Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za srpen 2025: Bolid nad školou

ČAM za srpen 2025: Bolid nad školou

Bolid nad školou
Autor: Lukáš Pecka

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka      Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a Mléčná dráha, nebo možná právě ony, nás zaujmou. Nu a tu a tam spatříme i jasnou či méně jasnou hvězdičku putující oblohou.

Ano, samozřejmě není to hvězdička, ale většinou družice, nebo letadlo. To ovšem poznáme, neboť bliká, většinou zaregistrujeme i barvy zelenou, červenou a bílou. Nu a tu a tam, v některých dnech více než v jiných, proletí nad našimi hlavami takzvaná „padající hvězda“. Ani zde se však nejedná o hvězdu, nýbrž o takzvaný meteor, tedy pevnou částečku, která se po letu vesmírem setkala s naší Zemí, respektive s její atmosférou, ve které se většinou „vypaří“. Odborně tento proces nazýváme „ablace“.


     Meteory na obloze souvisí s postupným rozpadem komet, které při zahřívání průletem okolo Slunce uvolňují plyn i pevné částečky své hmoty. Tento prach a „kamení“, který ve vesmíru nazýváme meteoroidy, se sice během let udržuje poblíž původní dráhy komety, ovšem díky působení nejrůznějších vlivů se postupně vzdalují stále více a více. Tedy opravdu zjednodušeně popsáno. S tím souvisí i četnost meteorů na obloze během času. Pokud se totiž naše Země potkává s „dráhou“ komety, a tedy i s různě hustými oblastmi meteoroidů, vidíme větší či menší množství meteorů, jak tyto jevy v atmosféře nazýváme. Ty vylétají z takzvaného radiantu. Meteory vylétající z této oblasti nazýváme meteory rojovými, přičemž každý takový roj náleží nějaké kometě.


     V obdobích, kdy se očekává větší výskyt meteorů daného meteorického roje, vyrážejí astronomové do tmavých oblastí, nebo pozorněji sledují své celooblohové kamery, aby jim žádný meteor neunikl. Třešničkou takového, někdy i celonočního pozorování může být průlet velmi jasného meteoru. Takový nazýváme „bolid“. Tímto označením myslíme obecně meteory jasnější než planeta Venuše v největším lesku. Výjimečně spatříme bolid jasný třeba jako Měsíc. Ale jak se říká „tak jednou za život“. Ovšem, jak se můžeme od astronomů dozvědět z „veselých příběhů z natáčení“, často objektiv fotoaparátu míří v tu chvíli na druhou stranu oblohy, astronom právě hledá redukci v kufru auta či dělá cokoliv jiného, než právě sleduje oblohu.


     To se ovšem nestalo vítězovi srpnového kola fotografické soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ Lukáši Peckovi. Ten se vypravil zachytit nějakou brzkou Perseidu, tedy meteor roje Perseid, pocházející z komety Swift-Tuttle. Měl velké štěstí, že jeho fotoaparát mířil do místa, kudy atmosféra vykreslila krásný a velmi jasný jev meteoru. Co meteoru, bolidu. Jeho jasnost se sice určuje obtížně, ale podle odhadu se blížila spíše jasnosti Měsíce než Venuše. Tedy opravdu jasný. Těleso, které jej způsobilo, muselo mít rozměry minimálně několika desítek centimetrů a hmotnost desítek až stovek kilogramů. Pro srovnání, ty co vidíme dobře našima očima, tedy ty jasnější 3 magnitudy způsobují tělíska 1-2 mm s hmotností do 0,1 g. Velké rozptyly velikostí i jasností jsou způsobeny jednak samozřejmě nejistotou odhadu jasnosti z jednoho snímku, jednak i různou strukturou a hustotou materiálu meteoroidu.


     Za porotu soutěže i za Českou astronomickou společnost, jako garanta soutěže, gratulujeme autorovi k úžasnému snímku a jistě i k úžasnému zážitku. A přejeme více podobných fotografických úlovků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Sruby

Datum pořízení: 24.07.2025

Optika: Olympus 12mm f2,0

Montáž: Stativ

Snímač: Olympus OMD EM5 mark III

Popis:

Ve čtvrtek 24.7.2025 po půlnoci jsem chtěl ulovit nějakou Perseidu a shodou štěstí mi v 1:28 přistál v záběru tento výrazný bolid, který osvětlil oblohu. Bohužel byl rozdělen do dvou snímků.

Zpracování:

Složené 2 snímky ve Photoshopu a následně upraveno v Lightroomu Classic + oříznuto.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »