Světelné znečištění
Nová studie Evropské jižní observatoře (ESO) zjistila, že současné návrhy na vypuštění více než 1,7 milionu družic na oběžnou dráhu, včetně těch mimořádně jasných, by měly „devastující důsledky pro astronomii“. Podle studie by kolem Země nemělo obíhat více než 100 000 slabě svítících družic, které nejsou viditelné pouhým okem, aby byla zachována naše schopnost pozorovat noční oblohu pomocí moderních dalekohledů. Tato studie jako první vypočítala, do jaké míry by velké a jasné konstelace družic– které rovněž vyvolávají obavy ohledně jejich dopadů na zdraví a životní prostředí – ovlivnily astronomická pozorování tím, že by noční oblohu zesvětlily.
U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku
pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské
knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho
součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z
Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra
Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat
bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické
fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr
Horálek a členové místního astronomického klubu.
Krátká odpověď zní: žádná z dostupných vědeckých studií nepotvrdila, že by samotná změna barvy světla vedla ke snížení kriminality a nehodovosti. Stejně tak vyšší intenzita osvětlení automaticky neznamená vyšší bezpečnost.
Při rekonstrukcích veřejného osvětlení bývá bezpečnost často uváděna jako jeden z hlavních argumentů pro instalaci LED svítidel s vyšší náhradní teplotou chromatičnosti, tedy bílého světla. Tuto argumentaci používají jak prodejci osvětlovací techniky, tak představitelé obcí, kteří ji často prezentují jako přínos pro obyvatele. Výsledkem jsou instalace bílých LED svítidel s poměrně vysokou intenzitou osvětlení ulic.
Přináší však vyšší intenzita a bílá barva světla skutečně vyšší bezpečnost, jak se často tvrdí? Podívali jsme se na závěry odborných studií, které se touto otázkou zabývaly.
Snímek z družice NOAA-20 pořízený 4. dubna 2025 kolem 03:04 našeho času, krátce po západu Měsíce, vznikl díky přístroji VIIRS, který je určený pro sledování atmosféry a zemského povrchu v noci. Pokud je scéna nasvícena Měsícem, blíží se snímky denním záběrům „obohaceným“ o světla měst. Za bezměsíčných nocí lze sledovat i výrazně slabší zdroje – např. větší požáry, menší vesničky, ropné plošiny, větší rybářské a výletní lodi, z přirozených jevů v atmosféře pak polární záře a noční airglow i nehomogenity v něm.
Mezinárodní týden tmavé oblohy (21. – 28. dubna) je celosvětová připomínka noci. To zní sice paradoxně, ale sami se kolem sebe podívejme, jak nám noc z našich životů postupně mizí. Tma je nezbytná nejen pro kvalitní spánek, ale také pro zdravé fungování přírody, astronomická pozorování i uchování kulturního dědictví. Rychlý nárůst světelného znečištění však ohrožuje nejen náš pohled na hvězdnou oblohu, ale i samotnou noční krajinu, noční životní prostředí, které potřebujeme.
V pátek 3. května byl slavnostně vyhlášen Park tmavej oblohy Muránska planina. Stalo se tak přímo v Národním parku Muránska planina na Zbojské. Memorandum podepsali zástupci Oblastnej organizácie cestovného ruchu GEMER, Správy národného parku Muránska planina, obce Muráň, Krajskej organizácie cestovného ruchu Banskobystrický kraj Turizmus, Krajskej hvezdárně a planetária Maximiliána Hella v Žiari nad Hronom, Slovenského zväzu astronómov a Slovenskej astronomickej spoločnosti pri SAV.
Evropská unie nedávno přijala novou směrnici týkající se tzv. greenwashingu. Tomuto tématu se u nás věnuje iniciativa No Greenwashing. Zeptali jsme se, zda je možné směrnici uplatnit i na příklady týkající se světelného znečištění.
V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.
Přijměte pozvání na nezvykle temnou a dobrodružnou výstavu představující pozoruhodný svět noční přírody, v níž vyhrává ten, kdo je nejlépe tmě přizpůsoben. Výstava je k vidění v Muzeu trojmezí v Jablunkově od 5. dubna do 29. října 2023. Přijďte poznat svět bez světelného znečištění.
Jako důsledek světelného znečištění asi každého napadne hvězdná obloha a méně viditelných hvězd, o viditelnosti Mléčné dráhy z měst si můžeme už jenom nechat zdát. Astronomové a milovníci noční oblohy už v tom ale mnoho let nejsou sami. Přesvědčili jsme se o tom v sobotu 4. března 2023, tedy na den přesně 10. narozenin Beskydské oblasti tmavé oblohy.
V sobotu 4. března 2023 to bude 10 roků od založení Beskydské oblasti tmavé oblohy. Ta vznikla jako druhá v České republice a je přeshraniční česko – slovenská. Rozkládá se v přírodním prostředí Beskyd na české straně a Kysuc na slovenské straně.
Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do nočních hodin s možností odborných ukázek či astronomického pozorování.
Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali 26. října 2022 odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
MŽP v rámci předsednictví v EU zvedá téma světelného znečištění na evropskou úroveň. A vy můžete být u toho. Pro zájemce z řad veřejnosti bude k dispozici živý přenos konference od 13:00 do 18:30 hodin, dotazy účastníkům bude možné pokládat skrze aplikaci Slido. Oficiálním jazykem události je angličtina bez tlumočení.
Mezinárodní astronomická unie oznámila vznik nového Centra pro ochranu temného a klidného nebe (celým jménem IAU Centre for the Protection of the Dark and Quiet Sky from Satellite Constellation Interference). Centrum by mělo koordinovat projekty usilující o snížení negativního vlivu satelitních konstelací na pozemská optická a radiová pozorování. Centrum bude pracovat na dvou místech: jednak v rámci observatoře SKA a jednak na pracovišti NOIRLab.
Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén.
Přestože je Slunce klidnou hvězdou, dokáže v určitých obdobích „pozlobit“ i technologickou činnost člověka na Zemi. Stojí rovněž za impozantním představením polárních září. Podívejme se nyní na to, z jakých vrstev se naše nejbližší hvězda skládá a jaké procesy na ní probíhají.
Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.
Hlavní město dnes, na Den Země, nerozsvítí na sedmnáct set svítidel osvětlujících téměř pět desítek památek, které má ve správě. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková a radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr tím chtějí symbolicky upozornit na problém světelného smogu a jeho negativního vlivu na člověka i přírodu.
