem vyrábět velká zrcadla mohl objevit některé zajímavé věci o povaze nebeských objektů. Popsal například spirální strukturu některých mlhovin, dnes nazývaných galaxie (známá je jeho kresba Vírové galaxie M 51). Z jeho pozorování vychází název M 1 Krabí mlhovina. Rosse se však například mýlil, když považoval mlhovinu v Orionu M 42 za rozlišitelnou na hvězdy, čemuž oponoval například John Herschel, který hovořil o tom, že jde o „pravou“ mlhovinu. Povahu mlhoviny potvrdila později pořízená spektra.

Výhled na příští týden 

Měsíc ráno i večer 25. června

Výročí: Edwin F. Coddington

Výročí: Fred Hoyle

Výročí: Rupert Wildt

Výročí: Charles Messier

Výročí: Atlantis ke stanici Mir

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).