25. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2020. Měsíc bude v novu a ještě předtím zakryje Venuši. Tu můžeme pozorovat jako Jitřenku nebo na denní obloze. Ideální ranní viditelnost mají Jupiter, Saturn a postupně i Mars. Mírně zvýšená aktivita Slunce pokračovala i v uplynulém týdnu. 20. června nastává letní slunovrat a probíhá sezóna nočních svítících oblak. Sotva se vrátil pětkrát letěný stupeň Falconu 9 z mise Starlink 7, už odstartovala mise s číslem osm.
Obloha
Měsíc bude v novu v neděli 21. června v 8:41 SELČ. Pokud se zadaří s vrtkavým počasím posledních dnů, určitě zkuste vyhledat 19. června před desátou dopoledne tenoučký srpek Měsíce a neméně tenký srpek Venuše. Těsně po desáté (platí zhruba kolem 15. poledníku) Měsíc Venuši zakryje. Výstup zpoza neosvětlené strany se pak uskuteční asi v 10:50 SELČ. Úkaz nastane pouze 22 stupňů od Slunce, takže hodně záleží na průzračnosti oblohy, jak moc bude pěkný. V případě velmi dobrých podmínek (dokonale modrá obloha) můžete zkusit vyhledat hvězdu Aldebaran asi 5° jihovýchodně od obou těles.
Planety:
Venuše (−4,5 mag) je západně od Slunce. To znamená, že pokud počkáme do pokročilého svítání, zahlédneme ji jako Jitřenku nebo vpravo od Slunce na denní obloze. Lépe je na tom ráno Mars (−0,3 mag), který najdeme asi 20 stupňů nad jihovýchodem. Podobně vysoko nad jihem jsou v tu dobu Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,7 mag).
Aktivita Slunce se zvýšila. Naprosto neobvyklým jevem je už samotný fakt, že od 2. června je na Slunci nejméně jedna skvrna. 9. června zde došlo i k pěknému uvolnění oblaku plazmatu. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.
Letní Slunovrat a s ním i konec astronomických nocí je tu. Letos nastává přesně 20. června ve 23:43 SELČ. V noci tedy není zrovna velká tma, ale zase to přináší možnost pozorovat stříbřitá noční svítící oblaka (NLC) tak, jako například o minulém víkendu nebo ve čtvrtek 11. 6. Ideální doba k pozorování večer je zhruba od 22:30.
Kosmonautika
Jak jsme zmiňovali před týdnem, páté přistání prvního stupně Falconu 9 se při misi Starlink 7 vydařilo a plošina s raketou už je v přístavu. Mezitím proběhly přípravy na start osmé mise, a i když došlo nakonec ve čtvrtek k odkladu, start se uskutečnil v sobotu. Během návratu prvního stupně bylo možné pozorovat zajímavé světelné efekty a také nepřerušený záznam dosednutí na plošinu OCISLY. Tentokrát bylo vypuštěno 58 Starlinků a tři snímkovací družice SkySat firmy Planet. Na obloze tak bude několik vláčků, které by měly být pozorovatelné od soumraku do svítání.
V sobotu ráno našeho času odstartovala z Nového Zélandu raketa Electron s nákladem pěti družic: ANDESITE, M2 Pathfinder a tří vojenských družic NRO.
Adaptér držící družice (dispenser) na špici evropské rakety Vega, na kterém se významně podílela především brněnská firma SAB Aerospace by měl mít už brzy premiéru. Start rakety je zatím v plánu 19. června.
Výročí
15. června 2005 (15 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Detailně tyto měsíce fotografovala sonda New Horizons, při průletu kolem Pluta v roce 2015.
15. června 2000 (20 let) se od vesmírné stanice Mir odpojila kosmická loď Sojuz TM-30 s posádkou Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri. Jednalo se o poslední posádku na palubě stárnoucí, tehdy čtrnáctileté, ruské vesmírné stanice. Měla za úkol provést základní opravy a připravit stanici k návštěvám turistů, ke kterým pak ale nikdy nedošlo a stancie zanikla v roce 2001 v atmosféře.
17. června 1800 (220 let) se narodil anglický astronom William Parsons, známý spíše jako lord Rosse. Jistě se vám vybaví jeho 72palcový dalekohled (průměr 183 cm), postavený v roce 1845 (tzv. Leviathan of Parsonstown). Dalekohled měl kovové zrcadlo a do 20. století šlo o největší dalekohled na světě. Díky jeho schopnostem vyrábět velká zrcadla mohl objevit některé zajímavé věci o povaze nebeských objektů. Popsal například spirální strukturu některých mlhovin, dnes nazývaných galaxie (známá je jeho kresba Vírové galaxie M 51). Z jeho pozorování vychází název M 1 Krabí mlhovina. Rosse se však například mýlil, když považoval mlhovinu v Orionu M 42 za rozlišitelnou na hvězdy, čemuž oponoval například John Herschel, který hovořil o tom, že jde o „pravou“ mlhovinu. Povahu mlhoviny potvrdila později pořízená spektra.
Výhled na příští týden
- Výročí: Edwin F. Coddington
- Výročí: Fred Hoyle
- Výročí: Rupert Wildt
- Výročí: Charles Messier
- Výročí: Atlantis ke stanici Mir
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
