Pokračování besedy s mladým astronomem o vesmíru a jeho tajích.
V našem povídání se nejprve dostaneme až na samou periferii Sluneční soustavy, když se pozastavíme u trpasličí planety Quaoar. Nedávno u ní byl objeven prstenec, který má ale podivné parametry – jaké?
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy, skutečnost je „na hony“ vzdálená. Označení zanesl do astronomie astronom William Herschel, mimochodem objevitel planety Uran, jemuž tyto objekty při pozorování v dalekohledu připomínaly kotouček pozorovaných planet. Ostatně, podobný pocit měli i další astronomové v 18. století. Vlastní podstata planetárních mlhovin čekala na své objasnění ještě přibližně 75 let.
Některé úkazy jsou krásné, i když nenastanou v noci. Typickým příkladem je zatmění Slunce. Jenže to je úkaz opravdu vzácný, za kterým musíme někam jet, nebo na něj čekat i několik let. A podobně vzácné jsou i zákryty planet Měsícem. 9. listopadu 2023 se k Měsíci přiblížila jasná Venuše a byl to opravdu pěkný pohled na ranní oblohu na srpek a jasnou hvězdu v jeho blízkosti. V dopoledních hodinách se Měsíc zdánlivě přiblížil k Venuši a kolem jedenácté nastal její zákryt osvětlenou stranou Měsíce. Výstup se uskutečnil krátce po poledni.
Na Slunci došlo k erupci filamentu, posléze doprovázené výronem hmoty ze sluneční koróny. Tyto nabité částice dorazily v neděli k Zemi a silně rozbouřily zemskou magnetosféru. Na obloze se večer rozhořela krásná polární záře, která byla vidět i z části území Česka a Slovenska.
Studenta gymnázia v Domažlicích Jana Herziga vesmír uchvátil už v jedenácti letech. Dnes se cíleně věnuje teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. Je úspěšným účastníkem několika astronomických olympiád včetně mezinárodních.
Sváteční částečné zatmění 28. října 2023 je za námi. Měsíc se zanořil jen kousek do zemského stínu, ale na mnoha místech se o to více zanořil do oblačnosti. Přesto se na našem území našlo hodně lidí, kteží si tento nevšední úkaz nenechali ujít a poslali své snímky do naší čtenářské galerie.
Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom Hideo Nishimura. Svůj objev, v pořadí již třetí, učinil poměrně jednoduchým vybavením, digitální zrcadlovkou Canon EOS 6D s objektivem s ohniskem 200 mm. Tedy vybavením, které má mnoho lidí doma.
Dr. Kateřina Falk, vědkyně zabývající se oborem, který zkoumá hmotu a její projevy pomocí metod v laboratořích, nás ponoří do dalších tajů laboratorní astrofyziky.
Jakým způsobem se napodobují procesy a podmínky ve vesmíru v pozemských laboratořích? Je to vůbec možné?
Co jsou lasery a jak fungují? Ve studiu si pomocí malých laserů ukážeme, jak fungují. S jejich pomocí ve velkých laboratořích však uskutečňujeme to, co nemůžeme jinak přesněji určit, protože to pozorovací metody neumožňují – dalekohledy, spektrální přístroje aj.
Nové číslo Astropisu otevírá tradiční Letošní pohled na vesmír vloni od Jiřího Grygara, a od Davida Ondřicha, který nás zavede za významnými objevy z loňského roku v astronomii a astrofyzice. Michal Švanda s Martinou Pavelkovou nás seznámí s tím, jak se počítají reprezentativní relativní čísla slunečních skvrn? Jaroslav Pavlousek vzpomene v článku Bohem nadaný fotograf Josef Klepešta autora ikonické fotografie bolidu u galaxie v Andromedě. Kolega Vladimír Libý vyzpovídal bývalého redakčního kolegu v článku S dopravákem za Českou republiku do vesmíru a kolega Josef Ladra nás seznámí s budoucností převodovek v astronomických montážích. Václav Laifr nám představí Čínskou kosmickou stanici. Samozřejmě nechybí ani mapa podzimní oblohy, recenze knihy Thomase Hertoga a další novinky.
Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 300 z 11. 9. 2023.
Host našeho pořadu k nám zavítal z Drážďan z prestižního Helmholz Zentrum Dresden Rossendorf. Je jím fyzik dr. Kateřina Falk. Během rozhovoru se dozvíme, jak se vyvíjela její studia, výzkum i vědecká dráha. Poodhalíme tajemství pojmu laboratorní astrofyzika a některých z témat, kterým se věnuje, například prostředí v okolí planety Jupiter.
Přesně před rokem začaly v tomto týdnu na instagramovém účtu České astronomické společnosti vycházet první příspěvky. Úplně první, uvítací, vyšel 22. srpna 2022. První „opravdový“ příspěvek byl poté zveřejněn o den později. Pojednával o známé fotografii planety Jupiter z JWST. Od té doby na profilu přibývá nový obsah každý den a těší se stále vzrůstajícímu zájmu sledujících.
Meteorický roj Perseid je nejoblíbenější pro vysokou četnost "padajících hvězd" kolem jeho maxima a nepochybně hlavně proto, že nastává každoročně kolem 12. srpna, tedy v době dovolených a ještě poměrně teplých nocí. Podmínky v roce 2023 poměrně přály. Noci byly co se počasí týče proměnlivé, ale našla se i místa, kde bylo jasno několik nocí. Měsíc před novem pozorování téměř nerušil.
Júl je typické dovolenkové obdobie, mnohí sa vydávajú do južných krajín nabažiť sa slnečných lúčov, oddychovať na pláži, či objavovať podmorský svet úžasných farebných rýb, koralov, no aj vzácnejších kalmárov (olihní, krakatíc).
Již jste viděli delfína? Tak mnozí třeba na dovolené u moře… v televizi nebo na internetu snad všichni. Pokud tedy viděli, tak jistě uznáte, že si tato modrá mlhovina své pojmenování zaslouží.
Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Nová Příručka správného osvětlování reflektuje novinku z letošního roku, vydání české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet.
Uběhl další měsíc a květnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce je za námi a my vám můžeme představit jeho vítěze. Je jím astrofotograf Pavel Pech se svou fotografií polární záře.
Vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě, jejímž doprovodným jevem na Zemi jsou právě i polární záře, můžeme se jich dočkat v dohledné době i v našich zeměpisných šířkách. Autor tohoto snímku však vsadil na jistotu a vypravil se pozorovat tento jev do míst, kde je jeho výskyt na obloze téměř pravidlem. Vydal se i s fotografickou výbavou směrem severním, na ostrov Island.
Od 6. do 8. června se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno setkávají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a zaměstnanci, kteří tyto filmy často následně odvážejí do svých organizací.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,
